RECENZE MICHALA BORSKÉHO I Seriál na nováckém kanálu Oneplay je tak pekelný, že ho musíte vidět! Nemohl jsem se odtrhnout, dokud jsem komický svět jisté části Brna neviděl celý! Ve světě zahlceném patologicky negativními zprávami o válkách, migraci, inflaci a násilí jsou Královny Brna paradoxně ostrovem normality, lidskosti a oddechu. V tomto ohledu dramaturgovi Novy tleskám.
„Pět silných, úspěšných a veřejně známých žen z moravské metropole. Luxus, emoce, drámy a autentický pohled za fasádu.“ Tak zní oficiální anotace k brněnským Královnám. Zběhlý divák (asi spíše divačka) možná čekal Sex ve městě s moravským šmrncem, případně Kardashianky z Moravy, prostě nějaký ten glamour, silné ženské charaktery a v rámci možnosti žánru hlubší témata. Místo tu máme ale osm hodin typicky české plytkosti, přešitých rtů, podivných plastických nosů a dialogů, které by mohly být ozdobou v každé provinční turecké telenovele. Mám k Brnu hezký, ale jízlivý vztah a tak nějak mi ho teď ani není líto, protože všechno, co se v seriálu o něm řekne, je pravda.
Holky z naší školky. V Brně
Pojďme se blíže podívat na hrdinky celého eposu, kterému může konkurovat snad jen Dietlova Žena za pultem.
Hlavní hvězdou a největší „přidanou hodnotou“ celé show je bulvárně promrskaná Nela Slováková. Ta vyniká především tím, že během epizody změní výraz obličeje častěji než bezdomovci v okolí opuštěného stadionu Za Lužánkami. Její nos představuje podivuhodný architektonický prvek, vlasy vypadají, jako by prošly jadernou zkouškou, a její charisma se pohybuje někde mezi vyhazovačem z nočního klubu a influencerkou prodávající hubnoucí čaje. Přesto je Nela jedinou hrdinkou celé show, které snese nějaké měřítko, to ona je Královna odpoledního Brna.
Pak tu máme sestry Říhovy – Nikolu a Natálii. Tyto bloncky, z nichž jedna ráda chodí na pole na vycházku se psem a přítelem na podpatcích velikosti věží na Petrově, se specializují na nekonečné hádky o ničem, soutěžení, kdo má větší retuš a kdo má „autentičtější“ traumata. Jejich největší talent spočívá v tom, že dokážou během pěti minut přejít od slz nad „toxickým vztahem“ (muž chce z Brna do Zlína, ona ne) k hádce, kdo má dražší kabelku. Diváci si je často pletou a označují je za „tmavovlásku, co je strašně nesympatická“ a „tu druhou, co mluví ještě rychleji“. I ony mají v seriálu smysl, protože při pohledu na ně většině českých mužů dojde, že to, co mají doma, je intelektuální poklad.
Jana Darmovzalová Lhotová vyniká jako královna dramatických gest a uměle hlubokých vět, která mluví do telefonu ze vzdálenosti jako při hajlování. Její specialitou je pronášet věty typu „Buď se bojíš, nebo záříš. A já se rozhodla zářit,“ zatímco má na sobě tolik výplně, že by jí mohla konkurovat celá plastická klinika na Křenové (ulice v Brně).
Poslední z party, Adéla Kucej-Gimen, se snaží působit jako ta „normálnější“ a „byznysově založená“. Její největší přínos v show je neustálé zdůrazňování, jak je úspěšná, zatímco řeší banální problémy typu „který outfit je dost luxusní na brunch“. Její nejsilnější momenty přicházejí, když se snaží být „ta racionální“, ale stejně skončí v hádce o to, kdo má lepší stories na instáči.
Zásadní problémy
Celá pětice společně vytváří dokonalou přehlídku brněnského „luxusu na sílu“. Ten se ovšem nutně nemusí vyskytovat jen v Brně. Ale třeba i ve Slavkově u Brna nebo v Ochozu u Brna. Místo ladné elegance tu máme přešité, napíchané a nonstop meloucí dámy, které řeší zásadní životní situace jako pomluvy, nedorozumění a koupi nové kabelky za sto tisíc. Jeden divák na Facebooku to trefil: „Peníze ≠ styl. Po té scéně z Pařížské to na mě působilo spíš jako ‚luxus na sílu‘. Tohle je odvrácená tvář moravského bohatství.“
Ano, zvláště kouzelný je díl, kdy se jedna z blondýn vydá na výlet do Prahy, ale stěžuje si na to, jak se tam na Brňáky dívají a také na to, že její fotky z Instagramu kdosi zkolážoval se záběry z pornofilmu, což následně řeší s podobně intelektuálně zdatnou právničkou sídlící v nejvyšší budově v republice, přičemž asi 86 x zdůrazňuje, že fotky v prádle ano, ale jinak má jasně dané hranice.
Nebohé Brno
Oceňuji ironii dramaturga Novy. Samozřejmě, Brno není český New York plný glamour stylu a silných žen, ale významné provinční východoevropské město podobné slovenským Košicím, ukrajinskému Lvovu nebo rumunskému Brašovu. A jako takové vyvolá divácký zájem jak v městě samotném, tak sarkastický posměch Pražáků, tak i žárlivost Ostraváků a o to šlo.
Diváci na TikToku a v recenzích na ČSFD a Kinoboxu komentují Královny Brna s černým humorem: „Bavilo mě to jako kuriozita.“ „Má to tak napíchané, že nemůže mluvit.“ „Sen každého muže… který vypadá jako vyhazovač z bordelu.“ Nejčastější hodnocení se pohybuje kolem 5 %. Lidé píší: „Mělo by se to jmenovat spíš Fiflenky z Brna, královny fakt ne.“ Nebo: „Slováková tady v porovnání s těma třema působila jako inteligentní pohodářka, což je velkej bizár.“
Show se sice snaží ukazovat i „reálné emoce“ – hádky, slzy, problémy s duševním zdravím nebo mateřstvím. Jenže tyto momenty působí stejně autenticky jako tuny make-upu na tvářích hlavních hrdinek. Místo silných, ambiciózních žen vidíme spíš soutěž o to, kdo má víc followers, dražšího chirurga a lepší stories. O čem tedy seriál je? O něčem děsně bizarním v nás a proto je to celé tak vtipné a poutavé.
Bohužel, nebohé Brno, které se léta snaží bojovat proti jeho pražskému komplexu, dostalo od Pražáků dárek - reality show, která jihomoravskou metropoli vykresluje jako město přešitých rtů, nosů, ňader, umělých řas a tetování hodných MMA klece. Pokud jste z Brna – přiznejte si to: i vy jste se u toho aspoň jednou zasmáli.
Pokud jste tak ještě neučinili, Královny přesto musíte vidět, jsou prostě neuvěřitelné. Jsou skvělou volbou, pokud už šílíte z každodenního přívalu zásadních událostí ve světě - Trump, ropa, válka, Ukrajina, migrace, inflace atd. Královny Brna jsou přes svou jistou úsměvnost a trapnost závanem normálního světa, ve kterém lidé řeší i naprosté píčoviny, což znamená, že pořád jsme zdravá společnost.
