KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka chce vládou ve zrychleném režimu a bez řádného projednání protáhnout sněmovnou jeden z hlavních volebních slibů Andreje Babiše – výrazné zvyšování důchodů, penzijní věk by měl být zastropován na 65 letech a už se dál nezvedat. Zároveň by se měly důchody zvyšovat výrazně rychleji, pokud porostou platy v ekonomice. Velkorysejší valorizace chce Juchelka prosadit už od 1. září 2026.
Platy v rozjeté ekonomice aktuálně rostou nejrychleji za posledních jedenáct let. A Andrej Babiš – mezi jehož voliči masivně dominují lidé v důchodovém věku – chce tento růst promítnout do vyšších penzí. Aby „jeho“ lidi na současné silně rozjeté ekonomice vydělali co nejvíc.
Bez připomínek
Jenže změnu zákona není možné při dodržení všech řádných lhůt na připomínky zvládnout tak rychle. Juchelka proto v dopise požádal ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce a Legislativní radu vlády, aby se zvýšení a uvolnění penzí protáhlo vládou bez připomínkového řízení.
Zákon přitom zvyšuje výdaje o desítky miliard korun ročně, což sám Juchelka dokládá v příloze, kde dopady vypočítává. „Plná délka meziresortního připomínkového řízení se pak v daném případě jeví jako neúčelné, jednak vzhledem k nevelkému rozsahu návrh, jednak i vzhledem k tomu, že jeho rozsah vyplývá z programového prohlášení vlády,“ píše Juchelka.
Slova o nevelkém rozsahu zní skoro jako karikatura ve chvíli, kdy prosazované změny zvyšují ročně výdaje o desítky miliard korun. To sám ministr práce v příloze přiznává a vypočítává. Připomínky proto žádá zkrátit na deset pracovních dnů. Dopis odeslal 30. ledna. Takže připomínky musí skončit tento týden.
Tři významné změny
Vzhledem k tomu, že jde o pilíř Babišova vládního programu, se ale ani žádné zásadní připomínky očekávat nedají. Juchelkův návrh má tři pilíře. Prvním je zmíněné zastropování důchodového věku na 65 letech.
Druhým jsou velkorysejší valorizace, které mají být výrazněji ovlivněny růstem platů. Zatímco nyní se penze pravidelně zvedají o růst cen podle speciálního spotřebního koše vypočítávaného na domácnosti seniorů plus jednu třetinu růstu reálných platů v ekonomice, podle nového návrhu by se měla zohledňovat polovina růstu platů.
A třetím pilířem jsou takzvané věkové valorizace: seniorům nad 80 let by se měl každých pět let důchod dále zvedat.
Vyšší valorizace, strop na 65 letech
Vyšší vliv růstu platů na penze při současném růstu znamená, že by se penze seniorů zvedly ještě o 0,75 procenta více než dosud. Poslední oficiální data za platy zveřejnil Český statistický úřad za třetí čtvrtletí minulého roku. Meziročně rostly o 7,1 procenta. Po zohlednění vzestupu cen byl reálný růst 4,5 procenta.
Podle současných pravidel by to znamenalo, že by to růstu důchodů přidalo 1,5 procenta. Podle nových, které prosazuje Juchelka, by to bylo 2,25 procenta. Průměrná penze nyní dosahuje 21 839 korun čistého měsíčně. Velkorysejší Babišova valorizace tak znamená přilepšení o 163 korun měsíčně.
127 miliard výdajů navíc
To vše zvedá výdaje státního rozpočtu proti současným poměrům o desítky miliard korun ročně, což Aleš Juchelka v příloze ke svým návrhům přiznává a vypočítává. Nejvyšší rozpočtový zářez přinese zastropování důchodového věku. To zvedne roční výdaje za důchody o 0,8 až 0,9 procenta HDP. Při současném stavu ekonomiky to znamená 68 až 77 miliard korun ročně.
Větší napojení penzí na růst reálné mzdy bude postupně v příštích dvaceti letech zvedat výdaje až o 0,4 procenta ročně. Záleží samozřejmě na tom, jak rychle platy porostou. Při současném stavu ekonomiky to bude stát ročně 30 miliard korun. Věkové valorizace pak zvedají výdaje státu už od příštího roku o tři miliardy korun ročně.
Pak je v návrhu ještě čtvrtá změna, která zvedá penze lidem, kteří zároveň stále pracují. To přijde na 0,2 procenta HDP ročně. Při současném stavu ekonomiky tedy 17 miliard korun.
Všechny změny dohromady tak ročně zvedají při současných cenách a stavu ekonomiky schodek rozpočtu o 127 miliard korun. A jsou to výdaje, které jsou povinné. Na ně se investoři, kteří nakupují státní dluhopisy, dívají nejpřísněji. Považují je za největší riziko a zátěž pro veřejné finance a reagují na ně rychlým zvyšováním požadovaných úroků ze státních dluhů. To pak dramaticky zvyšuje jejich splátky. Jen letos se na splátkách úroků ze státních dluhů zaplatí 120 miliard korun.
Je tu prostor k dalšímu zadlužování?
Andrej Babiš opakovaně tvrdí, že jsme málo zadluženi a státní dluhy nejsou problém. Proto si prý uvolnění penzí může dovolit. S celkovým dluhem na úrovni 44,1 procenta HDP skutečně patříme k podprůměrně zadluženým zemím Evropské unie. Jenže investoři sledují především trend.
Ten rozhoduje o úrocích víc než celkové dluhy. A ten trend je u nás velmi varovný. Dluhy rychle rostou, proto si nyní půjčujeme výrazně dráž než silně zadlužené Řecko, Francie nebo Španělsko. Aktuálně si stát na deset let půjčuje za 4,45 procenta. Ještě loni touto dobou to bylo 3,81 procenta.
Pro srovnání: Francouzi se svým dluhem 116 procent HDP si půjčují za 3,45 procenta. Tedy o procentní bod levněji než my. Řekové za 3,48 procenta. Španělé za 3,23 procenta. Víc než celkové dluhy rozhoduje právě trend. A také to, co ty dluhy zvedá. Uvolňování důchodů ve stárnoucí společnosti je pro investory jednou z nejhorších zpráv.
Na to dlouhodobě upozorňuje i Národního rozpočtová rada vedená Mojmírem Hamplem, která funguje v roli nezávislého auditora veřejných financí. Andrej Babiš pod tlakem její kritiky přes víkend navrhl, že by ji nejraději zrušil. Jen tento krok by sám o sobě mohl dál zvednout úroky ze státních dluhů. Maskování skutečného stavu zvedá nedůvěru. A za tu se platí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
