Bradáčová žádala o techniku z daru. Olomouc odmítla aukce zastavit, říká obhájce z bitcoinové kauzy

Zastupujete bývalého ekonomického náměstka Pavla Blažka Radomíra Daňhela, který je spolu s exministrem obžalován z legalizace výnosů z trestné činnosti v nepřímém úmyslu v kauze bitcoinového daru státu od Tomáše Jiříkovského. Profesor Jaroslav Fenyk mi nedávno řekl, že státní zástupce nemá klienta, vystupuje ve veřejném zájmu a jeho práce nespočívá v dosažení odsuzujícího rozsudku za každou cenu – pokud existují pochybnosti, má jednat obráceně. Platí to v této kauze?

Podle mého soudu to tak v tomto případě není. Pokud bych měl poukázat na to nejmarkantnější, tak první věc je účelové hraní si s jednotlivými trestními řízeními a čísly jednacími. Různá řízení byla vedena separátně, pak se na chvíli sloučila, pak zase vyčlenila. Vidím v tom záměr a účelovost - výsledkem je obrovský zmatek ve spise. Jednotlivé úkony byly povoleny na něco úplně jiného a věc, která je dnes obžalována u Krajského soudu v Brně, je zcela odlišná od toho, co bylo na samém počátku.

Ta věc nebyla zahájena proti inženýru Daňhelovi ani proti doktoru Blažkovi. Byla zahájena proti panu Jiříkovskému a neustanoveným osobám v justici. V překladu vůči soudcům, kteří rozhodovali v té první pravomocně skončené věci, případně vůči soudcům Nejvyššího soudu a mezi řádky i vůči dozorovému státnímu zástupci, který loni dostal za svůj postup výtku. Mně jako právníkovi a úředníkovi, který pro tento stát odpracoval třináct let, přijde skandální, že někdo zahájí úkony v trestním řízení vůči soudcům pouze z toho důvodu, že ve věci rozhodovali. Bez jakéhokoli jiného podnětu či indicie. Pro laiky to znamená možnost nasazení operativní techniky a zásahů do lidských práv jen proto, jak soudce rozhodl. To je pro mě nepochopitelné.

Obecně se má za to, že kauzu odstartoval podnět Finančního analytického úřadu z přelomu března a dubna 2025, tedy až po uzavření darovací smlouvy. Bylo tomu tak? 

Všichni se domnívají, že to začalo podnětem FAÚ na konci března nebo začátkem dubna 2025. Nicméně dotazy policie na pana Jiříkovského a jeho spojení s bitcoiny probíhaly už týden nebo čtrnáct dní předtím. Evidentně se tam vedlo prověřování ještě před tímto podnětem. Jiříkovský byl navíc pro FAÚ známá postava už od roku 2014, kdy úřad oznámil podezřelý obchod, na jehož základě byl následně pravomocně odsouzen za Sheep Marketplace.

Úkony v trestním řízení vůči panu Jiříkovskému a nejmenovaným osobám z justice začaly v dubnu 2025. Proti mému klientovi však úkony v trestním řádu policie zahájila až 30. ledna 2026. Příběh Daňhel–Blažek pro ni začal až letos.

K samotnému otevření peněženek a předání daru došlo počátkem března 2025. Jak přesně tento akt proběhl?

Z blockchainu bylo zjištěno, že k otevření peněženky a prvním převodům došlo už 6. března. K oficiálnímu otevření pak došlo 7. března za účasti notáře, mého klienta, soudního znalce inženýra Bergera, pana Jiříkovského a právničky Ministerstva spravedlnosti. Měl tam přijet i náměstek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pan Přibyl, ale nadřízená mu příjezd z nějakého důvodu zakázala. Sedmého března tedy došlo k odeslání bitcoinů a uzavření darovací smlouvy. To byl první moment, kdy si na ně někdo oficiálně sáhnul.

