Viktor Orbán čelí po letech silnému vyzyvateli, Péteru Magyarovi. Podmínky pro konsolidaci opozičních sil vznikly na základě skandálu, který způsobila prezidentská milost spolupachateli zakrývajícímu zneužívání dětí. Přestože Magyarova strana Tisza v současných průzkumech vede, Orbánem upravený volební systém a rozsáhlá kontrola institucí i médií zvýhodňují jeho stranu Fidesz.
Situace se začala měnit 2. února 2024, kdy vyšlo najevo, že tehdejší prezidentka Katalin Novák, za Fidesz, omilostnila bývalého zástupce ředitele dětského domova Endre Kónya, odsouzeného za to, že pomáhal zakrýt sexuální zneužívání dětí svými nadřízenými a že donutil jednu z obětí změnit výpověď.
Skandál na sebe nenechal dlouho čekat. Vypukly masové protesty. Prezidentka rezignovala po tlaku veřejnosti, opozice, ale i jindy provládních komentátorů a zřejmě i Viktora Orbána. Judit Varga, která byla v době udělení milosti ministryní spravedlnosti a rozhodnutí kontrasignovala, se vzdala poslaneckého mandátu. Orbán se snažil situaci zachránit tím, že slíbil ústavní dodatek, který by znemožnil udělit milost osobám odsouzeným za sexuální násilí na dětech.
Katalin Novák ale neomilostňovala na vlastní pěst. Novináři nezávislých zpravodajských webů telex.hu a direkt36.hu zveřejnili článek o tom, že milost byla udělena pod tlakem bývalého Orbánova ministra Zoltán Baloga. V té době hlavy maďarské reformované církve, dlouhodobého poradce a mentora Novákové.
Szabolcs Panyi z Direkt36 ve svém článku z 11. února 2024 píše: „Zdroj blízký Novákové rovněž potvrdil zapojení Baloga do snah prosadit prezidentskou milost. Zdroj dále uvedl, že když aféra propukla, tak kolegové Novákové i tým Viktora Orbána po Balogovi žádali vysvětlení. Biskup se hájil tím, že nešlo o jeho osobní rozhodnutí, ale že několik představitelů vedení reformované církve chtělo, aby byl Endre Kónya, mající silné rodinné vazby na církev, omilostněn.”
Případ jako tento je jen projevem klientelismu prorostlého do maďarské politiky a celého státního aparátu. Podobných, ač ne tolik třaskavých případů lze najít nespočet. Na to samozřejmě doplácí všichni na systém nenavázání Maďaři. S prezidentčinou rezignací a Orbánovou ústavní cenou útěchy se maďarská společnost nespokojila a vzedmutí veřejnosti pokračovalo.

V této situaci vycítil příležitost Péter Magyar, do té doby elitní člen Fideszu. Vystoupil ze strany a díky svému talentu a schopnostem se stal novou tváří, doposud nejednotné maďarské opozice. Vstoupil do marginální strany Tisza, která se bleskově stala druhou největší v zemi. To se potvrdilo už v červnu 2024, kdy obdržel necelých 30 % ve volbách do europarlamentu.
Nicméně pro pochopení toho, co se v Maďarsku děje a proč se strana Fidesz držela tak dlouho u moci a proč neměla sobě rovného konkurenta, se musíme ohlédnout do minulosti a popsat si maďarský volební systém. Ten si Orbán zreformoval sobě na míru. A bude totiž určovat maďarskou politiku i v budoucnosti.

V roce 2010 Viktor Orbán vyhrál, po osmiletém intermezzu, drtivě volby. Do té doby bylo Maďarsko, na středoevropské poměry, stabilní demokracií, kde se u moci pravidelně střídal pravicový a levicový blok. Maďarsko nezažilo předčasné volby a politické krize se řešily personálními změnami v rámci vládnoucí koalice. O tom, že byl systém docela dobře nastaven, svědčí i to, že do té doby byl upraven jen jednou podstatnější změnou a to zvýšením hranice vstupu strany do parlamentu ze 4% na 5%. V ostatních postkomunistických zemích byly změny v prvních dvou dekádách podstatně rozsáhlejší. Nicméně, pro úplnost je třeba dodat, že po finanční krizi v roce 2008 existovala shoda na nutnosti zefektivnit vládu. Orbán avizoval minimálně to, že sníží počet poslanců z 386 na plus minus 200.
ORBÁNOVA VOLEBNÍ REFORMA A JEJÍ POLITICKE DŮSLEDKY
Vraťme se na začátek do roku 2010. Ve volbách strana Fidesz získala 64 %, což ji zajistilo ústavní většinu. Orbán využil příležitosti a pustil se do práce. Nejvýznamnější změny se týkaly oslabení Ústavního soudu, tam mimo jiné dosadil vlastní soudce, dále pak státních regulací mediálního prostředí a dalších kroků, které vedly k centralizaci moci do vlastních rukou. V neposlední řadě se týkaly i volebního systému.
Vláda přijala, bez jakékoli veřejné diskuze nebo zapojení opozice, 23. prosince 2011 zákon o volbách členů parlamentu. Reforma snížila počet poslanců na 199 a zjednodušila strukturu volebního systému. 106 poslanců se nově volilo v jednomandátových volebních obvodech, to známe například z Velké Británie, a 93 se rozdělovalo proporčně na celostátní úrovni, podobně jako v ČR. Oproti předchozímu systému, který byl také smíšený, byla výrazně posílena většinová složka. Vítězí kandidát, který získá v obvodu nejvíce hlasů a stává se poslancem, přitom může mít hluboko pod 50 % hlasů. Jde o systém “prvního na pásce”
Voliči tedy disponují dvěma hlasy, jedním volí ve svém obvodu a druhým vybírají celostátní přísně vázané stranické listiny (kandidátky kde nelze kroužkovat). Voliči žijící v zahraničí mohou volit pouze v celostátním hlasování. Ti do změny systému volit nemohli. Jedná se především o zhruba dva miliony etnických Maďarů žijících v okolních zemích, kteří v nich zůstali po zániku velkého Maďarska po první světové válce. Orbánem nabídnuté občanství přijalo přibližně 1.1 milionu a k volbám chodí nižší statisíce a volí převážně Fidesz.

