POZNÁMKA MICHALA BORSKÉHO I Řadu majitelů lidových vozů Duster, Logan či Sandero v sobotu zahřálo u srdce vítězství rumunské Dacie v dakarské rallye. Drobný háček tkví v tom, že speciální prototyp, který do cíle už po šesté na prvním místě dovezl katarského jezdce Násira al-Attíju, je všechno možné jenom ne Dacia, natož ta, kterou známe z běžných silnic.
Rallye Dakar 2026, která se opět konala v Saúdské Arábii, byla extrémním testem odolnosti techniky. Katařan Al-Attíja a jeho belgický navigátor Fabian Lurquin překonali tisíce kilometrů písečných dun, kamenitých cest a vyschlých říčních koryt, kde se mnozí soupeři potýkali s technickými problémy.
Renomovaný britský magazín Autosport popsal Al-Attíjův jízdní styl jako „chirurgicky přesný útok na chaos přírody“. Spolujezdec Lurquin dodal, že: „Letošní vítězství nebylo o risku. Bylo o absolutní kontrole, kterou si Násir vypěstoval za pětadvacet let závodění.“
Pro Dacii to bylo teprve druhé účinkování v Dakaru, což činí toto vítězství ještě pozoruhodnějším. Jenže jaká to vlastně byla Dacia?
Není Dacia jako Dacia
Nalijme si čistého vína: auta vycházející ze sériové produkce na Dakaru soutěžila úspěšně naposledy někdy v 80. letech a to je hodně dlouhá doba. Mimochodem, víte, že v roce 1984 dojela do Dakaru jako čtvrtá Lada Niva? I potom ale platilo, že značka, jejímž jménem se sportovní prototyp zaštiťuje, auto také vyrábí nebo do něj aspoň dodává rozhodující komponenty – třeba jako letos Ford nebo Toyota.
V případě Dacie jde o výrobek známé britské firmy Prodrive Davida Richardse, která se nejvíce proslavila přípravou soutěžních vozů Subaru Impreza WRC pro mistrovství světa, úspěšně ale spolupracovala s řadou dalších firem. Pro rumunsko-francouzskou Dacii, tedy v praxi koncern Renault, postavila typickou dakarskou „buggy“ – lehký prototyp z uhlíkových vláken s pohonem všech kol a silným motorem.
Ten zase pochází od Nissanu. Jedná se o typ VR30DDTT – třílitrový vidlicový šestiválec s dvojitým turbodmychadlem a přímým vstřikováním paliva. V Dakaru je tento agregát naladěn na přibližně 360 koní (265 kW) při 5000 otáčkách za minutu a točivý moment 539 Nm při 4250 ot/min.
Motor je samozřejmě silně upravený pro extrémní podmínky rally-raidu. Dostal dry-sump systém mazání, nový výfuk, speciální řídicí jednotku, optimalizaci pro syntetické palivo od Aramco a řadu dalších úprav zvyšujících spolehlivost a odolnost. Základní blok, kliková hřídel, hlavy válců i vačkové hřídele však vycházejí přímo z produkční verze motoru, který najdete v sériovém sportovním kupé Nissan Z.
Pro srovnání: Zatímco v běžném Nissanu Z tento motor v sériové verzi dává přes 400 koní, na Dakaru je jeho výkon regulacemi FIA v kategorii T1+ podladěn na 360 koní. I přes nižší nominální hodnotu je ale kladený důraz na extrémní odolnost a schopnost přežít dva týdny brutálního pouštního pekla.
Proč právě Nissan? Dacia patří do skupiny Renault Group, která má dlouholetou a velmi úzkou alianci s Nissanem. Když tým Prodrive ve spolupráci s Alpine a Renault Sport hledal vhodný vidlicový šestiválec pro nový projekt, který nesměl být hybridní ani elektrický, sáhl po tomto osvědčeném a výkonném agregátu.
Běžné SUV Dacia Duster, které si můžete koupit za mnohem méně než půl milionu korun, má motor o výkonu maximálně 155 koní a v Evropě se stalo bestsellerem, protože jde fakt o povedené auto.
Jak jsou na tom ostatní?
V letošním Dakaru sice zvítězila Dacia, početnější zastoupení na předních místech ale měly tovární týmy Toyoty a Fordu, se kterým jel i český borec Martin Prokop.
Jeho Ford Raptor T1+ je tovární projekt Ford Racing vyvinutý ve spolupráci s britskou firmou M-Sport (známou z WRC). Celý vůz je postavený na míru pro Dakar – karoserie s designovými prvky sériového pick-upu Raptor (vysoké blatníky, agresivní vzhled), ale z uhlíkových vláken, s pokročilým podvozkem Fox a obrovskou palivovou nádrží na 500 litrů.
Srdcem vozu je 5,0litrový atmosférický V8 Coyote Darkhorse – čistě fordovský agregát, jaký najdeme v sériových vozech Mustang. Výkon je dle regulí omezen na zhruba 360–400 koní, na rozdíl od konkurentů jde o atmosférický motor s úžasným zvukem typickým pro V8. Ford se v roce 2026 ukázal jako velmi konkurenceschopný: vyhrál několik etap (včetně 1-2-3 na některých dnech), držel se vysoko v celkovém pořadí (např. Nani Roma dlouho bojoval o podium), ale nakonec skončil za vítěznou Dacií.
Toyota představuje vůbec nejautentičtější tovární přístup. Její DKR GR Hilux (nová verze pro 2026) vyvinulo přímo oddělení Toyota Gazoo Racing (TGR) ve spolupráci s belgickým Overdrive Racing (inženýři Christian Loriaux a Glyn Hall). Motor je dvakrát přeplňovaný 3,5litrový šestiválec V35A-FTS přímo z produkce Toyoty, který pohání sériové modely jako Land Cruiser 300 nebo Tundra. Výkon je opět omezen na cca 350–400 koní. Toyota letos tradičně sázela na spolehlivost a vytrvalost a dokázala vyhrát několik etap, kvůli kolísavé formě a technickým problémům ale skončila v poli poražených.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
