Trump proti „komoušům v cadillacích“. Útok prezidenta na legendu vyvolal v USA ostré reakce

Bez ohledu na to, jaký názor kdo na Roberta Normana „Roba“ Reinera (1947–2025) měl či má – zejména s ohledem na jeho politický aktivismus –, panuje takřka všeobecná shoda, že byl i na hollywoodské poměry mimořádně nadaným umělcem.

Narodil se v Bronxu v nadějeplné poválečné éře. Dětství sice prožil v neklidných letech studené války a v obavách z „Bomby“ s velkým B, aniž ho to však zásadněji poznamenalo. Stejně jako jeho rodiče Carl a Estelle (oba herci) a sourozenci (sestra Annie je spisovatelka a dramatička, bratr Lucas malíř a herec), i Rob od dětství směřoval ke kumštu. 

Po studiích na kalifornské Beverly Hills High School pokračoval na The UCLA School of Theater, Film and Television. Již jako čtrnáctiletý se objevil v televizním kriminálním seriálu Manhunt, jehož půlhodinové epizody byly na přelomu padesátých a šedesátých let poměrně oblíbené a sledované.

V šedesátých letech účinkoval v celé řadě televizních seriálů (např. Batman, Room 222 či The Beverly Hillbillies) a také ve svých prvních filmech – zatím výhradně v hereckých rolích (například ve snímku Where's Poppa?, který režíroval jeho otec). 

Současně začal psát scénáře pro televizi, mimo jiné pro populární show The Smothers Brothers Comedy Hour. V sedmdesátých letech poprvé udělal „díru do světa“ díky roli v seriálu All in the Family (1971–1979). Tento projekt byl pět sezón po sobě nejsledovanějším pořadem v USA, což je co říct. Reiner za svůj výkon získal dvě ceny Emmy Awards a posbíral řadu dalších nominací na Emmy i Zlaté glóby.

Filmoví fanoušci po celém světě, včetně těch českých, však Reinera znají především jako režiséra velmi úspěšných hollywoodských filmů. Za všechny stojí za zmínku dobrodružný snímek Stůj při mně (Stand by Me, 1986), dojemnou love story Když Harry potkal Sally (When Harry Met Sally, 1989) s Billym Crystalem a Meg Ryanovou v hlavních rolích, psychologický thriller Misery nechce zemřít (Misery, 1990) nebo hvězdně obsazené soudní drama z vojenského prostředí Pár správných chlapů (A Few Good Men, 1992), v němž Reiner vedl herce jako Tom Cruise, Jack Nicholson či Demi Mooreová.

O tom, že se Donald Trump zachoval po Reinerově zavraždění způsobem nedůstojným hlavy státu, není nejmenších pochyb. Jeho vyjádření postrádalo – ostatně jako již tradičně – sebemenší špetku velkorysosti. Trump se zkrátka zachoval jako zupák, jímž bezpochyby zčásti je.

Jeho příspěvek sice obsahoval fráze o „velmi smutné události“ a přání, aby režisér „odpočíval v pokoji“, současně však zavražděného umělce označil za „nepříčetného“ a za „velmi špatného člověka pro naši zemi“. Navíc jej obvinil, že trpěl tzv. „syndromem Trumpovy duševní poruchy“ (Trump Derangement Syndrome; TDS).

Reinerovi, který byl od sedmdesátých let výrazným liberálně-levicovým aktivistou, americký prezident vyčítal především jeho dřívější obvinění, že Trump je přítelem Ruska a že je ovládaný Ruskem. „Věděl, že je to lež, ale přesto to tvrdil,“ napsal na Reinerovu adresu. 

Jak vidno, Reiner se s Trumpem tak říkajíc „nemazal“, přesto si mohl prezident v bezprostřední reakci na jeho násilnou smrt svůj hněv a zášť odpustit. Právě za tento nedostatek taktu jej kritizovali nejen opoziční demokraté, ale i někteří republikáni (například kongresmani Don Bacon, Mike Lawler či Marjorie Taylor Greeneová a Thomas Massie). Zvlášť ostře se pak proti prezidentovi vymezily hollywoodské hvězdy, které na něj mají spadeno dlouhodobě.

