Dodávky ruského plynu do Evropy klesly na 20leté minimum. Za celý letošní rok se nejspíš propadnou o 50 procent

VYBÍRÁME Z NEWSLETTERU | Dodávky ruského plynu do Evropy ve třetím čtvrtletí meziročně klesly o 70 procent a dosáhly „pouze“ 10 miliard kubických metrů (bcm). To je nejnižší úroveň za poslední dvě dekády, konstatuje Mezinárodní agentura pro energii ve své pravidelné čtvrtletní zprávě Gas Market Report.

Ruský Gazprom omezoval dodávky do Evropy postupně. Ještě ve druhém čtvrtletí pozastavil export do těch evropských zemí, které nepřistoupily na účtování transakcí v rublech namísto v dolarech či eurech. Následně společnost utlumila dodávky skrze důležitý plynovod Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa. V polovině června Gazprom omezil dodávky zemního plynu i skrze podmořský plynovod Nord Stream 1 a na začátku září dodávky Nord Streamem 1 ustaly úplně.

Všechny tyto kroky měly za následek, že za prvních osm měsíců letošního roku ruský export zemního plynu do Evropy klesnul o 40 procent – tedy o 45 bcm.

„Zajištění dodávek zemního plynu se však pro Evropu stalo vrcholnou prioritou, protože ani kompletní zastavení ruských dodávek nelze vyloučit,“ komentuje současnou situaci Evropská agentura pro energii. „Takový vývoj by způsobil další napětí“.

Poslední vývoj ukazuje, že tento scénář může být reálný. Minulý týden totiž Gazprom utnul nasmlouvané dodávky plynu do Itálie – o tom více dále v newsletteru Velký skok.

Evropa nicméně dokázala výpadky ruského zemního plynu do velké míry nahradit, vyplývá z dat shromážděných IEA. Za prvních osm měsíců letošního roku vzrostly jak potrubní dodávky zemního plynu z Norska (+8 %, 6 bcm), tak z Ázerbájdžánu (+50 %, 2,5 bcm). Nejvýrazněji se však daří propad ruských dodávek kompenzovat skrze dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG).

Právě dodávky LNG do Evropy za prvních osm měsíců roku vzrostly o 65 procent na 110 bcm, což znamená historicky nejvyšší úroveň importu zkapalněného plynu na starý kontinent. V samotném třetím čtvrtletí přitom jen USA do Evropy poslaly 12 bcm zkapalněného zemního plynu, což je větší objem, než jaký do Evropy dodalo Rusko skrze plynovody (10 bcm).

Mezinárodní agentura pro energii předpokládá, že pokud se situace příliš nezmění, ruské dodávky zemního plynu do Evropy za celý letošní rok klesnou o 50 procent.

EU přerozdělí zisky v energetice a bude šetřit elektřinou. Nad stropem na plyn visí otazník

Agentura zároveň předpokládá, že evropská poptávka (respektive poptávka evropských zemí, které jsou zároveň členy OECD) po zemním plynu letos klesne o 10 procent, tedy přibližně o 54 bcm, což znamená nejprudší pokles v historii. Jedná se jak o důsledek vyšších cen – LNG, který nahrazuje ruský plyn, je výrazně dražší –, tak o efekt cílených úspor 15 procent spotřeby zemního plynu během nadcházející topné sezóny.

Tento pokles spotřeby je zatím nejviditelnější v energeticky náročných odvětvích, respektive v oborech, kde je zemní plyn klíčovou komoditou pro samotnou výrobu. Podle posledních dat IEA poklesla ve třetím čtvrtletí poptávka evropských průmyslových podniků po zemním plynu přibližně o čtvrtinu.

Přečetli jste si část newsletteru Velký skok, který zachycuje aktuální vývoj v energetice. Jeho odběratelé se navíc dozvěděli:

  • Jak se aktuálně vyvíjí spotřeba zemního plynu v Česku a v Německu
  • Jaké další evropské zemi Rusko stoplo dodávky plynu
  • Jak chce EU přerozdělit zisky v energetice
  • A další aktuality

Zrušení soutěže na třetí a čtvrtý temelínský blok bylo fatální pro energetiku i průmysl. Je zapotřebí najít nové lidi do čela ČEZu, říká jaderný expert

Ruský zemní plyn se oklikou dostává zpátky do Evropy a vydělává na tom Čína

„Zelená je tráva, fotbal to je hra…“ aneb Osobní ohlédnutí za takřka sto lety světových šampionátů v kopané

Martin Kovář

Dvaadvacáté mistrovství světa ve fotbale v Kataru běží už skoro týden na plné obrátky. Kromě vášnivých diskusí o možné korupci v souvislosti s bojem o jeho pořadatelství, o mrtvých dělnících při stavbách moderních stadionů, o nedostatku respektu vůči příslušníkům LGBT+ komunity a tom, jak z pohodlí bezpečné Evropy některé národní týmy „statečně“ bojují za diverzitu a proti rasismu, zatímco v Kataru sice nerady, ale přesto poslušně plní nařízení FIFA a pořadatelů o „nepolitickém šampionátu“ atd. se přitom vede řeč, pro mnohé aktivisty překvapivě, také o fotbalu samotném. A především o něm bude tento text, toto ohlédnutí za téměř již stovkou let nádherné hry, která přitahuje – všemu navzdory – pozornost fanoušků jako žádná jiná.

Přečíst celý článek
sinfin.digital