KOMENTÁŘ JANA MALINY | Jako rajská hudba mi zněly věty z úst finského prezidenta Alexandra Stubba v Davosu. V době, kdy se část Evropy stále předhání, kdo se víc třese před ruskou eskalací, přišel příjemný, až hřejivý, severský chlad a pragmatismus. Stubb během debaty o obranyschopnosti Evropy řekl to, co mělo zaznít už dávno: Rusko je dnes jen parodií na světovou velmoc. Finský prezident prohlásil, že by jeho země případný ruský útok zvládla odrazit téměř s jednou rukou za zády. Dobře, mírná nadsázka autora, ale pointa sedí. Konečně to někdo řekl. Tleskám.
Mám pocit, že se někdy podceňuje síla jasného verbálního stanoviska. Je leden 2026 a v Davosu se řeší, zda se Evropa dokáže ubránit. Zatímco někteří panelisté hledají složité diplomatické kličky, Alexander Stubb si nebere servítky.
Stejně jako věřím, že George Bush mladší nebude s odstupem času považován za žádného pitomce (minimálně uměl jasně pojmenovat, kdo je nepřítel Západu), tak i finský prezident mluví jasně. A je to velmi osvěžující.
Putin je architekt vlastní zkázy
Když se moderátorka zeptala na ruské hrozby, Stubb odmítl hrát hru na „co by kdyby“ a vrátil debatu k tvrdé realitě. Místo diplomatických frází nabídl strohou bilanci Putinova vládnutí.
„Podívejte se, čeho Rusko dosáhlo za poslední čtyři roky,“ začal Stubb svou analýzu a pokračoval výčtem, který by měl viset v každé proruské redakci strašící třetí světovou válkou: „Získalo zhruba 20 % území Ukrajiny, vojenskou cestou po invazi to je zhruba 2 %. Stálo ho to asi jeden milion obětí a mrtvých. Snížilo svou sféru vlivu. Vidíte středoasijské země, vidíte země jižního Kavkazu, jak se odtrhávají od Ruské říše...“
Jeden milion obětí za dvě procenta území navíc. To jsou jatka, která by položila jakýkoliv jiný režim. Stubb navíc trefně upozornil, že Rusko není nebezpečné svou silou, ale svou slabostí.
„Když se podíváte na ruskou ekonomiku právě teď, pokud budeme vycházet z míry inflace v prvních dvou týdnech, díváme se na 30% inflaci v tomto roce, 16% úrokové sazby, nulový růst, žádné další rezervy, neschopnost platit vojákům, až válka skončí,“ řekl finský prezident a dodal klíčovou pointu: „Takže se více obávám ruské neochoty ukončit tuto válku, protože si to nemohou dovolit, než ruské schopnosti tuto válku vyhrát.“
Jeho slova v panelu potvrdil i generální tajemník NATO Mark Rutte, který přihodil další negaci mýtu o ruské efektivitě. „V 80. letech v Afghánistánu ztratili Sověti 20 tisíc lidí za 10 let. Nyní ztrácejí 30 tisíc lidí za měsíc. Za jeden měsíc,“ zdůraznil Rutte. A my se v Evropě stále ptáme, jestli bychom se téhle armády, která funguje jen díky masovému obětování vlastních lidí, měli bát v konvenčním střetu?
Watch 🇫🇮 Stubb debunks russian propaganda for a full minute and a half:
— Kate from Kharkiv (@BohuslavskaKate) January 21, 2026
"Look, what has Russia achieved in the past four years? It's acquired 20 percent of the territory of Ukraine. Through military warfare, roughly two percent. In the process of doing that, it has provided… pic.twitter.com/Ef25Wd2q9d
Estonsko jako cíl ruské invaze? S čím, prosím vás?
Abychom si byli jisti – není to jen finské sebevědomí podložené jejich dělostřelectvem (mimochodem největším v Evropě, jak Stubb nezapomněl připomenout). Podporují to i tvrdá data.
Nedávno mě kolega Jan Železný z CEVRO Univerzity upozornil na obsáhlou studii The bear in the Baltics: Reassessing the Russian threat in Estonia, která detailně rozebírá situaci Estonska. Právě tato pobalstská (a postsovětská) země je v médiích často vykreslována jako „další chod na Putinově talíři“ – malý stát bez strategické hloubky, který ruský medvěd slupne jako malinu.
