ANALÝZA | Pokud byl komentář Pavla Hlaváčka na INFO.CZ varováním, že nová Národní bezpečnostní strategie USA (NSS 2025) nebude pro Evropany příjemným čtením, pohledy českých expertů tuto tezi potvrzují a prohlubují. Dokument, který fakticky oznamuje opuštění role „globálního četníka“ a návrat k izolacionismu, nastavuje Evropě trumpovsky neúprosné zrcadlo. Oslovili jsme diplomata Michaela Žantovského, politického komentátora Romana Jocha a ekonoma Petra Bartoně, aby obsah dokumentu okomentovali.
Ačkoliv Michael Žantovský v úvodu krotí vášně připomínkou, že dokumenty tohoto typu mají málokdy takovou důležitost, jakou jim přisuzují autoři, jedním dechem dodává: „Jsou většinou důležitější, než si myslí všichni ostatní, protože postihují myšlení a vyjadřují cíle konkrétní politické reprezentace.“ A tato reprezentace má pro Evropu jasný vzkaz.
Monroeova doktrína 2.0: Amerika už nebude chránit všechny
Podle Romana Jocha je NSS 2025 sice nezávazný dokument, ale jasně naznačuje, jak momentální americká vláda uvažuje. Hlavním motivem je návrat domů. „Pro USA je nejdůležitější věnovat se západní polokouli, proto ten obnovený důraz na Monroeovu doktrínu,“ vysvětluje Joch.
Shrnuje dvě hlavní sdělení, která z textu vyplývají: „Za prvé, Amerika už nebude poskytovat bezpečnost celému světu, ani ne všem liberálním demokraciím. Za druhé, Evropa se má bezpečnostně postavit na vlastní nohy, být schopna ubránit se a zadržovat Rusko sama.“
Joch upozorňuje na zásadní dělbu práce: zatímco Amerika bude zadržovat Čínu, břemeno ruské hrozby padá na bedra Evropy – a to bez americké pomoci.
Tento posun potvrzuje i Michael Žantovský, kterého však v dokumentu zaráží absence jednoho podstatného sdělení: „Po dlouhé době není za hrozbu zájmů Spojených států označeno Rusko, což je vzhledem k vývoji posledních tří let a proklamacím ruského vedení málo pochopitelné,“ upozorňuje bývalý velvyslanec. Americká pozornost se podle něj obrací primárně do pacifické oblasti.
Ekonomická realita a konec „nafukovacího kruhu“
Je kritika Evropy v dokumentu oprávněná? Podle ekonoma Petra Bartoně má Trump pravdu v identifikaci problému: evropské vlády se chovají liknavě právě proto, že spoléhají na USA.
„S americkým ‚nafukovacím kruhem‘ kolem pasu se evropské státy v otázce své vlastní bezpečnosti jenom koupají, ale nikdy se nenaučí plavat,“ používá Bartoň trefnou metaforu. Trump se tak podle něj chová překvapivě jako dobrý ekonom.
„Ví, že pokud chce změnit něčí chování a přinést do něj důležitou zodpovědnost, je potřeba odejmout podpůrné berle,“ dodává Bartoň. Pokud podle něj nová doktrína stihne zvýšit odpovědnost evropských států v obraně, nemusí to být ve výsledku špatná zpráva.
Roman Joch tento ekonomický pohled doplňuje o tvrdá data, která ilustrují ústup Evropy ze slávy. „Evropa v roce 1990 produkovala 25 procent světového HDP, letos jen 14 procent,“ vypočítává Joch. Přesto je přesvědčen, že Evropa je stále dost bohatá na to, aby se dokázala bránit sama.
Ani Michael Žantovský nevidí důvod k urážení se nad tvrdými daty. „Neměli bychom se pohoršovat nad tím, že někdo nastavuje zrcadlo důsledkům našeho dlouholetého zanedbávání vlastních bezpečnostních a technologických potřeb,“ říká diplomat.
Dokument sice obsahuje uklidňující tvrzení, že odepisovat náš kontinent by bylo proti zájmům USA, zároveň ale na faktech a číslech demonstruje pokles evropského geopolitického významu. „Mělo by to být impulsem pro energickou snahu o dohnání ztrát,“ dodává Žantovský.
Kulturní válka a civilizační eroze
Americký bezpečnostní dokument ale nejde jen po politické rovině – zmiňuje i důležitý kulturní rozměr. Zde nachází zastání u Romana Jocha. Ten připomíná, že Amerika vnímá Evropu jako kontinent v krizi. „Dochází k civilizační erozi, migrační politika Evropu transformuje, cenzuruje se svobodný projev a potlačuje politická opozice,“ vyjmenovává Joch hrozby, které strategie reflektuje.
Podle Jocha je varování v dokumentu explicitní: „V důsledku imigrace se některé země NATO mohou stát většinově neevropské a kontinent do dvaceti let nepoznatelný.“ Amerika proto podle něj chce pomoci Evropě nejen zachovat svobodu, ale i „obnovit evropskou civilizační sebedůvěru a západní identitu“.
Dva autoři a imperiální tón
Závěrečný dojem z dokumentu je podle Michaela Žantovského rozpačitý, a to především kvůli jeho tónu a vnitřní nekonzistenci. Celý text na něj působí, jako by ho psaly dvě odlišné skupiny lidí.
„Ta první, opřená o expertízy a data, se snaží reflektovat reálnou světovou situaci a pojmenovat – byť neúplně – způsoby, jak čelit rizikům,“ analyzuje Žantovský. „Ta druhá se snaží obraz reality přizpůsobit optice, dogmatům a někdy také předsudkům ideologů hnutí MAGA. Pro směřování bezpečnostní politiky to může být zavádějící recept.“
Kritika stavu evropské demokracie působí podle Žantovského kontroverzně a svědčí o nedostatku diplomatického taktu.
„Svědčí to i o určitém pocitu ideologické nadřazenosti, která by neměla mít mezi spojenci místo,“ říká bývalý velvyslanec a uzavírá svou úvahu varováním: „Trumpova administrativa někdy otevřeně usiluje o naplnění ideálu ‚imperiálního prezidentství‘, jako by zapomínala, že Spojené státy jsou republika.“
To nejpodstatnější varování však podle Romana Jocha nespočívá ve slovníku, ale v již zmíněné demografické a kulturní realitě, na kterou strategie upozorňuje. Připomíná, že bez zásadní změny a sebepřijetí čeká starý kontinent temná budoucnost pod tíhou migrace a pocitu jakési iracionální historické viny za kolonialismus.
Nová americká strategie tak může být posledním impulsem, aby se Evropa rozhodla, zda tímto směrem skutečně chce kráčet.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
