Udržitelnost po česku: Je to dobré pro byznys, ale za Západem stále zaostáváme a zákazníci jsou „nenadšení“

Položte si jednoduchou otázku: Chtěli byste bankovní účet, který vám při každé transakci vypočítá uhlíkovou stopu? Když objednáte letenky, koupíte si steak v restauraci… Odpověď, alespoň na těch velkých číslech, bude nejspíš padesát na padesát. Někdo ano, jiný ne. Tento příklad přitom dobře ilustruje současnou debatu i úroveň praxe ohledně udržitelnosti v Česku. Právě takové účty totiž do vybraných českých bank míří – jestli je ale bankovní domy plně nabídnou svým klientům, to ještě zvažují. Některé bankovní domy totiž přiznávají, že zatímco investoři téma udržitelnosti přímo milují, u zákazníků a klientů je postoj o poznání „chladnější“.

Udržitelnost je pro české firmy stále větším tématem. Jak víc šetřit papír. Nespotřebovávat tolik energie. Zapojit do diskuse o udržitelnosti všechny zaměstnance. Jenže i když jsme v těchto oblastech udělali v posledních letech výrazný pokrok, za Západem, kde je pro investory „nefinanční reporting“ v řadě případů důležitější než ten finanční, stále zaostáváme. 

S tím, že by investoři a akcionáři „zeleným“ a obecně udržitelným snahám firem v Česku málo tleskali, přitom problém není. Jak ukázala aktuální kampaň Komerční banky, která je postavená na slovní hříčce: „O CO2 tu jde?“, jde spíše o zaměstnance a spotřebitele. „Ta kampaň je poměrně kontroverzní, příliš lajků na ni nezískáváme,“ připustila Jitka Haubová, členka představenstva Komerční banky zodpovědná za provoz. „Investoři a náš vlastník naši aktuální kampaň velmi oceňují, ale z pohledu zaměstnanců i klientů jsme daleko od úplného nadšení,“ doplnila Haubová na konferenci [ta] Udržitelnost, která ukázala pohled vrcholových českých manažerek na toto téma. Na konferenci dále vystoupily například ředitelka komunikace a udržitelného podnikání Vodafonu Zuzana Holá, ředitelka komunikace a firemních vztahů Plzeňského prazdroje Pavlína Kalousová nebo seniorní advokátka společnosti PRK Partners Kristýna Faltýnková.

Takřka všechny řečnice se shodly na tom, že pro spotřebitele nesmí být „udržitelnost“ jen abstraktním pojmem. „Pro koncové uživatele je udržitelnost zpravidla dost nehmatatelná. Často se mluví o zelených budovách, obnovitelné energii, to je ale něco, na co si koncový zákazník nemůže sáhnout. Proto se snažíme dodávat pro koncové klienty to, co hmatatelné je,“ uvedla na konferenci Světla Košková, ředitelka marketingu společnosti VISA pro Česko, Slovensko a Maďarsko.  

Jenže podle dalšího příkladu, který uvedla Jitka Haubová z Komerční banky, ani to není všespásný přístup. Komerční banka v poslední době začala svým klientům nabízet recyklovatelné platební karty. Jak se však ukázalo, zájem veřejnosti o tyto kreditky je srovnatelný s jejich méně ekologickými variantami. „Myslím, že nějaký čas potrvá, než se toto téma do České republiky výrazněji dostane, například ve Francii, se kterou mám srovnání, je důraz na udržitelnost i na diverzitu vnímaný mnohem výrazněji než zde v Česku,“ dodala Haubová.

Uhlíková stopa

A poslední příklad, ten z úvodu článku. Do tuzemských bank míří technologie, která klientům umožní monitorovat svou uhlíkovou stopu. Za inovací stojí karetní společnost VISA. Vše funguje zcela automaticky – když zákazník kartou nakoupí například letenky, nebo si dá steak v restauraci, aplikace propojená s bankovním účtem spočítá uhlíkovou stopu. „Ta technologie je poměrně unikátní a chystáme se to aplikovat i v České republice. Je to jediná aplikace, která přes ten celý běžný den dokáže změřit uhlíkovou stopu bez toho, aniž by zákazník musel něco někam zadávat,“ popsala ředitelka marketingu Visa. 

