GLOSA LADISLAVA NAGYE | Arcibiskupka z Canterbury si uřízla obrovskou ostudu. Cenu Huberta Waltera za usmíření a mezináboženskou spolupráci totiž udělila pakistánskému klerikovi Hafízu Ašráfímu. Člověku, který naopak ocenil Usámu bin Ládina.
Hafíz Muhammad Táhir Mehmúd Ašráfí byl oceněn coby „prominentní muslimský učenec a náboženský vůdce v Pákistánu, známý pro svou neochvějnou oddanost náboženské toleranci a souznění mezi náboženstvími“. Zveřejnění fotografie a jména vyznamenaného vyvolalo takovou vlnu nevole, že arcibiskupský palác musel po několika dnech s ostudou oznámit, že vyznamenání muslimskému klerikovi odebírá.
Pobouření vyvolala totiž forma i obsah ceremonie. Ašráfí dorazil na předání vyznamenání v doprovodu osoby v nikábu, snad manželky, a po boku arcibiskupky stála další žena, možná asistentka, která si sice nechala odkryté čelo, ale zbytek obličeje si též – snad z úcty k vyznamenanému – zakryla. Boj za ženskou rovnoprávnost patrně i v Británii platí jen pro někoho.
The Archbishop of Canterbury has given Hafiz Tahir Ashrafi an award for Reconciliation and Interfaith Cooperation.
— Nick Timothy MP (@NJ_Timothy) September 16, 2026
He's the chairman of the Pakistan Ulema Council - a group of Islamic scholars.
The lady next to him is his wife.
But why did the Church grant him this award? 🧵 pic.twitter.com/64SmQxP1EX
Pobouřila ale i osoba samotného klerika. Ašráfí předsedal pákistánské náboženské radě, která v roce 2007 udělila vyznamenání Usámu bin Ládinovi. Údajně v reakci na to, že královna povýšila Salmana Rushdieho do šlechtického stavu.
Dodejme, že právě příběh Salmana Rushdieho, který se řadu let skrýval pod ochranou britské tajné služby a jehož překladatelé a nakladatelé byli terčem muslimských atentátů, je pro liberální a sekulární část britské veřejnosti dodnes citlivý.
Pokud nejvyšší anglická duchovní vyznamená člověka, jenž de facto schvaluje fatwu a navíc – jak se ukázalo z jiných vyjádření – podporuje trest smrti za rouhačství, je to doslova facka několika posledním stoletím britské tradice, jež se nese ve znamení liberalizace, sekularizace a svobody slova.
Toto není tolerance, nýbrž „podvolení“ – jak to trefně označil ve stejnojmenném románu Michel Houellebecq.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.