Pro laiky je nutné dodat: jak se píše, že stát vydal techniku, na které byly bitcoiny, tak bitcoin na počítači samozřejmě fyzicky není. Je to datový řetězec na internetu. Na počítači můžete mít maximálně peněženku, přístupové údaje nebo hesla. Ty bitcoiny na počítačích nebyly, protože na žádném počítači na světě ležet nemohou.

Orgány činné v trestním řízení zvládly věc, která se týká exnáměstka Daňhela a bývalého ministra Blažka, dostat k soudu za tři měsíce. Jak si takovou rychlost vysvětlujete?

Je to zázrak. V jiných kauzách za tři měsíce nekončí ani triviální kriminalita okresního formátu. Tady se za tři měsíce stihla kauza, která má 60 šanonů a 18 tisíc listů. A opírá se o jeden jediný odborný posudek, přestože podaná obžaloba operuje se třemi dalšími posudky, které ještě vůbec nevznikly. Krajskému soudu v Brně se navrhuje provedení znaleckých posudků, které reálně neexistují.

V mém světě zákonnost přípravného řízení určuje i to, zda bude zákonný rozsudek na konci. Trestní řád vyžaduje zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Je možné takovou věc objasnit za tři měsíce při 18 tisících listech, když nám bylo upřeno vyslýchat svědky, o něž se obžaloba opírá? Bylo tam vyslechnuto minimálně deset až dvacet lidí v době, kdy byl stíhán pouze pan Jiříkovský, nikoli můj klient. Judikatura Nejvyššího soudu garantuje právo klást svědkům otázky v přípravném řízení. Nám toto právo bylo odepřeno, a to i u klíčové svědkyně, ředitelky ÚZSVM paní Arajmu, o kterou je celá obžaloba opřena.

Právě na svědectví generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu stojí tvrzení obžaloby, že váš klient měl informace o podezřelém původu bitcoinů a jeho povinností bylo původ prověřit. Měl tyto indicie pouze on?

Česká státní správa je plná alibismu a tato kauza je toho přehlídkou. Všichni svědci, kteří se procesu přípravy přijetí daru účastnili, měli naprosto totožné informace jako můj klient nebo ministr spravedlnosti Blažek. Měli k dispozici odsuzující rozsudek proti Jiříkovskému, veškeré podklady. Tento bitcoinový příběh vidělo v plné verzi dvacet až třicet lidí. Všechny doklady byly na Ministerstvu financí, na Finančním analytickém úřadu, na ÚZSVM. Představa, že ráno přišel Pavel Blažek, otevřel dveře ministerstva, za ním šel inženýr Daňhel a byli v celém baráku sami dva, je zcela naivní.

Proběhl tam standardní proces, vyjadřoval se interní audit, proběhla finanční kontrola, což následné ministerské prověrky osvědčily. A pokud by kdokoli z těch úředníků pojal podezření na trestný čin, měl ze zákona povinnost podle paragrafu 8 trestního řádu to oznámit policii. Nikdo to neudělal. ÚZSVM navíc dobrovolně poskytl státní peněženku, ačkoliv takovou povinnost neměl. Pokud by měli pochybnosti, měli říct: peněženku neposkytneme. Když ústřední orgán státní správy poskytne nástroj pro přijetí aktiva, odpovídá za to.

Existovalo tehdy nějaké varovné stanovisko ze strany Ministerstva financí, které má hospodaření se státním majetkem v gesci?

Ministerstvo spravedlnosti se na Ministerstvo financí obrátilo s žádostí o stanovisko, zda dar přijmout. Z interní komunikace před podpisem smlouvy vyplývá, že mezi ÚZSVM, financemi a FAÚ probíhala masivní debata. Dokonce existuje e-mail, z něhož plyne právní názor Ministerstva financí, že nepřijetím daru by stát mohl být poškozen.

