Mediální výkřik, nebo reálná hrozba? Britové mluví o zestátnění Komárkovy loterie

Ta zpráva je – velmi eufemisticky řečeno – přinejmenším překvapivá. Konzervativní britský deník Telegraph tvrdí, že britskou část Komárkovy skupiny Allwyn, která provozuje tamní National Lottery, by nová ostrovní vláda mohla zestátnit. Doslova deník napsal, že „Národní loterie patří mezi cíle navrhované novým premiérem v rámci kampaně za znárodnění.“

Deník sice přímo necitoval žádného zástupce vlády ani jiného politika, který by o znárodnění britského Allwynu napřímo mluvil. Napsal ale, že „ministryně kultury Lisa Nandy usiluje o to, aby se Národní loterie zařadila mezi zestátněné společnosti, a to kvůli obavám ohledně výkonnosti současného provozovatele.“

Jde o čirou mediální spekulaci, reálnou hrozbu britské vlády, anebo „jen“ o nátlakovou akci britské vlády, kterou si chce kabinet zajistit větší podíl kontribucí na veřejně prospěšné účely? A co by takový krok znamenal pro další české superinvestory, kteří mají ve Velké Británii své podniky – od EPH (Daniel Křetínský), přes Pentu (Marek Dospiva) až po CSG (Michal Strnad)?

Kontext je pro pochopení ostrovního dění zásadní. Za prvé: Napjatější vztahy mezi britskou vládou a provozovatelem National Lottery nejsou nic nového. Před Allwynem loterii provozovala po 30 let skupina Camelot, která za porušování licenčních podmínek obdržela několik výrazných pokut, řada politiků společnost otevřeně kritizovala za nízký podíl příspěvků na veřejně prospěšné účely. 

To byl ostatně i jeden z důvodů, proč Allwyn před čtyřmi lety získal čtvrtou licenci (předchozí tři získal právě Camelot) na provoz National Lottery od roku 2024. Karel Komárek tvrdil, že mimo jiné zvýší podíl výdajů na „good causes“ přibližně o sto procent: ze 30 milionů liber týdně na 60 milionů. 

Po dvou letech provozu se však někteří britští politici v čele s ministryní kultury ptají, kde je slibovaný nárůst, který byl jedním z důvodů udělení licence, nyní se totiž tyto odvody pohybují kolem 33 milionů týdně. Jde však hlavně o politickou otázku – Allwyn totiž nesliboval skokový růst na začátku období, naopak zmíněný objem výdajů měl přijít až ke konci licenčního období. Navíc, Allwyn v prvních licenčních letech zajistil nákladnou transformaci celého systému – například výměnu desítek tisíc terminálů či převedení hráčských účtů na nový systém –, což si vybralo daň v podobě nižších výnosů. 

Napětí mezi Allwynem a britskou vládou má ještě jeden rozměr, o kterém nedávno psala Lenka Zlámalová a kterou zdůrazňuje i Telegraph. A tím je ideologická změna nové britské labouristické vlády. Nový premiér Andy Burnham chce podle svých slov zajistit silnější kontrolu státu nad základními veřejnými službami a odborná veřejnost spekuluje, co všechno to může znamenat. V každém případě platí, že znárodňování je jednou z možností, jak tohoto cíle vláda dosáhne. 

Telegraph například zmiňuje snahy vlády takto ovládnout předluženou vodárenskou společnost Thames Water a spekuluje, že Allwyn by mohl být další na řadě. Ve skutečnosti jde ale o zcela odlišné společnosti i scénáře. Zatímco Thames Water je „systémová“ společnost, která je dlouhodobě v problémech, provozovatel National Lottery zatím funguje bez výraznějších excesů, zajišťuje o poznání méně významnou službu než Thames Water, a navíc zde není žádný velký smysl toho, aby stát tuto firmu zestátňoval. Zvlášť v situaci, kdy země řeší napjaté veřejné finance.

Jak britská vláda, tak vedení Allwynu od vydání článku Telegraphu zachovávají rádiové ticho a k tématu se nevyjadřují. Pokud by britská vláda chtěla dostat Komárkův Allwyn do veřejných rukou, měla by k tomu v zásadě čtyři scénáře.

Prvním z nich by bylo odebrání licence pro závažné porušení podmínek. K tomu však zatím ze strany Allwynu nedošlo, byť Gambling Commission před časem konstatovala, že Komárkova firma podmínky licence (nezajištění plné funkcionality) porušila. Jde však mnohem spíše o již odstraněný provozní problém než o důvod k odebrání licence. Druhým scénářem je pak jednoduše počkat, až současná licence Allwynu vyprší, což nastane v roce 2034. 

Třetí možností je vládní nabídka na odkup britské části Komárkova Allwynu. Je však otázkou, zda by měl Komárek vůbec měl zájem National Lottery prodávat. Z jeho pohledu totiž není provoz britské loterie jen o penězích, ale i o prestiži, která mu může otevřít dveře k dalšímu rozvoji byznysu Allwynu v dalších zemích. 

Poslední scénář je nejkontroverznější. Britská vláda by podle něj Komárkův Allwyn zkrátka převzala na základě nově přijaté legislativy. Pro případ existuje precedens v podobě nedávno přijatého Steel Industry Nationalisation Act, který britské vládě umožnil převzetí British Steel. Komárek by v tomto případě sice získal kompenzaci, je však pravděpodobné, že by stejně celá záležitost skončila u soudů. Navíc, takový krok by měl extrémně nepříznivé dopady na důvěru investorů. 

Jak situaci kolem britské části Komárkova Allwynu interpretovat? Zaprvé platí, že nejde ani o hlavní, ani o pravděpodobný scénář, ke kterému by britská vláda měla v nejbližší době sáhnout. Deník Telegraph nepopisoval ani žádný reálný vládní plán, ani přímo necitoval žádného politika, který by Allwyn přímo zmínil jako cíl ke zestátnění. 

Článek se opírá o anonymní zdroje či neveřejné debaty, jejich původ ani váhu ale nelze z textu ověřit a není tak jasné, zda zachycuje skutečnou úvahu uvnitř vlády, testovací balonek, nebo jen volnější interpretaci nové politické atmosféry.

To však na druhé straně neznamená, že Karel Komárek může podobnou zprávu kompletně ignorovat. Už jen proto, že její zveřejnění otevírá Overtonovo okno a dostává do veřejné debaty pro Allwyn mimořádně nepříznivý scénář – znárodnění společnosti. Zpráva se navíc objevuje ve chvíli, kdy roste politický tlak na výši výdajů na dobročinné účely – a to v daném kontextu může znamenat tvrdší dohled i politickou páku k tomu, aby labouristé z provozovatele National Lottery získali pro stát co nejvíc peněz. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.