Evropa ani v pátém roce války na Ukrajině nedokázala najít společný postup, který by jí zajistil odpovídající vliv při mírových jednáních. Rusko ji proto nepovažuje za rovnocenného partnera a americký prezident Donald Trump ji vnímá jako skupinu slabých spojenců. Na summitu prezidentů zemí Visegrádské čtyřky v Trenčíně to řekl český prezident Petr Pavel, který zároveň vyzval k přípravě rozsáhlého plánu poválečné obnovy Ukrajiny.
Evropská unie disponuje obrovskou ekonomickou silou, diplomatickými kapacitami i politickým vlivem. Přesto podle českého prezidenta Petra Pavla nedokáže v jedné z nejzásadnějších bezpečnostních otázek posledních desetiletí vystupovat jednotně. Výsledkem je postupné oslabování její mezinárodní důvěryhodnosti i vyjednávací pozice vůči Rusku a Spojeným státům.
„Přijde mi zvláštní, že jsme za celou tu dobu nedokázali najít mechanismus, jak za Evropu přistoupit k řešení tohoto konfliktu,“ řekl Pavel na tiskového brífinku pro česká média po jednání prezidentů V4 v Trenčíně.
Podle českého prezidenta se evropská diplomacie roztříštila do několika paralelních vyjednávacích formátů. Jednotlivé státy vedou bilaterální jednání, vznikají nejrůznější diplomatické iniciativy, žádná z nich však nemá dostatečně silný mandát reprezentovat evropské zájmy jako celek.
„Celý proces postrádá jasnou koordinaci, transparentnost a informovanost,“ upozornil Pavel už na společné tiskové konferenci. Za zvlášť problematické označil skutečnost, že ani po téměř pěti letech války neexistuje funkční mechanismus, který by evropským zemím umožnil koordinovaně prosazovat své bezpečnostní zájmy.
Rusko nás nepovažuje za partnera
Důsledky evropské nejednotnosti jsou podle Pavla zásadní. Pokud evropské státy nedokážou formulovat společnou pozici, nemohou očekávat, že je ostatní světové mocnosti budou brát vážně. „Pokud Rusko vidí, že Evropa není schopna se na ničem domluvit, no tak se nemůžeme divit, že nás nepovažuje za partnera pro jednání, že bude radši jednat se Spojenými státy i o naší bezpečnosti, ale bez nás,“ uvedl prezident.
Kritický byl český prezident také vůči způsobu, jakým Evropu podle jeho názoru vnímá americký prezident Donald Trump. „Stejně se nemůžeme divit, že Spojené státy, konkrétně Donald Trump, se dívá na Evropu jako na partu slabých spojenců, kteří nedokážou mít společný postoj a že vlastně za nás musí tahat horké kaštany z ohně,“ prohlásil Pavel.
Evropa by podle české hlavy státu měla být mnohem iniciativnější. Válka na Ukrajině totiž není pouze problémem Kyjeva nebo Washingtonu, ale především otázkou budoucí bezpečnosti evropského kontinentu. Evropské státy proto musí být schopné dohodnout společnou vyjednávací pozici a určit, kdo ji bude při případných mírových rozhovorech reprezentovat.
Marshallův plán pro Ukrajinu
Pavel zároveň upozornil, že Evropa není dostatečně připravena ani na situaci, která nastane po ukončení války. Vedle obnovy zničené infrastruktury bude muset řešit návrat statisíců válečných veteránů do civilního života, bezpečnostní rizika i případné nové migrační vlny. Český prezident proto navrhuje vytvoření obdoby poválečného Marshallova plánu, který by koordinoval rozsáhlou obnovu Ukrajiny.
„Kdybychom udělali nějakou obdobu Marshallova plánu pro Ukrajinu a měli to připravené dopředu, tak nejenom, že budeme stabilizovat situaci z hlediska očekávání, ale dáme tím jasnou zprávu i ruské straně, že to s Ukrajinou myslíme vážně,“ vysvětlil Pavel.
Podle něj by takový mechanismus mohl zároveň usnadnit budoucí začlenění Ukrajiny do Evropské unie. Financování by navíc nemuselo zůstat pouze na evropských státech. Prezident zmínil možnost zapojení dalších demokratických zemí, například Japonska nebo Jižní Koreje.
Společný fond s jednotnou koordinací a dohledem by podle Pavla pomohl omezit duplicity, zvýšil efektivitu vynakládaných prostředků a snížil korupční rizika.
Prezident nicméně připomněl, že dlouhodobé bezpečnosti nelze dosáhnout bez nalezení budoucího způsobu soužití s Ruskem. „Ani Rusko, ani my se nikam nepohneme z našich teritorií a budeme muset najít způsob, jak v evropském prostoru žít společně i po válce,“ řekl. Podmínkou podle něj zůstává, aby Evropa vystupovala vůči Moskvě sebevědomě, jednotně a byla schopna svou bezpečnost skutečně hájit.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
