Akta Epstein a národní zrada: Padl vlivný lord, skandál drtí britské elity i premiéra

V souladu s listopadovým rozhodnutím amerických zákonodárců zveřejnily americké úřady v pátek novou dávku dokumentů týkajících se finančníka Jeffreyho Epsteina. Vyhověly tak poptávce veřejnosti po transparentnosti. Ta se však může ukázat jako dvojsečná zbraň, zejména v době sociálních sítí, bujících konspiračních teorií a všeobecné nedůvěry k autoritám. V souborech totiž vedle faktických informací, e-mailů a fotografií najdeme i naprosto bizarní udání, jež budou na sociálních sítích živit touhu po makabrózních a sadistických výjevech, kdy se Epsteinův ostrov v Karibiku promění v Modrovousův hrad a mnozí pod vlivem vzniklé atmosféry budou mluvit o prohnilosti západních elit.

V Česku máme s podobným zveřejněním neredigovaných spisů poměrně nedávnou zkušenost: stačí zmínit Cibulkovy seznamy nebo Kubiceho zprávu. Problém se zveřejněnými dokumenty je v tom, že americké ministerstvo spravedlnosti uvolnilo dokumenty získané přes linku, na kterou se mohl se svým udáním obrátit prakticky kdokoli. Takže FBI často dostávala tipy od lidí, kteří údajně byli svědky nebo oběťmi mučení – asi ten nejlepší přišel od muže, kterého na jachtě nejprve znásilnil Bill Clinton, pak možná i George Bush, načež byl rituálně zmrzačen. Ministerstvo spravedlnosti samo varovalo, že soubor může obsahovat falsa, textová i obrazová, a že prostě obsahuje „vše, co veřejnost FBI zaslala“.

Tato „transparentnost“ – v době sociálních médií a nízké mediální gramotnosti – může působit dvěma směry. Na jedné straně může vést ke skandalizaci každého, kdo se v „aktech Epstein“ byť jen objevil; na straně druhé mohou podporovat bagatelizaci celého souboru coby snůšky nepodložených výmyslů. Obojí by byla chyba.

Zveřejněné dokumenty totiž odkryly skutečnosti, o nichž se buď nevědělo, anebo se nevědělo o jejich míře a intenzitě: to jsou kontakty finančníka a kuplíře s Elonem Muskem, důvěrný vztah s princem Andrewem, který Epsteina pozval dokonce do Buckinghamského paláce nebo vztahy s Peterem Mandelsonem. Zatímco Andrew je již „pan nikdo“ a Musk nebo Chomsky utrpí maximálně poškozením reputace, Mandelsonův pád otřásá britskou politikou. A je pochopitelné proč.

Materiály obsažené ve zveřejněných souborech se nepochybně budou používat vším možným způsobem, zejména pak v politickém boji. Nemohlo tedy překvapit, že kauzu okamžitě zvedla britská opozice. Když s odsouzeným pedofilem udržuje přátelské vztahy soukromý podnikatel, je to jeho ostuda. Když totéž činí významný politik a diplomat, je to politický skandál. A vřelé maily o takovém vztahu svědčí výmluvně – proto byl Mandelson první na řadě. Není pochyb o tom, že kauza dostihne i další aktéry, pokud se obvinění naznačená v souborech potvrdí.

V případě Mandelsona – a to je třeba zdůraznit – nešlo jen o to, že by s Epsteinem udržoval přátelské vztahy i po jeho odsouzení za pedofilii, přičemž i to samotné by bylo politicky a společensky nepřístojné, nýbrž že Mandelson Epsteinovi předával citlivé informace přímo z prostředí britského premiéra. Po problémech s čínskou ambasádou a odposlouchávání předních britských politiků čínskými agenty má tak Británie zaděláno na další bezpečnostní problém.

Předávání citlivých informací lze právem chápat jako národní zradu. Ostatně i proto skandál tak rychle eskaloval. Problém se dotýká přímo premiéra, právě Keir Starmer prosadil Petera Mandelsona jako velvyslance na nejvýznamnějším diplomatickém postu, totiž ve Spojených státech. 

Mandelson, který předtím sloužil jako Starmerův poradce, měl nastartovat novou éru vztahů mezi Británií a Spojenými státy – to se úplně nepovedlo. Z postu byl odvolán již v září loňského roku po pouhém půl roce, když vyšel najevo rozsah a intenzita jeho vztahů s Epsteinem a Maxwellovou. Nicméně o jeho stycích s nimi se vědělo minimálně od roku 2019, přesto ho Starmer na tento významný post protlačil. Navzdory tomu, že tuto pozici obvykle obsazují kariérní diplomati a ne politici.

Peter Mandelson je významná, leč kontroverzní postava britské politiky. Významnou tváří je bezmála třicet let. Společně s Tony Blairem stál u politického programu Nové Británie, jako ministr sloužil jak za Blaira, tak Gordona Browna, dlouhou dobu zároveň působil jako poslanec v dolní sněmovně, chvíli jako eurokomisař pro obchod, po povýšení do šlechtického stavu zasedl v horní sněmovně a nakonec se vydal na misi do Spojených států.

O vlivu a „urputnosti“ tohoto politika a lobbisty nejlépe vypovídají jeho politické návraty. Prakticky na každé pozici, kde působil, měl nějaký skandál – velmi často finanční povahy. Vždycky se však dokázal vrátit, naposledy za Starmera – a tento návrat může stát britského premiéra křeslo. Jak skandál bobtná, obrátili se proti němu i poslanci jeho vlastní strany.

Z toho, co dosud proniklo na veřejnost, víme následující: Mandelson a jeho partner Reinaldo da Silva získávali od Epsteina finanční prostředky; Mandelson přitom lobboval za Epsteinovy zájmy (dostával od něj instrukce). Dále zveřejněné dokumenty odhalily, že Mandelson předával zprávy z důvěrných jednání týkajících se finančních záležitostí a národních zájmů Velké Británie – a to prakticky bezprostředně, pár minut po skončení těchto jednání.

Jak bylo řečeno, z postu velvyslance byl Mandelson odvolán již loni v září. Po zveřejnění dalších informací odstoupil ze všech veřejných funkcí, včetně členství v horní sněmovně. 

Jenže právě jeho odchod z horní sněmovny představuje bizarní moment. Britští publicisté, politici a právníci se dohadují, jak to bude s jeho statusem „peera“ – zda mu titul (který se nedědí) zůstane do smrti, anebo zda mu bude odňat, případně kdo mu jej může odejmout. Skandál kontroverzního politika už teď otřásá pozicí Keira Starmera. V kombinaci se skandálem někdejšího prince Andrewa může ale otřást i konstituční monarchií.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.