Týden ruských nezdarů: Neptun vzal Rusku další dvě Su-34, a to je jen začátek!

Minulou neděli 25. října odpoledne zasáhly řízené střely průmyslovou zónu v Jelci v Lipecké oblasti, zhruba 250 až 300 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle OSINT analytiků z kanálu Exilenova+ šlo nejspíš o britské Storm Shadow. 

Lipecký gubernátor Artamonov potvrdil úder v průmyslové zóně, ale co přesně přiletělo a kam, neřekl. Cílem byla továrna Energija, kterou ukrajinský generální štáb označil za jediného ruského výrobce baterií pro plánovací a korekční moduly leteckých pum, tedy pro ty sady, které z obyčejné pumy dělají klouzavou. 

Navíc vyrábí také baterie pro Iskandery-M a lodní řízené střely. A podle ukrajinských zdrojů i zdroje energie pro Kinžaly, Zirkony nebo rakety do Pancirů.

Nejdřív se mluvilo o sedmi střelách, resp. OSINT analytici napočítali nejméně sedm zásahů, jenže na střeše jsou podle pozdějších snímků vidět jen čtyři otvory. Buď tedy některé střely trefily stejné místo dvakrát, nebo jich dorazilo míň. Na výsledku to ovšem nic nemění.

Analytik Harbuz popsal, že jedna budova je fyzicky zničená a druhá vyhořela zevnitř, a Exilenova+ k tomu uvedla, že její další provoz je vyloučený. Jak ukazuje záběr místního obyvatele jdoucího s telefonem kolem budovy, nezbylo z ní skoro nic.

Energija není na seznamu zásahů žádným nováčkem, přičemžpro zbrojní výrobu platí jednoduché pravidlo: i když máte 98 procent součástek na raketu a chybí vám jen ta poslední dvě procenta, raketu nepostavíte. Skvělá práce.

Ve čtvrtek 29. října zničilo ukrajinské námořnictvo střelami Neptun s prodlouženým doletem dva stíhací bombardéry Su-34 na letišti Marinovka ve Volgogradské oblasti, přes 450 kilometrů od fronty. Satelitní snímky zničení potvrdily. 

Je to již podruhé za tento měsíc: 15. října si Neptuny „vyšláply“ na letiště v Borisoglebsku, kde shořely čtyři letouny Su-34 a další dva byly poškozené.

Su-34 jsou stroje, kterými Rusko posílá řízené letecké pumy na ukrajinská města. A v těch pumách mají být baterie z Jelce. Ukrajina tak v jednom týdnu zasáhla oba konce téhož výrobního řetězce – nejdřív zdroj energie do pum a následně i letadlo, které je dopravuje k cíli. 

Podle ruského vojenského blogera při úderu zahynuli dva vojáci pluku a další dva byli zraněni. Na základě informací ukrajinského námořnictva využívá toto letiště 11. smíšený letecký pluk.

Před týdnem, v sobotu 24. října ráno, zasáhly drony FP-1 závod Toljattikaučuk v Samarské oblasti, letos už potřetí. Podle vojenského webu Militarnyi byly poškozeny nejméně dva provozy spojené s výrobou izobutylenu, suroviny pro syntetický kaučuk. 

Snímky ve vysokém rozlišení ukazují venkovní zpracovatelskou jednotku číslo dvě v dílně BK-4, která slouží k výrobě a rafinaci vysoce čistého izobutylenu. Závod má roční kapacitu zhruba 260 tisíc tun kaučuku.

Proč Ukrajina střílí na gumárny, vysvětluje Firepoint: Nejde o pneumatiky, syntetický kaučuk funguje v tuhém raketovém palivu jako pojivo, které drží všechny složky pohromadě v jednom bloku, a zároveň slouží jako další palivo. 

Iskandery-M jedou na tuhé palivo, takže údery na kaučukářský průmysl míří do chemického základu ruské raketové výroby. Podle Firepointu bylo k 25. říjnu zasaženo šest z přibližně deseti velkých ruských závodů na kaučuk, dohromady jedenáctkrát.

Pro pořádek: vojenský expert Oleksandr Kovalenko upozorňuje, že okamžitý pokles ostřelování čekat nemůžeme. Záleží na tom, jak rychle se závody vzpamatují a kolik raket mají Rusové v zásobě. Ukrajina na to jde každopádně systematicky: ráno Toljatti, večer Omsk.

