Dobrá zpráva z USA: Trump ztrácí půdu pod nohama. Jeho voliči chtějí sílu, ne ústupky diktátorům

Když Donald Trump představoval své mírové plány, sliboval rychlá řešení. Realita konce roku 2025 je ale střízlivým probuzením. Na jedné straně vidíme krvavé selhání diplomacie v Asii, na druhé straně prezidenta, který tlačí na ústupky Rusku, zatímco drtivá většina Američanů – včetně jeho vlastních republikánských voličů – chce Kyjev podporovat razantněji než kdy dřív.

Pokud sledujete pouze titulky o Trumpových snahách „dohodnout mír“ s Putinem, možná vám uniklo to nejdůležitější: Američané s tím stále více nesouhlasí. Čerstvě vydaný průzkum Reagan National Defense Survey (data pocházejí z listopadu 2025 – pozn. red.) přináší čísla, která musí být pro Bílý dům studenou sprchou.

Zatímco Trumpův tým v posledních týdnech tlačil na Ukrajinu, aby přijala územní ústupky, americká veřejnost se radikalizovala opačným směrem. Podpora pro zasílání amerických zbraní na Ukrajinu vystoupala na historické maximum – 64 %. Přitom ještě v červnu 2023 to bylo o pět procentních bodů méně.

Ještě více překvapivé je zjištění, jak daleko jsou Američané ochotni zajít. Celých 74 % dotázaných podporuje vytvoření nárazníkové zóny mezi Ukrajinou a Ruskem, kterou by hlídaly evropské pozemní jednotky jištěné americkým letectvem.

To není volání po izolaci, to je volání po masivní demonstraci síly. Trumpova snaha o „deal“ s Putinem tak jde přímo proti většinové vůli národa.

A co víc – Vladimir Putin Trumpovu snahu o kompromis smetl ze stolu. Jak víme, ruský prezident odmítl jakékoli ústupky a dál hrozí obsazením celého Donbasu. Trumpova reakce na tento krach? Místo přehodnocení strategie se pustil do vlastního spojence.

V rozhovoru pro POLITICO, který vyšel dnes (9. prosince), si Trump znovu a nepochopitelně stěžuje, že prezident Zelenskyj „ani nečetl“ jeho nejnovější návrh mírové dohody. A jde ještě dál – v době, kdy Ukrajina bojuje o přežití, začal Bílý dům volat po nových volbách na Ukrajině, čímž fakticky zpochybňuje legitimitu kyjevské vlády.

Trumpův plán selhal: Ukrajina se cítí zrazena, Rusko je „na koni“ a Bílý dům místo podpory hrozí Kyjevu politickou destabilizací.

Trump dlouhodobě sází na kartu „America First“ ve smyslu stažení se ze světa. Data z Ronald Reagan Institute ale ukazují, že špatně čte i svou vlastní základnu. 79 % voličů, kteří se hlásí k hnutí MAGA, si myslí, že Spojené státy by se měly ve světě více angažovat a převzít vedení.

Víc jak čtyři pětiny – přesně 87 % – Američanů věří, že je klíčové mít nejsilnější armádu na světě. Lidé nechtějí ústup, chtějí Reaganem prosazovaný „mír skrze sílu“. Trumpova současná politika ale vypadá spíše jako „mír skrze ústupky“. Je klidně možné, že to je hlavním důvodem, proč se od něj veřejnost odvrací.

Jestliže na Ukrajině Trumpova diplomacie narazila do zdi, v jihovýchodní Asii by se dalo říct, že se rovnou zřítila do propasti. Je to jen pár měsíců, co Bílý dům slavil podpis příměří v Kuala Lumpur mezi Thajskem a Kambodžou. Trump to prezentoval jako další důkaz svého umění dohody.

Dnes? Dohoda je v troskách. Na thajsko-kambodžské hranici se znovu bojuje. Thajsko nasadilo stíhačky F-16 k úderům na kambodžské území, hlášeni jsou mrtví vojáci i civilisté a přes 50 000 lidí muselo opustit své domovy. Thajský premiér byl ve svém prohlášení neúprosný: „Nebudeme vyjednávat.“ 

A co je pro amerického prezidenta nejhorší vizitkou – thajský lídr explicitně odmítl jakoukoli další mediaci ze strany Donalda Trumpa. Považuje ji za zbytečnou.

Když regionální velmoci veřejně odmítají pomoc amerického prezidenta, protože jeho předchozí „řešení“ vydrželo sotva pár týdnů, stěží to může být jiný signál než totální ztráta důvěry.

Trumpův tlak na spojence a zpochybňování závazků NATO má ještě jeden, mnohem temnější dopad. V již zmíněném rozhovoru pro POLITICO prezident odhodil veškeré diplomatické zábrany. Evropské lídry označil za „slabé“ a celou Evropu za „rozkládající se“ skupinu národů, ostatně jako v Národní bezpečnostní strategii, o které jsme na INFO.CZ psali tento týden několikrát.

Zatímco předseda Evropské rady António Costa varuje Bílý dům před vměšováním do suverenity, Trump otevřeně přiznává, že hodlá podporovat své oblíbence v evropských volbách a „podněcovat odpor“ proti zavedeným pořádkům. O evropských snahách ukončit válku řekl jen: „Mluví, ale nemají výsledky.“

A opět – tato rétorika je v přímém rozporu s tím, co chtějí američtí voliči. Průzkum Reaganova institutu ukazuje, že 68 % Američanů má o NATO historicky nejpříznivější mínění. Trump tak neútočí jen na Paříž nebo Berlín, útočí na hodnoty vlastní veřejnosti.

A protože spojenci přestávají věřit, že je Amerika ochrání, začínají uvažovat o jaderných zbraních. Zprávy z Jižní Koreje, Japonska, ale i Polska naznačují, že tváří v tvář Trumpově ochotě obětovat partnery si tyto státy kladou otázku: „Můžeme věřit Americe? Nebo potřebujeme vlastní ‚bombu‘?“ To by ale bylo na samostatný článek.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.