INFO.CZ spolu s Evropou 2, společností T-Mobile a Vyšší odbornou školou publicistiky spustilo soutěž Student covid. V ní mohou studenti středních škol publikovat příspěvky, kde se zamýšlí nad budoucími dopady současné koronavirové krize. Všechny texty najdete na webu studentcovid.cz a ty nejlepší z nich pak na INFO.CZ. Níže si můžete přečíst článek Tomáše Hegera z Jiráskova gymnázia v Náchodě.
Málokdy bylo přísloví v názvu tohoto článku pravdivější než právě teď. Časy se skutečně mění, a změny probíhají překotně a na všech frontách. Ačkoliv se obecně tvrdí, že moderní svět je příliš složitý a obyčejný člověk (či student) se v něm nemůže vyznat, přesto se o to můžeme pokusit a právě v oněch změnách najít nějakou logiku a odhadnout, co bude dál.
Současné dění nás proměňuje na mnoha úrovních, a proto bude nejrozumnější se na něj nejprve podívat v té úplně nejniternější vrstvě. Tím mám nyní na mysli osobnost člověka. Možná si říkáte, že tu přeci nejde změnit jen tak. Introvert přece nebude zčistajasna navazovat nová přátelství a filantrop se náhle nezmění v lakomce. Nebo snad ne?
Inu, záleží na situaci. K takovýmto změnám skutečně nedojde „jen tak“, ale my už máme za sebou téměř rok velmi náročné situace, a ta zákonitě nějaký dopad mít bude. Mnoho lidí se potýká s fyzickým i psychickým osaměním, což minimálně v brzkém období po ustálení situace a kupříkladu skončení nouzového stavu může vyústit ve stav, kdy všichni, nehledě na to zda introverti či extroverti, hledají přátele a setkávají se se spoustou lidí. Touha po socializaci bude velmi silná, řekl bych, že dokonce může vyústit i ve vznik většího množství společenských událostí, různých klubů, zájmových aktivit a dalších způsobů společenského vyžití.
To zní hezky, je ale nutné si popsat i odvrácenou stranu toho, jak na lidi – jakožto osobnosti – zapůsobil koronavirus. Kromě toho, že se zvýšil podíl sociálně-patologických jevů (což se ale stává při každé krizi), se u mnoha lidí budou prohlubovat pocity křivdy a frustrace. A každý z toho bude někoho vinit, protože to je pro člověka přirozené.
Někteří budou vinit přímo virus, jiní vládu. Někdo ze svých trablů obviní své bezohledné spoluobčany, někdo zase vyšší moc, ve kterou věřil. A tato ztráta vzorů či motivace může být velmi riziková, protože frustrovaní lidé se často chovají nerozumně a dělají osudové chyby ve svých volbách.
Pojďme tedy raději zpět na pozitivní stránku tématu změny. Už jsme naťukli, že kromě proměny chování jednotlivých lidí se samozřejmě změní i chování institucí a společnosti jako takové. A tady se jako student musím vyjádřit hlavně k tomu, co se mě dotýká nejvíc. Jde samozřejmě o školy. Školství (spolu se službami) prošlo asi nejrazantnějším vývojem ze všech a tento trend se nezastaví. V budoucnu nás čekají školy, kde se zredukuje objem učiva, učitel je vážené a snad i dobře placené povolání a děti se učí programovat, vyhledávat informace a celkově jsou lépe připravené na život v moderním světě. Bohužel se ale při tomto procesu budou segregovat horší a chudší studenti, a pokud účinně nezasáhne stát, studenti z „horších“ poměrů prakticky nebudou mít šanci dostat se na kvalitní gymnázia či vysoké školy.
Tohle všechno je ale jen takové bruslení po povrchu. Kdybych měl projít všechny změny, které očekávám, ve které doufám či kterých se bojím, tak tento článek prakticky nemá konce. Kdyby se ale tento odhad měl shrnout do pár vět, zněly by nejspíše takto: Změny nastanou a staré pořádky se nevrátí, jakkoliv po tom můžeme toužit. Tyto změny přišly za cenu milionů mrtvých po celém světě a mnoha, mnoha nešťastných příběhů. Věřím ale, že budou mít mnoho pozitivních dopadů, které se musíme snažit maximalizovat jako jednotlivci i jako společnost. Konkrétně to může být kupříkladu modernizace školství i technologií, masivnější podpora vědy, zdravotnictví i dobrovolnictví či reforma myšlení a úvahy nad tím, kam vlastně my všichni kráčíme.
Protože časy se mění…