Realita popsaná ve výše zmíněné studii je ale pro Kreml tristní. Ruské posádky v blízkosti estonských hranic – kdysi chlouba Západního vojenského okruhu – jsou dnes prakticky prázdné. Elitní jednotky VDV z Pskova? Zdecimované na Ukrajině. Tankové divize? Šrotují se v donbaském blátě. Zprávy estonské rozvědky hovoří jasně: pozice ruské armády přímo za hranicemi jsou „většinou prázdné“.
Studie modelovala scénář ruské konvenční invaze do Estonska v roce 2026. Aby měla jakoukoliv šanci na úspěch, muselo by Rusko překročit řeku Narvu pod palbou. Vzpomeňte si, jak dopadly ruské pokusy o přechod řeky Severní Doněc na Ukrajině, kde přišli o celou praporní taktickou skupina (BTG, při plných stavech asi 600-800 vojáků, pozn. red.).
A to stáli proti ukrajinské armádě v roce 2022. Dnes by stáli proti zemi, která má moderní jihokorejské houfnice K9, systémy HIMARS, integrovanou síť dronů a 1,4 milionu lidí, jejichž společnost je militarizovaná a připravená k totální obraně.
Matematika války je neúprosná. Podle odhadů by Rusko dokázalo v současné situaci „vyškrábat“ k útoku na Estonsko cca 5 000, maximálně 15 000 vojáků. To je optimistický odhad horní hranice. Proti nim by stálo 25 000 až 35 000 estonských obránců (aktivní síly plus okamžitě mobilizované zálohy), a to ještě před příjezdem posil z Finska a Polska.
Útočník podle vojenských stratégů potřebuje velmi zhruba převahu 3:1, protože útočit je zpravidla těžší než se bránit. Rusko by zde bylo v početní nevýhodě, a to ani nezmiňujeme technologickou propast a fakt, že NATO ovládá Baltské moře díky Finsku a Švédsku. Jakákoli invaze by nebyla vojenskou operací, ale logistickou noční můrou a následným masakrem útočících jednotek.
Finský prezident: My to zvládneme. Bez debat
Když moderátorka v Davosu nadhodila otázku, zda by se Evropa dokázala ubránit bez Američanů, a specificky tlačila na to, kdo by měl převzít vedení, Alexander Stubb ji nenechal ani domluvit.
„Odpověď na otázku tohoto panelu ‚Dokáže se Evropa bránit sama?‘ je jednoznačně ano,“ prohlásil. A když se moderátorka doptávala na schopnost finské armády bránit se ruskému útoku, byl ještě konkrétnější: „Základem je, že pokud se mě zeptáte, zda se finská armáda dokáže ubránit ruskému útoku, celé obranné nastavení způsobu, jakým to děláme, říká ano, dokážeme.“
Není to jen o technice, je to o myšlení. Polský prezident Karol Nawrocki v debatě připomněl historickou zkušenost: „Chtěl bych dodat, že Polsko zvítězilo nad Sověty a bolševiky. Finsko zvítězilo nad Sověty a bolševiky. Takže my jsme v našich zemích připraveni zajistit si svou nezávislost.“
Tohle je jazyk, kterému v Moskvě rozumí. Ne opatrné našlapování, ale jasná deklarace: Zkuste to, a tvrdě narazíte.
Buďme jako Turci, Poláci a Finové!
Finský prezident Stubb i jeho polský kolega nám ukazují cestu. Cestu, kterou už dlouho razí třeba Turecko v Černém moři. Ankara nečeká, až Rusko něco zkusí. Vytvořila zóny odepření přístupu (Denial of Access) – jakmile se ruský stroj přiblíží, turecké drony a stíhačky jsou ve vzduchu. Výsledek? Rusko se stáhlo. Žádná eskalace, žádná třetí světová.
Stubbův projev v Davosu byl budíčkem. „Tato válka byla naprostým strategickým selháním prezidenta Putina. Zvětšil NATO. Udělal z Ukrajiny evropskou zemi. Zvýšil obranné rozpočty evropských států. A my se tu ptáme a třeseme se: Jsme schopni se ubránit? Moje odpověď je ano, jsme,“ uzavřel Stubb.
Je načase přestat se klepat před stínem bývalé velmoci. Rusko je nebezpečné, to ano. Ale je nebezpečné spíše jako terorista, který útočí na civilní cíle, nebo jako hacker, který vypíná nemocnice. Konvenčně je to však armáda, která nedokáže dobýt ani okresní město na Donbasu bez toho, aby ho srovnala se zemí dělostřelectvem z padesátých let.
Díky, pane prezidente Stubbe, že jste to na tom davoském snobském setkání řekl nahlas. Bylo to potřeba.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