Skoro by se dalo říct, že co velké hollywoodské jméno, to ostrý kritik a odpůrce Donalda Trumpa. Mezi ty nejviditelnější se řadí herci Robert De Niro (Kmotr II, Lovec jelenů, Taxikář), Meryl Streepová (Kramerová versus Kramer, Sophiina volba, Vzpomínky na Afriku, Ďábel nosí Pradu, Mamma Mia) či Whoopi Goldbergová (Duch, Sestra v akci). 

Nechybí mezi nimi ani dost možná největší americký režisér posledního půlstoletí Steven Spielberg (Duel, Čelisti, Dobyvatelé ztracené archy, Schindlerův seznam, Mnichov, Fabelmanovi). Jak již bylo řečeno – proti Trumpovi stojí víceméně celý filmový svět.

Výjimky tu samozřejmě jsou. V roce 2016 se Trumpovou podporou nijak netajil dnes již pětadevadesátiletý herec a režisér Clint Eastwood (Drsný Harry, Útěk z Alcatrazu a spousta skvělých westernů). 

Dnes patří mezi přední trumpisty třeba Mel Gibson (Šílený Max, Statečné srdce, Smrtonosná zbraň I-IV) nebo James Woods (Zubaté ostří) a někteří další; jejich počet je ale ve srovnání s výše zmíněnými antitrumpisty téměř zanedbatelný.

Proč je hollywoodských antitrumpistů tolik a proč je těch druhých tak málo? Než se k tomu dostanu, rád bych připomněl postřeh předního českého historika Karla Durmana. Ten ve druhém svazku svého díla Popely ještě žhavé popisuje americké vnitropolitické dění druhé poloviny šedesátých let. Byla to éra, kdy Amerika během bouří proti establishmentu na univerzitách a předměstí velkých měst a odporu mladé generace vůči válce ve Vietnamu takřka „páchala sebevraždu“. 

Durman v této souvislosti zmiňuje studenty z bohatých rodin, kteří proti „starému světu“ protestovali z oken svých luxusních vozů, aniž by kdy museli pracovat, aby se uživili. Právě pro ně použil dnes již rozšířený termín „komouši v cadillacích“ (Commies in Cadillacs).

Proč o tom píšu? Totéž lze totiž, pochopitelně s jistou nadsázkou, říci i o části hollywoodských hvězd. Tito mimořádně úspěšní lidé žijí v pohádkových rezidencích na dosah „továrny na sny“ životy prominentů, kteří již celá desetiletí nemají s reálným světem sebemenší kontakt. Přestože jde o špičkové profesionály, v mnoha případech jsou to zároveň levicoví, či dokonce krajně levicoví aktivisté. Z těchto pozic pak glosují vnitropolitickou i mezinárodní scénu, přičemž v některých případech zacházejí až k protiizraelským či antisemitským postojům (jako např. Susan Sarandonová).

Téměř všichni nejen hluboce opovrhují Donaldem Trumpem, ale ostře vystupují proti republikánům obecně, zatímco vytrvale podporují demokratické kandidáty na guvernéry i prezidenty. Jako zářný příklad slouží i u nás populární herec a režisér George Clooney (Pohotovost, Dannyho parťáci, Dobrou noc a hodně štěstí). Ten se výrazně angažoval v podpoře prezidenta Joea Bidena a následně i v kampani neúspěšné prezidentské kandidátky Kamaly Harrisové.

že pomyslný „střet“ prezidenta Donalda Trumpa se zavražděným Robem Reinerem a ostré reakce (nejen) Hollywoodu na něj mají mnohem delší historii, než by se mohlo zdát, a že se jedná jen o malou část „příběhu“, který je nedílnou součástí americké politiky. Hollywood je totiž také, byť to tak někteří lidé zejména v Evropě včetně České republiky nevnímají, veliké, ale opravdu veliké politikum se vším, co k němu patří.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.