Vzniklo sice bájné stanovisko, které měl můj klient podle obžaloby porušit, jenže to na Ministerstvo spravedlnosti tehdy vůbec nedorazilo. Přišlo až v době, kdy byla ve funkci paní ministryně Decroix. A co víc – ani toto stanovisko neříká, že přijmout bitcoiny je protiprávní. Upozorňuje pouze na reputační riziko. Trestný čin vyvolání reputačního rizika jsem v trestním zákoníku zatím nenašel.

Klíčovým bodem obžaloby je schůzka z 6. února 2025, kde byli Blažek, Daňhel, ředitelka Arajmu, její náměstek Přibyl a Jiříkovského advokát Titz. Z ní existuje záznam, podle něhož měla Arajmu před přijetím daru varovat. Jak tento zápis vznikl?

Zápis vznikl s odstupem několika měsíců po schůzce. Pan náměstek Přibyl, který ho pořídil, byl dokonce pracovněprávně potrestán za to, jak paní ředitelku informoval. Můj klient tvrdí, že zápis vůbec neodpovídá průběhu jednání.

Když jsem žádal policii, aby zajistila elektronickou verzi souboru, abychom z vlastností zjistili přesný čas vzniku, nebylo nám vyhověno. Bylo vysvětleno, že zápis tvoří pouze papír a netvoří součást elektronické spisové služby. Z výslechu vyplynulo, že pan náměstek sepsal text ve Wordu po paměti až po měsících, vytiskl ho, přeběhl sekretariát k paní ředitelce, ta mu tam udělala tužkou korektury, čímž vzniklo finální znění.

Navrhovali jsme opakovaně výslech paní doktorky Arajmu, abychom se jí na to zeptali. Policejní orgán nám sdělil, že z osobních důvodů paní exředitelky není výslech možný. Jako jediný důvod spěchu bylo uváděno, že končí vazební lhůta panu Jiříkovskému. Mě jako obhájce inženýra Daňhela vazba Jiříkovského vůbec nezajímá. To, že policie není schopna vyšetřit Jiříkovského do roka, nemůže jít k tíži mého klienta a zbavovat ho práva klást svědkům otázky.

A ještě k paní Arajmu: vím o tom a viděl jsem komunikaci, která není součástí spisu, kde paní Arajmu mému klientovi k průběhu aukcí a výtěžku kolem 900 milionů korun blahopřála. Všichni si blahopřáli, jaký je to úspěch, a dnes dávají ruce pryč.

Obžaloba tvrdí, že darované bitcoiny pocházejí ze zkrachovalého darknetového tržiště Nucleus a že váš klient jejich původ zastíral například tím, že zvolil prodej formou aukcí. Jak to bylo s prověřováním původu?

To je absurdní konstrukce. Pokud jde o formu prodeje, jsou pouze dvě varianty: prodat napřímo, nebo v aukci za nejlepší cenu. Forma aukcí vyplynula z diskusí s ÚZSVM, protože tento úřad už v minulosti realizoval minimálně osm nebo devět dražeb bitcoinů z jiné trestné činnosti. Měli na to zkušenost i smlouvu s jediným soudním znalcem na kryptoměny, panem Bergerem, který působil i na financích.

A pokud jde o samotné tržiště Nucleus: to, že by bitcoiny mohly mít jakoukoli spojitost s Nucleusem, se zjistilo až při pokusu pana Jiříkovského směnit zbylé bitcoiny v pražské směnárně v Kaprově ulici. Tedy několik týdnů po uzavření darovací smlouvy! Do té doby nikdo o Nucleusu nevěděl. Ministerstvo přijímalo dar s vědomím, že Jiříkovský byl odsouzen za Sheep Marketplace, trest byl vykonán a soud pravomocně konstatoval, že veškerý výnos z trestné činnosti byl odčerpán.

