KOMENTÁŘ MARKA KERLESE I Zatímco německá AfD slaví drtivé vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, statisíce Němců, včetně třeba člena předsednictva CSU Bernda Posselta, žádají zákaz této extremistické strany. Projednání takového kroku by mohlo být těžkou zkouškou německého ústavního systému.
Při jakékoliv zmínce o možném ústavním ukončení činnosti nějaké politické strany se totiž pochopitelně objeví kritika ve stylu „chtějí nás umlčet“, „bojí se nás“ nebo „demokratům se nelíbí demokracie“.
Jenže kde je v normálním demokratickém systému hranice mezi tím, kdy nějaký politický subjekt usiluje o změnu politiky a kdy už představuje nebezpečí pro samotný systém? Protože právě Německo má zkušenosti s „demokratickým“ nástupem nacistů, je hledání odpovědi na tuto otázku obzvlášť citlivou záležitostí.
Mnozí politici jsou v této souvislosti přesvědčeni, že AfD používá takové praktiky a argumenty, které jsou v demokratické politické soutěži nepřípustné. A neměla by být proto do této soutěže připuštěna.
„Není to normální strana. Dokonce se nejedná ani o subjekt, který by se dal označit za částečně pravicově extremistický. Jde o stranu hluboce zapojenou do ruské kybernetické války proti Evropě – jakýsi antidemokratický dron naplněný až po okraj politickými výbušninami,“ uvedl člen představenstva bavorské CSU Bernd Posselt, v Česku známý jako mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení.
Podle Posselta by měly německé soudy důkladně zvážit zákaz Alternativy pro Německo. Dlouholetý bavorský politik a bývalý člen Evropského parlamentu není ve svém názoru zdaleka sám.
Pracuje AfD pro Rusko?
Velkou pozornost vzbudil například letos v červnu posudek německé Společnosti pro občanská práva, který po důkladné analýze, obsahující 1500 stran, dospěl k závěru, že návrh zákazu AfD by byl pravděpodobně nakonec úspěšný.
A to mimo jiné kvůli tomu, že tato strana „ignoruje princip demokracie a lidské důstojnosti a tím narušuje základní svobodný demokratický řád“. V Německu už vzniklo také několik petic požadujících zákaz činnosti AfD, ta největší z nich má už 260 000 signatářů.
Mají podobné iniciativy šanci na úspěch? A nepopírají nakonec sami princip demokratické volby? Jak upozorňuje Posselt, zákaz nějaké vysloveně extremistické strany by nebyl v Německu úplně výjimečný.
Zákaz komunistů
Jako ta nejbližší paralela se nabízí osud Komunistické strany Německa (KPD) zakázané německým ústavním soudem v srpnu 1956. Soud dospěl k závěru, že strana usiluje o „odstranění svobodného demokratického řádu“ v Německé spolkové republice, navíc (a to je v porovnání s AfD důležité) je prokazatelně financována a řízena silami ze sovětského bloku.
Alternativa pro Německo je dnes podobně obviňována z toho, že je vysloveně proruská a prosazuje ruské zájmy v Evropě. Jako jediná z větších stran například prosazuje zrušení sankcí vůči Moskvě a obnovu hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. A to i v době, kdy německá policie vyšetřuje hned několik sabotážních útoků, z nichž podezírá právě zástupce ruského státního terorismu.
Někteří kritici AfD se proto ptají: může si německá demokracie dovolit, aby se politické soutěže v zemi účastnila strana nakloněná zájmům nepřítele?
Pokud by ale někdo hledal historické paralely k možnému zákazu AfD, našel by je i v oblasti pravicového extremismu. V roce 1952 soud v Německu zakázal činnost Socialistické říšské strany, považované kvůli svému programu za nástupnickou organizaci nacistické NSDAP.
I radikální zastánci zákazu AfD mají ale obavu z toho, že na rozdíl od předchozích případů by nemusel návrh projít a Alternativa pro Německo by kvůli tomu mohla ještě více posílit. „Proto musí být takový postup důkladně prozkoumán odborníky a poté iniciován německým ústavním orgánem,“ napsal INFO.CZ Posselt.
Mnoho německých komentátorů, stejně jako on sám, se však podle Posselta domnívá, že pokud odborníci označí návrh zakázat AfD za realistický, měl by být ihned podán. „Jiní varují před možným selháním, které by pak mohlo potenciálně prospět AfD,“ přiznává Posselt.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.








