Stát zaplatil části bývalých estébáků skoro miliardu a půl na výsluhách

Jan Hrbáček

EKONOMICKÝ DENÍK | Téměř jedna miliarda a více než 350 milionů korun. To je částka, kterou na takzvaných výsluhách vyplatil stát části bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti od roku 2007. Vyplývá to z odpovědi ministra vnitra Jana Hamáčka na interpelaci poslance ODS Pavla Žáčka. Výčet to ale není zdaleka úplný, chybí v něm například, kolik stát vyplácí na výsluhách bývalým příslušníkům vojenské kontrarozvědky. Navíc o tom, kolik stojí daňové poplatníky estébácké důchody, už stát nemá přehled vůbec.

Výsluhový příspěvek představuje pravidelnou měsíční rentu, v běžné řeči nazývanou také výsluha, na který má nárok příslušník bezpečnostního sboru po skončení svého služebního poměru, pokud splnil stanovené podmínky. Výsluhy pobírají i někteří bývalí příslušníci StB – komunistické tajné policie, která nevybíravým způsobem potírala projevy odpůrců socialistického zřízení před rokem 1989. Léta se vedou diskuse, zda jim výsluhy náleží. Podobná diskuse se otevřela i kolem vysokých důchodů bývalých příslušníků Státní bezpečnosti. Evidence toho, kolik státní kasa ročně posílá bývalým estébákům na penzích, už neexistuje vůbec. 

Slovenský parlament přitom například v červnu odhlasoval, že se bývalým estébákům (ale i představitelům komunistického režimu) penze sníží. Po vzoru Slovenska chce i část českých poslanců snížit důchody lidem, kteří před rokem 1989 působili v politických funkcích, u StB, Sboru národní bezpečnosti, Pohraniční stráže a v podobných funkcích sloužících komunistickému režimu. S návrhem přišel lidovecký předseda Marian Jurečka. „U těchto lidí by došlo ke snížení vyměřovacího základu. Je to návrh, který má ambici narovnat křivdy, které byly režimem způsobeny,“ vysvětlil Jurečka.

Kolik platíme estébákům?

Poslanec ODS Pavel Žáček kvůli benefitům estébáků interpeloval před nedávnem ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Položil mu například otázku: Jaký byl celkový roční objem finančních prostředků na výsluhové příspěvky bývalých příslušníků Sboru národní bezpečnosti, kteří celou službu anebo její část konali ve složce Státní bezpečnosti, vyplacené ministerstvem vnitra v letech 1993 až 2020, s uvedením kolika příslušníků oborové složky Státní bezpečnosti se to v těchto letech týkal?

A další: Jaký byl celkový roční objem/na počet bývalých příslušníků Státní bezpečnosti takto vynaložených prostředků v letech 1990 až 1992, a to i za Federální ministerstvo vnitra Československé federativní republiky?

Odpověď, která přišla, byla víc než překvapivá.

„Požadované údaje, týkající se vyplácených finančních prostředků pro Vámi specifikované bývalé příslušníky Sboru národní bezpečnosti nebo Státní bezpečnosti jsou souhrnně evidovány počínaje rokem 2007,“ napsal Žáčkovi Hamáček. Stát tedy příspěvky bývalým příslušníkům StB eviduje komplexně překvapivě až od uvedeného data.

Stát podle Hamáčka v průběhu 14 evidovaných let sedmi až devíti stovkám estébákům vyplatil na výsluhách 1 358 578 648 korun. Výčet ale není kompletní, ministerstvo vnitra neeviduje například výsluhy pro příslušníky vojenské kontrarozvědky nebo rozvědky.

„V současné době je výsluhový příspěvek vyplácen celkem 826 takovým příslušníkům. Po 1. dubnu 1995, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, byl příspěvek za službu (následně výsluhový příspěvek) vyplácen nejvýše 981 bývalým příslušníkům. V důsledku účinnosti citovaného zákona potom zanikl nárok na výplatu příspěvku za službu 1 569 bývalým příslušníkům,“ napsal v odpovědi na interpelaci dále ministr vnitra.

Celý text odpovědi Jana Hamáčka na interpelaci Pavla Žáčka naleznete zde.

Odpověď ministra vnitra zaráží historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Z přehledu není jasné, kolik bývalých příslušníků Státní bezpečnosti dostává výsluhy za svou činnost v její prospěch. V přehledu totiž je pouze kontrarozvědka, chybí pracovníci rozvědky a vojenské kontrarozvědky. Bylo by nutné pro doplnění kontaktovat příslušné instituce (ÚZSI, Vojenské zpravodajství). Je s podivem, že nejsou k dispozici údaje před rokem 2007. Jedná se přitom o stamilionové částky, které byly v předchozím období nepoměrně větší. Celkové je samozřejmě absurdní, že stát vyplácí peníze za službu v někdejší represivní složce, která byla zákonem označena za zločineckou organizaci,“ sdělil Ekonomickému deníku Petr Blažek.