Analytik ve směnárně zjistil, že bitcoiny v minulosti proběhly peněženkami spojovanými s Nucleusem. Jenže jak mě poučili odborníci na kyberkriminalitu, v blockchainu není zapsáno: „já jsem bitcoin z drog, ze zbraní nebo z dětského porna“. Blockchain eviduje pouze to, mezi jakými adresami mince putovaly. Analytické softwary jsou komerční, empirické nástroje pracující s databázemi podezřelých adres. Jeden software vám řekne, že peněženka je kontaminovaná, a druhý ve stejnou chvíli nehlásí nic. Zda šlo o reálný výnos z trestné činnosti musí policie prokázat, a jeden ze znaleckých posudků v obžalobě má teprve odpovědět na to, zda s Nucleusem vůbec souvisely. Klást mému klientovi za vinu, že v únoru věděl něco, co se poprvé objevilo až o měsíc později ve směnárně, je fyzikálně nemožné.

Váš klient se na původ bitcoinů dotazoval i tehdejší vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové. Jak tato schůzka proběhla?

Inženýr Daňhel byl na konci března konzultovat věc na Finančním analytickém úřadu. Tam mu doporučili, ať možnost prověření konzultuje s orgány činnými v trestním řízení. Šel tedy na Vrchní státní zastupitelství v Praze a zeptal se paní doktorky Bradáčové, zda existuje institut nebo řízení, které by postavilo najisto, zda bitcoin pochází z trestné činnosti. Ona mu zcela správně odpověděla, že mimo trestní řízení žádný takový postup v České republice neexistuje. A řízení kolem Sheep Marketplace bylo pravomocně skončené. Náměstek byl vázán pravomocným rozsudkem.

Počátkem dubna 2025 pak Daňhel poslal Lence Bradáčové, čerstvě jmenované nejvyšší státní zástupkyni, dopis s informací o daru a nabídkou využití výtěžku pro soustavu státního zastupitelství. Bradáčová na konci dubna odpověděla požadavkem na servery a počítače.

Je to tak. Já se paní nejvyšší státní zástupkyně musím paradoxně zastat, stejně jako pana vrchního státního zástupce Dragouna z Olomouce. Nejvyšší státní zastupitelství sesbíralo požadavky z celé soustavy na servery a techniku s vědomím, že to bude pořizováno z peněz z tohoto daru. Objednávala i Vězeňská služba a další složky, všichni byli rádi za mimořádné rozpočtové zdroje. Bradáčová to samozřejmě nemohla vědět, z její strany k žádné legalizaci nedocházelo. Ale já se ptám: Jak to proboha mohl vědět můj klient o dva měsíce dříve?

A proč se zastávám pana Dragouna? Když kauza na přelomu května a června 2025 mediálně vybuchla, svolala se Bezpečnostní rada státu a pomalu padala vláda, aukce stále běžely. V polovině června se pan náměstek Přibyl z ÚZSVM jako kompetentní úředník zcela legitimně písemně zeptal Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, zda má aukce zastavit, když věc vyšetřují. A z Olomouce mu přišla odpověď, že nejsou zákonné důvody pro to, aby byla věc zajištěna. Překládám si to tak, že ani v polovině června orgány činné v trestním řízení neměly postaveno najisto, že jde o výnos z trestné činnosti.

Ostatně na Bezpečnostní radě státu 4. června padl dotaz premiéra, jak je možné, že Jiříkovský odcestoval do Asie, a bylo mu řečeno: „Pane premiére, na pana Jiříkovského nic nemáme.“ Čtvrtého června neměly špičky policie a justice na Jiříkovského nic, ale mému klientovi kladou za vinu, že měl vědět o nelegálním původu daru už v únoru.

Jakto, že dozor nad kauzou vykonává Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, přestože k veškerému jednání ohledně daru i k pokusu o směnu části bitcoinů došlo v Praze?
Proběhl kompetenční spor mezi Městským státním zastupitelstvím v Praze a Olomoucí. O tom, že dozor zůstane v Olomouci, rozhodl státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství doktor Misák 31. března 2026. Odůvodnil to v podstatě tím, že když už Olomouc dělala přípravné řízení, má si to jít obhájit i k soudu. Jako právníkovi mi z toho vstávají vlasy na hlavě. Právo na zákonného soudce existuje proto, aby si nikdo nemohl příslušnost vybírat.

