KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | S prevencí proti prudkému zdražování je to podobné jako se zdravím. Když se zasahuje a odvrací dřív, než se problémy rozjedou, jsou následky výrazně menší. Přesně v této logice včera zasáhla Česká národní banka a zvýšila úrokové sazby z 3,75 na 4 procenta. Guvernér Aleš Michl to vysvětlil právě tím, aby se vysoké ceny energií, které sami nemáme téměř žádnou šanci ovlivnit, nepropsaly do cen dalšího zboží a služeb. Zásah centrální banky podle očekávání vyvolal silný odpor Andreje Babiše a jeho ministryně financí Aleny Schillerové. Ti se přirozeně obávají, že vyšší sazby dál zvednou ceny hypoték i úroků ze státních dluhů.
Aleš Michl Andreje Babiše v poslední době mimořádně dráždí, protože se naplno opřel do role protizdražovacího jestřába, který udělá pro udržení stabilních cen úplně všechno. Před časem v rozhovoru pro Insider natvrdo řekl, že jsou mu ceny hypoték úplně jedno, protože centrální banka je tady pro udržování cenové stability.
Jestřáb Michl v akci
Michl má mimořádně silnou motivaci, aby se mu s blížícím se koncem mandátu v roce 2028 inflační spirála znovu neroztočila. Snaží se odčinit to, že bez zásahu a se silně zdůrazňovaným odporem ke zvyšování sazeb přihlížel roztočení největší inflace po svém nástupu do guvernérského křesla v roce 2022. Ceny v Česku se za mezi lety 2022 až 2024 zvedly o 37,8 procenta. Byl to druhý vůbec nejvyšší růst v Evropě. Hůř dopadlo se 47,6 procenty jen orbánovské Maďarsko. Aleš Michl si přirozeně nechce hledat další post-guvernérskou kariéru s vizitkou toho, kdo má na krku dvě velké zdražovací vlny.
Držet jestřábí kurs pro něj ale nemusí být vůbec jednoduché. Už zvýšení sazeb včera prošlo v sedmičlenné bankovní radě velmi těsným skóre 4:3. Vládní politici se rozčilují, proč ČNB zvedá sazby, když máme aktuálně jednu z nejnižších inflací v Evropské unii. V popisu aktuální situace mají pravdu. V říjnu se meziroční růst cen snížil ze zářijových 2,5 na 2,4 procent. Nižší inflaci má v této chvíli v unii jen Švédsko s 0,9 a Dánsko s 2,2 procenty. Všichni ostatní jsou na tom výrazně hůř.
V eurozóně už se inflační vlna rozjela
V zemích eurozóny ceny rostou v průměru o čtyři procenta. Andrej Babiš neustále opakuje, že navzdory tomu drží Evropská centrální banka sazby na 2,5 procentech. Jenže právě nízké sazby v eurozóně k růstu cen přispívají. V řadě zemí eurozóny už je inflace velmi vysoká. V Itálii rostou ceny o 5,4 procenta, v Belgii o 5,26 procenta, v Řecku o pět procent, ve Španělsku o 4,9 procenta a ve Francii o 3,4 procenta. Vyšší inflaci než my má i sousední Německo s 2,8 procenty.
Z toho rozdílu je zřejmé, že nízké úroky už k tomu teď přispívají. Evropská centrální banka zároveň cítí obrovský politický tlak, aby sazby nezvedala a nepřispívala tím k dalšímu růstu úroků ze státních dluhopisů. Ty už jsou především pro Francii na hraně únosnosti. Velká část tamních politiků tlačí na to, aby se nízké úroky v eurozóně udržely přinejmenším do prezidentských voleb v dubnu.
Vlna zdražování má globální příčiny především ve vysokých cenách energií. Domácí pak v prudkém růstu státních dluhů. Kdyby centrální banka nezasahovala vyššími sazbami, není žádný důvod, aby nám ceny rychle nevystoupaly tam, kde jsou v eurozóně. Také ve Spojených státech, kde centrální banka Fed už na podzim úroky zvedla na 3,75 procenta, už inflace stoupla na 3,7 procenta.
Drahé hypotéky zatím dál nezdražují
Vyšší úroky se po včerejším zásahu ČNB zatím v okamžitém zvýšením hypoték ani úroků ze státních dluhopisů neprojevily. Ekonomové včetně těch bankovních s růstem sazeb počítali a do aktuálních sazeb už ho promítli. Podle Swiss Life Hypoindexu dosahovala v říjnu průměrná sazba nově sjednané hypotéky 5,79 procenta. Ještě v srpnu to bylo pět procent.
Úroky z desetiletých státních dluhopisů aktuálně dokonce mírně klesají. Aktuálně dosahují 5,139 procenta, což je jedna z nejnižších úrovní od září. V této chvíli se vezeme na globální trendu, kdy se investoři po vítězství Demokratů v midterms volbách ve Spojených státech obávají zbrzdění investic do umělé inteligence a přesouvají peníze z akcií do bezpečnějších dluhopisů.
Domácí vlivy, jako vysoké státní dluhy a schodky právě schvalovaných rozpočtů na další roky, tak mají menší vliv. Platí to i v zemích, kde je situace tak vyhrocená jako ve Francii. Ještě před dvěma týdny se její desetiletý dluhopis prodával se sazbou 5,06 procenta. Aktuálně je na 4,77 procentech. O úrocích ze státních dluhů vždy rozhoduje a bude rozhodovat mix geopolitických a domácích trendů.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
