Stát a firmy čelí novým bezpečnostním hrozbám. Bez efektivní spolupráce se s nimi nepoperou

Sára Labajová

Hybridní válka je nový fenomén v bezpečnostní oblasti. Jedná se o komplexní a vícerozměrnou hrozbu, která vytváří zmatek a nedůvěru. Navíc je v kybernernetickém prostoru velmi špatně dohledatelná. K předvídatelnosti, modelování možných katastrof a přípravě na ně by nám podle expertů, kteří se sešli na konferenci CA Summit 2021, mohla pomoci třeba současná pandemie. „Mějme dvě linie, jak s hybridní válkou v kyberprostoru bojovat – posouvat se do budoucnosti a ponaučit se z minulosti. Důležité je číst a vnímat rizika,“ tvrdí například bezpečnostní ředitel ČEPRO Jiří Novák.

Technologie hýbou světem a již řadu let jsme svědky obrovského přesunu lidstva do online prostředí. To přináší také negativa v podobě sílících bezpečnostních rizik, třeba v podobě hybridní války. Její přirozenou vlastností je neustálá nutnost vyvíjet se. „Konflikty budoucnosti budou hůře dohledatelné. Měli bychom předvídat a hledat, jaké nové prostředky v kyberprostoru vznikají a jaké nové možnosti budou aktéři mít,“ řekl Jiří Novák, bezpečnostní ředitel pro ČEPRO v rámci panelové debaty bezpečnostních expertů na konferenci CA Summit 2021. K rozvoji hybridní války podle něj napomohla i současná pandemie, během které docházelo k velkému šíření dezinformací.

Podle Tomáš Kubíka jsou moderní bezpečností hrozby v kyberprostoru také kriminalistický problém. Tak třeba organizovaný zločin, například drogový průmysl, se pomalu ale jistě přesunul do kyberprostoru. Podle Kubíka je důležité být stále „ve hře“ a mít k tomu prostředky. „Policejní oddělení hledají srdcaře, jelikož jenom ti se z normálních pozic dokážou vypracovat až na specialisty, které práce baví a jsou výkonnější. Vypracování trvá ale mnoho let, které musí člověk obětovat jen práci,“ řekl Kubík. S tím souhlasí i náměstek generálního ředitele HZS ČR Daniel Miklós. „Státní správa je jako manželství, prvních 20 let je hrozných a pak si zvyknete,’“ řekl na konferenci CA Summit 2021. Sám Miklós nové hrozby nevidí jen v kyberprostoru, ale také v jiných oblastech, které ovlivňují planetu více, než si dokážeme představit. „Přituhovat bude i v environmentálním prostředí, jelikož si neuvědomujeme, že právě tady jde o kumulaci hrozeb se sekundárními dopady jako sucho nebo povodně,“ popsal Daniel Miklós.

Společné úsilí státu a firem

V rámci panelové debaty se experti zaměřili také na to, jak bezpečnostním hrozbám čelí firmy samotné. „Kybernetickou bezpečnost v naší firmě buduji holisticky. Musíme mít vyvážený systém, který kombinuje vše dohromady. Jde o pečlivou dlouhodobou analytickou práci. Chceme předvídat a vyvarovat se útokům, které zprvu jako útok nevypadají. To je podle mě jediná cesta do budoucnosti, pokud chceme ochránit infrastrukturu organizace i státu,“ vysvětluje ředitel bezpečnosti skupiny ČEZ Daniel Rous. Důležité je podle expertů také organizacím vysvětlit, proč je ochrana kyberprostoru tak stěžejní. „Západní civilizace je v tomto směru daleko vyspělejší, technologické možnosti musí v Česku ještě dozrát. V tom by se měly veškeré organizace shodnout a sjednotit, jedině takto můžeme vybudovat pevnou infrastrukturu v kybernetické oblasti celé republiky,“ navázal Tomáš Kubík.

Náměstek Národní úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr se přiklání k názoru, že hrozbu lze oddálit kvalitním propojeným systémem, ve kterém budou všechny články společně komunikovat. „Pro stát je výzvou najít takovou úroveň koordinace, která umožní identifikovat a reagovat na útoky. To je klíč do budoucna a určité opatření před útoky. Koordinací je pověřeno ministerstvo obrany, z této strany se práce rozjíždí,“ řekl Kintr.

SDÍLET
sinfin.digital