Šnobr: Politici jsou slepí k finanční náročnosti dostavby jádra. Astronomický účet přitom zaplatí daňový poplatník

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Říká se, že peníze jsou až na prvním místě, přesto existují oblasti, kde to tak úplně neplatí. Soudě podle stavu veřejné debaty to vypadá, že dostavba jádra je jednou z nich. Vzduchem sice létá řada podstřelených odhadů za dostavbu Dukovan i už zlidovělý aforismus ministra financí o „čtvrtém bloku zdarma“, to hlavní se ale ztrácí v detailech. Žádný politik zatím lidem neřekl, že astronomická suma půjde tak či onak z jejich kapsy. 

O Michalu Šnobrovi si můžete myslet, co chcete, ale jedno mu neupírejte: o firmě a oboru, do nichž investoval stovky milionů (a to platí pro každého investora, který je při smyslech), toho ví opravdu hodně. Díky tomu může pokládat otázky, které politici a úředníci z toho či onoho důvodu přecházejí. Jedním z takových projektilů s otazníkem je i to, kdo skutečně zaplatí dostavbu českého jádra. 

Energetika je extrémně komplikovaná disciplína, v našich podmínkách navíc s nejistým výhledem. Připomeňme, že státem ovládaný ČEZ v těchto dnech posuzuje nabídky zájemců o dostavbu jednoho až čtyř jaderných bloků v Dukovanech, respektive v Temelíně. Jasno o tom, kdo a za kolik, by pak vláda měla mít v řádu týdnů. 

Konkrétní detaily zná zatím jen pár vyvolených, ale řada věcí se už nyní dá odvodit ze širšího rámce, jak jej načrtává i Šnobr. 

Předně: částky 120 až 250 miliard korun za jeden blok, které se v posledních letech objevují ve veřejném prostoru, jsou významně podstřelené. Reálná a celková jednotková cena bude mezi 750 miliardami a bilionem korun. Když nakoupíme čtyři bloky, jsme v tom bratru za tři biliony, tvrdí Šnobr.

Tuzemský investor si tato čísla pochopitelně nevytáhl z paty, došel k nim při pohledu na to, za kolik se nyní v Evropě jádro reálně staví: Britský Hinkley Point C, francouzská Flamanville, finské Olkiluoto.

A i když oponenti numera tří bilionů argumentují, že dodavatel se na výše zmíněných projektech naučil vychytávat chyby a u nás se bude stavět bez problémů a bez zdržení, štempl nám na to nikdo nedá.

„Jestli myslíme stavbu jaderné elektrárny naprosto vážně, přestaňme podceňovat cenovky, za kterých se jádro nyní v Evropě staví, přistupme k tomu seriózně a zvažme, jestli na to vůbec máme,“ apeloval Šnobr na úterní odborné konferenci NextGen Energetika 2035+.

Michal Šnobr: Budu po šéfovi ČEZu Benešovi chtít, aby zažaloval stát. Pokud odmítne, tak...

Cenovku tří bilionů korun, které by stála „kompletní“ dostavba jádra v Česku, si přitom lze poměrně jednoduše představit: na podobné úrovni je současný dluh Česka. Ten když rozpočítáme na jednotlivce, vychází to přibližně 286 tisíc korun na hlavu. 

A proč že má smysl tuto částku rozpočítávat? Protože oběd zdarma neexistuje a někdo ty tři biliony zkrátka zaplatit musí. Až je (nejspíše) zaplatí stát, vybere si to pak od lidí buď ve vyšších daních, anebo vyšší ceně elektřiny. 

I když předchozích pár odstavců znělo jako sada argumentů proti dostavbě jádra, není tomu tak. Česko ostatně nemá ve svém energetickém mixu moc na výběr, pokud vezmeme jako fakt, že uhlí za pár let skončí, plyn je přechodný, OZE není všespásné a jaderná fúze stále daleko. 

Postupně se více či méně budeme přibližovat k mixu, kdy polovinu spotřeby pokryjeme z obnovitelných zdrojů, druhou z jádra. Ostatně, tak to nedávno zmínil Petr Fiala na konferenci v Senátu. 

Kolem roku 2050 by nám mělo jádro zajistit asi polovinu elektřiny.

Petr Fiala

Tady už pak vůbec nejde o „nějakého Šnobra“ nebo o zisk jeho investic. Jde o otázky, které Šnobr pokládá. A pokud je jádro vedle OZE naší jedinou reálnou možností pro budoucnost a jeho cena jsou tři biliony korun, uvědomujeme si, co všechno to znamená?

„Je zvláštní, že vzhledem k astronomickým finančním nákladům, které budou přenesené na daňového poplatníka, se o tom diskuse v Česku nikdy nevedla, ani se nevede, ani by se do budoucna neměla vést,“ řekl Šnobr na konferenci Energetika 2035+. 

„Nikdo nebere v úvahu obrovskou finanční náročnost stavby ani to, co by to mělo znamenat v kontextu energetiky i dalších sektorů a oborů. My v Česku mluvíme o tom, že nám tu chybí infrastruktura, že potřebujeme investice v armádě a v dalších oblastech veřejného života a do toho přicházíme s projektem, který zcela zásadně ovlivní, co se v této zemi bude dít v dalších desítkách let,“ doplnil Šnobr.

INFO.CZ bere Michala Šnobra „za slovo“ a na pátek 17. května jsme připravili diskusi mezi ním a předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem. Nenechte si ji ujít. 

Mojmír Hampl: Omyly a fauly energoaktivisty Šnobra

sinfin.digital