V sobotu večer 24. října doletěly dálkové drony FP-1 přes dva a půl tisíce kilometrů od hranic až do Omsku a zasáhly dva cíle naráz: chemičku Omský kaučuk a skladový komplex Ozonu. 

Podle Firepointu dělá Omský kaučuk zhruba čtvrtinu ruské výroby butadien-methylstyrenových kaučuků. K Ozonu Firepoint poznamenal, že byl na seznamu cílů, jak už je zvykem.

Satelitní snímky z 28. října ukazují, co to udělalo: v Omském kaučuku vyhořel provoz frakcionace plynu včetně jednotky D3. V sousedním polypropylenovém závodě Poliom shořelo víc než 40 tun hotového polypropylenu, který ležel na otevřeném dvoře, a těžké poškození utrpělo i meziprovozní potrubí. Sklad Ozonu je poškozený také: jedna část komplexu vyhořela úplně, druhá částečně.

Omsk si na ukrajinské drony už pomalu zvyká. Tamní rafinérii, největší v Rusku, zasáhly drony naposledy 8. října – čím dál více si můžeme všímat, že vzdálenost přestává být pro Ukrajince argument. Velmi dobrá zpráva.

V noci na 28. října zasáhly ukrajinské drony Novolipecký metalurgický kombinát (NLMK), největší ruskou ocelárnu, a chemický závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Ruské ministerstvo obrany hlásilo, že za noc sestřelilo 531 ukrajinských dronů nad regiony od Bělgorodu po Tulu. Tahle noc padla do pauzy na rafinérie, o které si povíme níž, takže drony dostaly jiný seznam cílů.

NLMK dělá zhruba pětinu ruské oceli, patří mezi dvacet největších ocelárenských podniků světa a má kapacitu 17 milionů tun tekuté oceli ročně. O požáru referoval kanál Exilenova+ i lipecké Telegramy, zatímco gubernátor velký průmyslový požár popřel a rozsah škod zatím není potvrzený. Kombinátu se přitom nedaří ani bez dronů: čistý zisk mu klesá už třetí období po sobě a letos je o víc než čtyřicet procent níž.

Azot patří do holdingu EuroChem a je jedním z největších ruských výrobců dusíkatých hnojiv. Vyrábí ale i kyselinu dusičnou a octovou, plasty a pryskyřice, podle ukrajinských zdrojů i prekurzory pro ruské výbušniny. 

Tulský gubernátor Miljajev mluví o poškozeném bytovém domě a infrastruktuře v průmyslové zóně, jeden člověk byl zraněn, a tvrdí, že nad regionem sestřelili 64 dronů. Závod se na ukrajinském seznamu objevuje pravidelně: zasažen byl už 14. a 26. června.

Ve čtvrtek 29. října ráno zasáhly drony chemický závod ve Sterlitamaku v Baškortostánu. Podle místních monitorovacích kanálů šlo o Baškirskou nápojářskou společnost, nad kterou stoupal hustý bílý dým, a na ufském letišti byly kvůli hrozbě dronů pozastaveny lety. Závod byl zasažen už 27. srpna, tehdy spolu se skladem Ozonu v Ufě.

Na videu z náletu je slyšet, kolik protiletadlových kulometů v okolí pálí do tmy. Rusko se chemičky a ocelárny snaží chránit, jenže Ukrajina pošle stovky dronů, z nichž se pár desítek cestu k cíli najde. Existuje i geolokalizovaný snímek hořícího závodu, který potvrzuje, že zásah chemičku neminul.

Nejdřív kontext, bez kterého by předchozí řádky nedávaly smysl: podle deníku Wall Street Journal dostaly v polovině října ukrajinské dálkové jednotky pokyn přerušit údery na ruské rafinérie, jakmile dolétají už vyslané mise. Zelenskyj s tím prý souhlasil, velitelé si ale ponechali možnost útoky obnovit, kdykoliv to uznají za vojensky nutné. Podle téhož zdroje mluvil Jared Kushner o třicetidenní pauze. Poslední rafinérii před ní, v Rjazani, zasáhly drony 16. října.