Podle Jitky Haubové Komerční banka s Visou na tomto projektu spolupracuje – jeho automatické zpřístupnění zákazníkům však není vůbec jisté. „Vůbec si nejsme jisti, zda všichni chtějí svou uhlíkovou stopu skutečně vidět, což je do velké míry spojené s tím, jak téma udržitelnosti v české společnosti rezonuje,“ uvedla Haubová.

Tím spíš, že zmíněná chytrá aplikace je skutečně chytrá. „Neřeší jen ukazování karbonové stopy, aplikace umí i dávat různá doporučení. Například vám řekne, jak se vaše uhlíková stopa sníží, pokud místo masa budete nakupovat zeleninu. Nebo že namísto pěti krátkých letů letadlem je z pohledu uhlíkové stopy lepší vybrat si jeden delší let. Aplikace tak není pouze o ukazování toho negativního, ale umí spotřebitelům i pomoci, a to včetně toho, že jejich uhlíkovou stopu následně dokáže vyrovnat, například pomocí projektů ekologických a udržitelných fondů…“ dodala ředitelka marketingu společnosti Visa.

Platforma udržitelnosti

Z konference [ta] Udržitelnost zároveň vyplynulo několik bodů pro dobré praxe v dalších českých firmách. Ten nejpodstatnější: společenská odpovědnost a udržitelnost vlastního byznysu jsou spojené nádoby. Jinými slovy, čím více se firmě daří, tím více se může na udržitelnost zaměřovat. Pokud firma řeší problémy s nemotivovanými zaměstnanci, je dlouhodobě ztrátová a její tržby klesají, jen stěží bude lídrem žebříčků udržitelnosti. 

Asi desítka řečnic konference se poměrně jasně shodla i na tom, že důraz na udržitelnost nesmí znamenat více byrokracie. Tedy žádné samostatné oddělení udržitelnosti, žádné speciální funkce, žádný rozpočet navíc. Udržitelnost, pokud má fungovat, musí prostoupit celou firmou – a zodpovědnost si často rozeberou členové nejvyššího vedení ke svým současným funkcím. 

A do třetice: téma udržitelnosti bude v Česku stále zásadnější a jak bylo několikrát zmíněno, investoři a akcionáři ho milují. „I proto je cílem projektu [ta] Udržitelnost vytvoření platformy, která bude k tématu udržitelnosti a zelené budoucnosti dodávat nový rozměr,“ vysvětlil pro INFO.CZ pořadatel debaty, Jaroslav Kramer ze společnosti Cover Story. „Zajímá nás, jakým výzvám společnosti na českém trhu reálně čelí. Ať už jde o byznysovou část udržitelnosti, zahraniční pravidla z centrál nebo povinné reportování, díky sdílení zkušeností dokážeme společně najít řešení, které bude vhodné i pro české prostředí,“ doplňuje. 

Hlavně, aby nevyčníval! Proč je hledání nového prezidenta konkurzem na génia průměrnosti

Karel Havlíček

FILOSOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Prezidentská debata pokračuje, ale je to takové divné pokračování. Jako když vypravěč sděluje zcela nezajímavou historku, která nekončí, neboť jí chybí pointa, jen přestává, jelikož se autorovi nedostává dalších zbytečných slov. Stejně od začátku nikdo neposlouchal, ničí pozornost nestrhla. Kolem vypravěče celý stůl dál paralelně brebentí – vést dialog jsme si už dávno odvykli a soustředili jsme se na liché monology, jež se míjejí. Podstata uniká, není-li ovšem skryta v tezi, kterou jsem si přečetl ve čtvrtečních novinách: „V současné době bude důležité, když novým prezidentem nebude žádná obzvlášť kontroverzní osoba. Nemusí nijak mimořádně vyčnívat, ale měl by to být člověk vzdělaný a dostatečně moudrý, aby pokud možno nerozděloval příliš společnost,“ usuzuje dopisovatel. Takže to hledáme? Prezidenta, který nevyčnívá? Hledáme – hamšíkovsky řečeno – génia průměrnosti?

Přečíst celý článek
sinfin.digital