Dále se podle nové legislativy z jednotlivých volebních obvodů na celostátní úroveň přenášely ty hlasy, které byly nadbytečné pro vítězství nejsilnějšího kandidáta a všechny hlasy odevzdané poraženému. Hlasy, podle kterých se přerozděluje 93 mandátů, se tedy nově započítávaly ze tří zdrojů: z hlasů přísně vázané stranické listiny, z hlasů voličů s trvalým pobytem v zahraničí a z nevyužitých hlasů v jednomandátových obvodech. Tento systém výrazně zvýhodňuje nejsilnější stranu, která ale musí mít dostatečně rozloženou podporu po celé zemi.
Celá řada pasáží nového volebního zákona zvýhodňovala stranu Fidesz a to platí až do současnosti. Účelovost reformy krásně ilustruje nové vymezení hranic volebních obvodů. Obvody jsou koncipované tak, aby byly opoziční voliči shluknuti v jednom, nebo aby se jejich hlasy rozmělnily spojením s oblastmi, které tradičně podporují Fidesz. Dále jsou pak známé protiorbánovské obvody v průměru o pět až šest tisíc voličů větší, než je to v případě obvodů, které ho silně podporují. Vzniká tak nepoměr ve váze hlasů.
Tento systém zcela zabetonoval politickou situaci v Maďarsku. Způsobil, že jediný, kdo může Orbána porazit je Orbán 2.0. Maďarská společnost je silně rozdělena v mnoha otázkách a v současném systému není možné Orbánovi čelit bez toho, aniž byste měli silnou podporu v rurálních oblastech Maďarska. Tyto oblasti budou formovat maďarskou politiku ještě dlouho. Místním voličům se v podstatě z řady důvodů nelze zalíbit výrazně odlišným programem, než nabízí Fidesz.
CO SE V MAĎARSKU MOMENTÁLNĚ DĚJE?
V dubnu 2026 se v Maďarsku budou konat parlamentní volby. Po skandálu, který jsem popsal výše, strana Pétera Magyara, Tisza, atakuje 50% v některých předvolebních průzkumech a ve všech je značně silnější než Fidesz.

Péter Magyar je svou kampaní schopen oslovit široké voličské spektrum opozice a i některých voličů Fideszu. Do karet mu hraje neutěšená ekonomická situace v Maďarsku. K tomu využil svou znalost zákulisí „Orbánova režimu”. Ve zkratce: kritizuje zkorumpovanost celého systému a dále tvrdí, že je řízen ruskými agenty, tím pádem jsou ruské zájmy nadřazeny maďarským. Orbán oplácí stejnou mincí a tvrdí, že Magyar je agentem Ukrajiny.
Ale kvůli zmíněnému volebnímu systému jsou šance vyrovnanější, než by se podle průzkumů zdálo. Na snímku níže je vidět průzkum maďarského 21 Research Centera z února 2025. Data jsou to sice téměř rok stará, ale je zřejmé, že Orbán má v klíčových oblastech silnou podporu a volby může teoreticky vyhrát.

Zásadní roli mohou nakonec sehrát malé strany, ačkoli si většina voličů uvědomuje, že je strategičtější volit stranu velkou. I tak je možné, že se některá z nich do Národního shromáždění dostane. V předvolebních průzkumech figurují tři strany, které se pohybují kolem 5% hranice. Největší šanci na úspěch má hnutí Mi Hazánk Mozgalom, v překladu Hnutí Naše Vlast. Ti jsou sice momentálně v opozici, ale jde o silně nacionalistickou a proruskou stranu, která by se v případě patu asi přiklonila na stranu Viktora Orbána. Další na seznamu je recesistická Magyar Kétfarkú Kutya Párt, v překladu Strana maďarského dvouocasého psa a do třetice strana proevropských sociálních demokratů, Demokratická koalice. Dá se ale čekat, že voliči posledních dvou zmíněných stran budou nakonec hlasovat pro Magyara.

Další proměnou je Viktor Orbán sám. Jeho strana je ve výhodě z celé řady důvodů. Má stále ústavní většinu, takže může ještě změnit pravidla hry. Disponuje obrovským množstvím peněz, možná o řády vyšším než opozice. Dále se opírá o ohromnou mediální sílu, kontroluje okolo 80% maďarských médií (od veřejnoprávních po soukromé). Krom toho více méně ovládá všechny státní instituce, ty se dají taktéž kreativně použít. Upravuje si pravidla pro vedení politických kampaní jak se mu hodí. Fidesz už má zkušenosti s nepokrytým nakupováním hlasů, nátlakem na státní zaměstnance, nebo vyhrožováním pacientům ve státních domovech důchodců atd. Volební komise jsou lidé Fideszu, dá se tedy odhadnout, na čí stranu se v nejasných případech přikloní. Dále má oproti Tisze výhodu, že je kompaktní s jasnou hierarchickou strukturou. To se o Tisze říci nedá, ta je spíš slepenec opozičních politiků velice rozličných názorů.
V tuto chvíli ale táhnou za jeden provaz.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ i v dramatickém roce 2026 do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.











