KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Sliby o zastavení inflace shořely na stojanech čerpacích stanic. Američtí voliči vystavili Donaldu Trumpovi nekompromisní účet za drahé hypotéky či naftu. Prohra v tradičních baštách ukázala jasně: pokud lidé necítí blahobyt ve vlastní peněžence, nepomůžou vládě ani rekordy na Wall Street.
Jsou to přesně dva roky od chvíle, kdy Donalda Trumpa vynesl do Bílého domu slib, že zastaví kromě migrace také zdražování. Růst cen životních nákladů považovali na podzim roku 2024 Američané za největší problém. Teď měli dojem, že se situace nezlepšila, ale naopak zhoršila. Trumpovým republikánům za to vystavili v midterms volbách kongresmanů, senátorů a guvernérů států tvrdý účet.
Prohra sama o sobě není překvapivá. Volby v polovině svého mandátu prohrávala drtivá většina amerických prezidentů, republikáni ale tentokrát ztratili výrazně. Tu porážku symbolizuje tradičně republikánský Texas, kde prohráli úplně všechno. Nebo Kansas, kde to byla první prohra od roku 1932.
Cena za nesplněné sliby
Ve všech možných průzkumech a exit pollech, které dělala americká média před volbami i těsně po nich, se voliči shodovali, že tématem, které rozhodlo, bylo zdražování. S hypotékami s průměrnou úrokovou sazbou sedm procent a s galonem nafty za šest dolarů se nedá neprohrát.
Amerika potvrdila, jaká cena se platí za to, když vládnoucí garnitura nedodá a nesplní své sliby. Stejně jako to, že ve volbách nerozhodují kulturní války ani identitní témata, ale bezpečí a především blahobyt.
Voliči měli pocit, že dva roky Trumpova vládnutí blahobyt nepřinesly. Přestože sám prezident stále mluví o zlatém věku, čísla ukazují jiný obrázek. Především u tak ostře sledovaného zdražování. Od Trumpova zvolení před dvěma lety se ceny zvedly o 6,8 procenta. To je hodně. Víc než v Evropě, kde proti drahotě od Paříže po Řím protestují miliony lidí. Velmi rychle rostly především ostře sledované každodenní výdaje – potraviny a energie. Potraviny v obchodech zdražily za poslední dva roky o 5,4 procenta. Restaurace o 6,8 procenta.
Ceny benzinu od Trumpova zvolení stouply o 35,3 procenta. Při volbách 2024 stál galon benzínu podle dat U.S. Energy Information Administration 3,07 dolaru. Nyní dosahuje americký průměr 4,15 dolaru. Ještě dramatičtější je vývoj cen u nafty. Její ceny se za dva roky zvedly o 78,6 procenta. Z tehdejších 3,52 na současných 6,29 dolaru. Ty částky mají Američané každý den před očima na stojanech pump.
Slušný růst a vzestup trhů to nezachránil
Americká ekonomika na rozdíl od Evropy stále velmi slušně roste. S meziročním vzestupem o 3,4 procenta nepředstihuje jen stagnující Evropu s průměrným růstem o 0,4 procenta, nemluvě o Německu s 0,2 nebo Francii s propadem o 0,1 procenta. Americký růst je výrazně rychlejší než čínský, kde ekonomika nyní stoupá o 1,2 procenta. Na prudkém růstu má zásadní podíl především technologický sektor, který Američanům zvedá hodnotu jejich akcií.
Když Trump nastupoval, dosahoval americký akciový index S&P 500 6 032 bodů. Nyní je na 7 703 bodech. Kdo investoval peníze do něj, má majetek o zhruba 27 procent vyšší než při posledních prezidentských volbách. U technologického indexu Nasdaq se hodnota zvedla dokonce o 39,6 procenta. Američané své úspory do akcií investují masivně. Takže mohli mít pocit, že jsou bohatší. Jenže dojem ze zdražování to v nich podle průzkumů zjevně přebil.
K tomu se přidala podezření z toho, že Trump a jeho blízcí přinejmenším manipulují s trhy ve svůj prospěch. Často se objevovaly konkrétní zprávy o nákupech velkých objemů akcií před zveřejněním některých rozhodnutí, která měla na trhy zásadní vliv. To spolu s drahotou vytvořilo nebezpečnou směs.
Írán, nafta, úroky
Drahá nafta se samozřejmě propisuje do cen všeho dalšího zboží a služeb. A to tempo zdražování se zrychluje. Američané si drahou naftu přímo spojují s Trumpovým útokem na Írán. Sám Donald Trump i jeho viceprezident J. D. Vance přiznali, že válka s Íránem byla velmi výrazným důvodem drtivé porážky. Lidé si ji přímo spojují s drahotou.
Ke zvýšení cen přispěla i Trumpova cla, pilíř jeho ekonomického programu. Právě za výkony v ekonomice ho voliči hodnotili vůbec nejhůř. Negativní názor na ně mělo podle nedávného průzkumu Pew Research 69 procent lidí.
Prudké zvyšování vládních výdajů, které není Trumpovou specialitou, ale pokračuje už od éry jeho předchůdce Joea Bidena, zvedá úroky ze státních dluhopisů. Ty se dostaly až na nejvyšší laťku od finanční krize roku 2008. Za dluhopis se splatností deset let žádali investoři úroky 5,4 procenta. To přirozeně zvedalo úroky z hypoték i firemních úvěrů.
Na vysokou inflaci, která aktuálně meziročně dosahuje 3,7 procenta, přes Trumpův tvrdý odpor nemohla centrální banka Fed nereagovat zvýšením úroků. Ty aktuálně dosahují čtyř procent a jsou výrazně vyšší než 2,65 procenta v eurozóně. A to ještě Fed nezvedl znovu úroky těsně před midterms volbami, mohlo tak být hůř.
Regulace AI a odpor k datovým centrům
Co bude dál? Na drtivé vítězství demokratů reagovaly trhy pádem úroků ze státních dluhopisů. Zjevně v přesvědčení, že nyní už bude s opozičním Kongresem menší prostor pro výrazné zvyšování státních výdajů. Zároveň ale stoupaly i ceny akcií. Především technologických firem. Navzdory tomu, že demokraté dost výrazně dávají najevo, že oni mají na rozdíl od Donalda Trumpa zájem AI giganty regulovat. V některých státech, jako je Texas, kam se v poslední době přestěhovala kvůli nižším daním řada firem ze Silicon Valley, se místní tvrdě staví proti výstavbě energeticky náročných datových center. A demokraté s tím měli ve volbách úspěch.
Kohabitace Trumpa s většinou demokratů v Kongresu ale spíš povede k tomu, že se budou vzájemně blokovat a žádné zásahy se v příštích dvou letech v Americe neprosadí. Což je pro ekonomiku po protekcionistické vlně posledních dvou let dobrá zpráva. A jeden z důvodů, proč trhy rostou.
Republikánský debakl je pro každou zemi, která má před volbami, připomenutím, že v éře drahoty se vyhrát nedá. Jako v Česku za Babišovy drahoty roku 2021. A Fialovy drahoty roku 2025.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
