„Na Ukrajině se míchají prvky první a druhé světové války s válkou moderních technologií,“ říká bývalý velitel české speciální jednotky SOG v Afghánistánu Lumír Němec. „Ukrajinci ze západu dostávají techniku, jakou potřebují, ale v nedostatečném množství a příliš pozdě. Osud Ukrajiny závisí především na světové politice,“ míní bývalý voják, v současné době bezpečnostní poradce a majitel agentury Thor Tactical. Přečtěte si jeho postřehy o vývoji konfliktu na Ukrajině během uplynulého roku.
Dvě světové války říznuté moderní technologií
Na Ukrajině se míchají způsoby válčení ze tří různých historických období. Na jedné straně vidíme situace jak z první světové války, kdy proti sobě na krátké vzdálenosti bojují malé skupiny vojáků v zákopech. V roce 2023 byly vidět záběry, kdy se Ukrajinci snažili vytlačit ruské jednotky a útočili při tom na zákopy granáty na vzdálenost deseti metrů. Na druhé straně je to obrovská dělostřelecká přestřelka v tak obrovských objemech munice, jaké jsme od druhé světové války neviděli. Do třetice je to válka nových technologií…
Válka dronů
Nástup moderních technologií je na Ukrajině markantní zejména v oblasti nasazení dronů. Vůbec poprvé jsme tyto prostředky mohli vidět v masovější míře během arménsko-ázerbájdžánského konfliktu, kdy Arméni měli zamaskované pozice, ale nad ty přiletěl dron a pomocí termovize je odhalil.
Na Ukrajině mohou být sebelépe vycvičení, připravení a zamaskovaní vojáci, ale jakmile přiletí dron s termovizí, jsou veškeré snahy o utajení úplně k ničemu. Masivně se zde využívají moderní „kamikadze” drony, které odhalí nepřátelské pozice a zaútočí na ně tak, že je operátor navede na cíl za pomoci kamery z takzvaného „prvního pohledu“.
Internet je zaplavený záběry, kdy operátoři touto relativně levnou technikou ničí i velmi sofistikované bojové prostředky, které je svou pořizovací cenou převyšují třeba tisícinásobně – proti sobě stojí drony v řádech nižších desítek tisíc korun a třeba tanky za stovky milionů. Vidět jsou drony vybavené hlavicí z RPG-7, která může být velmi účinná, pokud drony útočí na horní části obrněných vozidel, kde je jejich pancéřování nejslabší a nejzranitelnější.
Drony útočí i na měkké cíle, jako jsou nic netušící vojáci během všedních činností, třeba při vaření. Velmi efektivní jsou také vodní drony, které jsou ve vlnách prakticky nepozorovatelné a nezachytitelné. Ukrajinci s jejich pomocí působí Rusům ztráty jak na válečných plavidlech, tak jimi úspěšně zaútočili například na Kerčský most. Přes spornou účinnost dronů odhadovanou na nějakých 10 % jich má Ukrajina množství v řádech desítek tisíc kusů a neustále školí další operátory, jejichž počty jdou také do tisíců.
Současně je patrný i návrat ke starým technologiím
Přestože je v současnosti možné využívat pokročilé technologie, jako jsou laserové zaměřovače nebo termovize, problém nastává ve chvíli, kdy mají na druhé straně to samé. Jako problém to z Ukrajiny hlásí odstřelovači, kteří si běžně měří cíle laserovými zaměřovači v neviditelném spektru. Ukázalo se, že na základě tohoto měření dokáže nepřítel identifikovat a zaměřit jejich pozici a navést na ni artilerii nebo sebevražedné drony, což vede k tomu, že se snipeři bojí tuto novou technologii používat a vracejí se k optice jako za druhé světové války.
Západní zbraně neselhávají, ale není jich dost
Ukrajinské jednotky posílily západní tanky, které jim podle jejich vlastních slov poskytují větší ochranu i palebnou sílu, než s jakou disponují „Orkové”. Němci poslali Leopardy, Britové Challengery a Američané Abramsy.
Na Ukrajině se osvědčují západní zbraně útočící s vysokou přesností a efektivností jako například raketomety HIMARS, střely proti radarům protivzdušné obrany AGM-88 HARM nebo řízené střely Storm Shadow, kterými lze spolehlivě zasahovat cíle až 200 km za frontou. Dvě posledně zmíněné zbraně jsou přitom vypouštěné z letadel, což svědčí o adaptaci elektroniky ukrajinských letounů sovětského původu na západní zbraňové systémy.
Západní střely s plochou dráhou letu vypouštěné z letadel také v prosinci o svátcích potopily ruskou válečnou loď Novočerkassk. Snad jen přes diskutabilní stav poslední várky příliš opotřebených německých tanků Leopard se nedá říct, že by na Ukrajině něco ze západních zbraní selhávalo.
Z mého pohledu základní problém byl v tom, že západ Ukrajincům poskytuje pomoc pozdě a v množství menším, než je třeba, což Rusům zajistilo dostatek času k vybudování obranných pozic. Ukrajinci toho měli dostat mnohem víc, aby dokázali ruskou vojenskou mašinérii zastavit. Je to boj Davida a Goliáše. Rusové mají pořád obrovské zdroje. Největší jsou ty lidské, do nichž se nezdráhají sáhnout, a válku vedou stylem „nas mnogo“.
Lidské ztráty jdou do statisíců, čísla ovšem není možné ověřit
Putin chtěl do března obsadit celý Donbas ofenzivním náporem, útok ale neuspěl a zvrhl se v několikaměsíční obléhání Bachmutu, kde podle odhadů Spojených států Rusko ztratilo sto tisíc vojáků. Čísla později potvrdil i velitel Wagnerovců Prigožin. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny uvádí, že Rusko za celou dobu konfliktu přišlo o téměř tři sta čtyřicet tisíc vojáků, ale údaj nelze nijak ověřit.
Největším problémem pro postup ukrajinských vojsk byla minová pole. Ukrajinci uváděli, že v některých oblastech Rusové položili až pět pěchotních min na jeden metr čtvereční. Ukrajinci nechtějí jít stejným směrem jako Rusové a mít takové ztráty na životech, třebaže i oni ztráty mají. Tohle je jedno z největších ukrajinských tajemství, protože nikdo neví, o kolik lidí v konfliktu přišli.
Co by Ukrajině pomohlo?
Nedokážu říct, co by Ukrajincům mohlo pomoci kromě celosvětové politiky, protože je podporujeme málo a dáváme jim to pozdě. Čím je válka delší, tím roste i frustrace lidí.
Voliči samozřejmě ovlivňují politickou reprezentaci a tím pádem se z toho stává hra o čas. Čas v tomto případě hraje ve prospěch Rusů. Čím déle se ta válka bude vést, tím víc lidí to bude frustrovat a budou zesilovat názory typu, že za drahý plyn mohou Ukrajinci, což bude vytvářet tlak na politickou reprezentaci.