Navíc paní nejvyšší státní zástupkyně se z této věci zcela správně vyloučila pro poměr k věci, protože v ní figuruje jako svědkyně. Paragraf 12a zákona o státním zastupitelství stanoví, že je-li vyloučen vedoucí státní zástupce, je vyloučen celý úřad. Jak píše v komentáři můj spolužák Jan Lata z NSZ: zákon neupravuje postup při vyloučení nejvyššího státního zástupce, ale v takovém případě by se instituce musela zdržet jakékoli ingerence. Přesto právě doktor Misák z NSZ, který předtím určil Olomouc, následně rozhodoval i o našich stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání. 

Stížnosti proti zahájení trestního stíhání byly podávány za poměrně extrémních časových podmínek. Kolik času jste reálně měli na prostudování spisu?

Při sdělení obvinění měl spis 9 svazků a 8 tisíc listů. Během tří měsíců přibylo dalších 51 svazků a 10 tisíc listů na celkových 18 tisíc stran. Trestní stíhání klienta bylo zahájeno 4. května 2026. Dne 7. května jsme podali blanketní stížnost s tím, že ji odůvodníme po nahlédnutí do spisu, na což jsme žádali dvacetidenní lhůtu, jak je zcela běžné i u banálních případů.

Policejní orgán nám stanovil lhůtu do 22. května, jenže nahlížení do spisu nám umožnil až 15. května. Měl jsem přesně sedm dní na prostudování devíti svazků a osmi tisíc stran. Bez elektronického spisu, všechno se muselo fyzicky nafotit na náklady klienta, které stát nikdy nerefunduje. Upozornili jsme státního zástupce, že v takové lhůtě stížnost neodůvodníme, protože nebudu psát obhajobu pohledem z okna.

Vrchol všeho přišel v červnu, když jsem si 25. června 2026 přečetl na Seznam Zprávách vyjádření ředitele NCOZ generála Mazánka, že vyšetřování skončí v řádu týdnů a bude podán návrh na obžalobu. A teprve 26. června, den po tomto mediálním výstupu, mi do datové schránky dorazilo rozhodnutí NSZ o zamítnutí naší stížnosti. Z médií jsem se dozvěděl výsledek dřív, než mi byl doručen, a ve chvíli, kdy ještě zbývalo vyslechnout šest svědků a neexistovaly znalecké posudky. V červenci nás pak pozvali k seznámení se spisem, ačkoli výslechy stále běžely.

Padla ze strany státního zastupitelství nabídka na sjednání dohody o vině a trestu? U jiných spoluobžalovaných se o tom spekulovalo.
Mému klientovi žádná taková nabídka nepadla. A ani by nepadla na úrodnou půdu, protože těžko se doznávat k něčemu, co se nestalo. V médiích jsem četl o jednáních s panem Jiříkovským, ale u toho jsem nebyl.

Mému klientovi i doktoru Blažkovi však při výslechu padla jiná nabídka – zda se nechtějí podrobit výslechu na detektoru lži. To jsem u kriminality tohoto typu viděl poprvé v životě. Každý právník ví, že polygraf není v českém právu důkazem a slouží nanejvýš v operativní rovině u násilné kriminality. Byla to čistá snaha vyrobit mediální titulek, že se Blažek s Daňhelem bojí jít na detektor lži. Dali jsme to přímo do protokolu, a zřejmě proto to do médií tehdy neuniklo.

Tato kauza je zkrátka od začátku politická a mediální. Cílem trestního řízení přitom nemá být soutěž o to, koho pošlu před soud, ale zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností. To se zde nestalo.