Pauza vydržela zhruba čtrnáct dní. V pátek 30. října ráno zasáhly drony FP-1 rafinérii Novokujbyševsk v Samarské oblasti, kterou provozuje Rosněft. Někdo čekal, že pauza vydrží aspoň do amerických voleb v úterý. Nevydržela.

A Ukrajinci mají jasno. Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie z 16. až 25. října se ptal přímo: co dělat, když USA požadují zastavit údery na rafinérie a hrozí omezením zpravodajských informací, Starlinku a další pomoci?

Osmdesát procent lidí odpovědělo, že údery mají pokračovat, 11 procent by je zastavilo a 8 procent neví. Podle stejného průzkumu 76 procent Ukrajinců chce pokračovat v odporu i při ruských úderech na energetiku v zimě, zatímco 15 procent by přijalo jakékoliv ruské požadavky. 

Výsledky vyšly 28. října, rafinérie hořela o dva dny později.

Jednotka Prymary z ukrajinské vojenské rozvědky HUR zveřejnila zhruba minutovou kompilaci toho, co v poslední době ničí: komunikační antény, převaděče signálu pro drony, stanice elektronického boje, rušičky Starlinku a elektrické rozvodny. 

Nic z toho nedělá velké titulky, ale právě tohle je práce, která ruskou armádu pomalu rozebírá. Jakmile se to sečte s údery na dálnice, železnice a radary, je výsledek zřetelný z pohledu na frontovou mapu: Rusové na ní skoro  vůbec nepostupují.

První sbor Azov Národní gardy zveřejnil video, ve kterém tvrdí, že Rusové dělají všechno pro to, aby budili dojem dobytých obcí, jenže neumějí ochránit klíčová nádraží, kudy jim proudí palivo k frontě. Mobilní palebné skupiny ani prostředky elektronického boje logistické trasy neuhájí. Jednotka přiložila kompilaci zásahů na zhruba stovku ruských lokomotiv.

Rusko tohle dělá Ukrajině taky, ta ovšem o těchto útocích nemlčí. Tak si to vychutnejte.

Ukrajinci v Kramatorsku pokrývají ulice hustými svitky žiletkového drátu. Drát leží tak hustě, že projít po ulici pěšky je extrémně obtížné. Obrněným vozidlům to nevadí, jenže ta Rusové k postupu skoro nepoužívají. Pěšák se v něm zamotá, nedá se snadno překročit a nad hlavou mu přitom krouží dron.

Pro Slovjansk a Kramatorsk, o které Rusové dlouho usilují, je to další překážka tohoto slavného pevnostního pásu měst. Tam bych opravdu klopýtat nechtěl.

V pondělí 26. října zasáhly drony FP-1 závod Voroněžsintezkaučuk, který patří skupině Sibur. Ročně vyrobí přes 385 tisíc tun syntetických kaučuků a termoplastických elastomerů a podle ukrajinské strany jde o další článek řetězce tuhého raketového paliva pro Iskandery.

Gubernátor potvrdil požáry v několika podnicích, ale nespecifikoval, o které jde. Pointu dodal až místní občan – ten natočil, jak nad městem přelétá dron Firepoint a míří k závodu na kaučuk, a ke svému záběru poznamenal větu: „Je to sakra romantické.“ Dron přitom mířil na závod, který pomáhá vyrábět palivo do Iskanderů. Romantika to je, to beze sporu.

Sečteno a podtrženo: Jelec přišel o továrnu na baterie do řízených pum a Iskanderů, Neptun v říjnu podruhé vzal Rusům dvě Su-34 a kaučuk pro tuhé raketové palivo to schytal v Toljatti, Omsku i Voroněži. K tomu největší ruská ocelárna, chemičky v Novomoskovsku a Sterlitamaku a sklad Ozonu v Omsku. 

Pauza na rafinérie vydržela čtrnáct dní a osmdesát procent Ukrajinců chce, aby se v úderech pokračovalo, i kdyby Amerika omezila pomoc. A Voroněžan to celé sleduje z okna a říká, že je to romantika. Za mě dobrý! Sláva Ukrajině!

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a každou sobotu si můžete zlepšit náladu s naším nepokrytě zaujatým a ryze proukrajinským přehledem ruských neúspěchů. Díky moc!