„I když demokraticky zvolený parlament začátkem 90. let odsoudil komunistický totalitní režim jako zločinný a zavrženíhodný, tak se dnes ukazuje, ze na poli spravedlnosti se toho děje poměrně málo. Z dostupných dat ministerstva vnitra lze lehce spočítat, že za 30 let stát vyplatil bývalým příslušníkům StB kolem tří miliard korun na důchodech a výsluhách, včetně povinné valorizace. Paradoxně k tomuto stavu dnes ministerstvo spravedlnosti vyplácí obětem komunistického režimu urážející až směšné částky podle zákona z roku 1990, které vycházejí z průměrného výdělku tehdejší doby a dodnes, i přes četné výzvy, nedošlo k nápravě,“ doplňuje Petra Blažka generální ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.

Důchody? Čísla neznáme

Ještě tristnější je situace v případě penzí bývalých estébáků. Ty už stát neeviduje vůbec. Vyplývá to z odpovědi na další interpelaci Pavla Žáčka, tentokrát na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD). Ta argumentuje tím, že pro Českou správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jsou penzisté – bývalí estébáci – už civilisty, nikoli příslušníky ozbrojeného sboru.

„Česká správa sociálního zabezpečení, která vyplácí důchody osobám z tzv. ´civilní sféry´, totiž údaje o Vámi požadovaných skutečnostech systematicky neeviduje, a pokud je výjimečně má ve své evidencí zaznamenány, pak nikoliv v podobě, v jaké by byly pro vyřízení této interpelace využitelné,“ tvrdí Jana Maláčová.

ČSSZ podle Maláčové eviduje nárokové podklady a spisovou dokumentaci vztahující se k jednotlivým pojištěncům výhradně podle jejich rodných čísel.

„ČSSZ neprovozuje žádný informační systém, ve kterém by bylo možno vyhledávat podle
zaměstnavatele před rokem 1990 či dokonce podle konkrétního pracovního zařazení zaměstnance v té době. Vedení a spravování takové evidence totiž podle dosavadní právní úpravy nemá žádný význam. Údaj o zaměstnavateli se sice v minulosti na doklady obsahující důchodovou evidenci uváděli, sloužil však výhradně pro kontrolní účely v době, kdy byla evidence vyhotovována. Proto se tento údaj v době, kdy se prováděla elektronizace nárokových podkladů (tj. kolem roku 2000), nepřeváděl do podoby tzv. datové věty. Snaha o vyhovění Vašemu požadavku by si tedy vyžádala ruční prohledání několika milionů evidenčních listů, přičemž z jejich obsahu by v naprosté většině vytipovaných případů stejně nebylo zjistitelné, jakou konkrétní pracovní pozici daná osoba u příslušného zaměstnavatele vykonávala (pracovní pozice se na evidenčních listech standardně neuváděly). Zjištění objektivního a spolehlivého údaje o konkrétním počtu osob, o které se Vám jedná, je tedy v podmínkách ČSSZ zcela nereálné,“ pokračuje Maláčová.

„Lituji, vážený pane poslanče, že Vám nemohu podat příznivější zprávu. Věřím, že podané vysvětlení budete považovat za přijatelné,“ dodala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Odpověď ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na interpelaci poslance Pavla Žáčka si můžete přečíst zde.

ČR zase na chvostu

Vraťme se na Slovensko, kde se penze exponentům nedemokratického režimu snižují od srpna. Zákon se dotýká důchodů, které pobírají někdejší poslanci parlamentu a členové vlády v komunistickém Československu, bývalí příslušníci komunistické tajné policie StB, někteří někdejší řídící pracovníci v bezpečnostních službách či členové a zaměstnanci ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

Zmíněným osobám bude nově stanovena výše důchodu tak, že se až na výjimky nezohlední jejich příjem za období výkonu politické či jiné funkce pro stát v období komunismu.

I po této úpravě by penze neměly klesnout pod stanovenou nejnižší částku důchodu. Přepočet penze se dotkne i vdovských nebo vdoveckých důchodů, které pobírají pozůstalí. Zákon po podpisu prezidentkou vstoupí v platnost letos v srpnu.

U nás je to jinak. Česká republika je jednou z posledních zemí bývalého východního bloku, které bývalým funkcionářům a příslušníkům represivních složek na jejich výsluhy a důchody nesáhla. Řada států východního bloku přitom uzákonila, že se důchody bývalým představitelům komunistických vlád nebo represivních složek snížily.

„Mezi tyto země patří Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Spolková republika Německo a Polsko,“ stojí v odůvodnění návrhu lidovce Mariana Jurečky.

Lidovecký šéf argumentuje tím, že straničtí funkcionáři, pracovníci bezpečnostních složek a další byli před rokem 1989 nadprůměrně odměňování nejen platově, ale také formou různých výhod pro své rodiny či vysokými výsluhami. Tato privilegia Jurečka označil za nemorální výhody.

„Účelem zákona není pomsta dotčeným osobám, ale nastolení základní sociální spravedlnosti. Důchodové zabezpečení bývalých vrcholných představitelů komunistické moci a jejího aparátu je totiž i dnes vysoce nadprůměrné, zatímco důchodové zabezpečení osob, které byly komunistickou mocí a jejími bezpečnostními složkami perzekvovány a jejichž práva a svobody jimi byly omezovány, je zpravidla podprůměrné, ba velmi nízké,“ odůvodnil svůj návrh Marian Jurečka.

SDÍLET
sinfin.digital