Ukrajina zavřela Azovské moře. Krym je po tmě a Rusové kempují u benzinek

TÝDENNÍ PŘEHLED JANA MALINY | Minulý týden Putin četl z telepromptu, Moskva bojovala s nedostatkem paliv a u čerpacích stanic tekla krev. Tentokrát Ukrajina otevřela novou frontu: za čtyři dny potopila nebo vyřadila 35 ruských plavidel v Azovském moři. Krym mezitím zasáhly výpadky elektřiny a Margarita Simonjanová začala Rusy utěšovat tím, že v roce 1992 bylo ještě hůř. Přinášíme další nepokrytě zaujatý přehled týdne.

Azovské moře zavřelo

Tohle je příběh týdne a zaslouží si prostor. Ukrajinskému dronovému uskupení Magyar Birds se za pouhé čtyři dny podařilo zasáhnout nebo vyřadit 35 ruských plavidel v Azovském moři - a tím de facto prohlásit celou vodní plochu za zakázanou zónu pro ruskou námořní dopravu. Jde o něco, co Ukrajina před rokem nedokázala a co mění charakter celého konfliktu.

Pojďme na čísla. Šestého července zasáhly ukrajinské síly dva říční tankery. Sedmého července přibylo osm tankerů, jedna nákladní loď a jeden remorkér – všechny identifikovány jmény. Osmého července devět plavidel včetně opakovaných zásahů na lodě, které ještě nebyly zcela vyřazeny. A devátého července dalších dvanáct tankerů, jedna nákladní loď a jeden remorkér. Vše zdokumentováno, vše ověřeno videozáznamy.

Velké tankery, které se přesto pokoušely zásobovat přístaviště, čelí jiné hrozbě: bezpilotním hladinovým plavidlům – námořním dronům – které Ukrajina nasazuje stále efektivněji. Na záznamu z minulé noci je zachycen tanker plující zřejmě prázdný do Novorossijsku, který byl zasažen námořním dronem přímo do trupu. Posádka loď zpozorovala a pokusila se ji zastavit, ale nedokázala to.

Magyar Birds v průběhu celé operace zveřejňují kompilační videa. Výsledek je jednoznačný: Azovské moře přestalo být pro ruskou námořní logistiku bezpečnou zónou. To, co platilo pro silnice a mosty v předchozích týdnech, platí nyní i pro vodu.

Krym zhasnul

Logistický kolaps na Krymu, o kterém jsme psali v posledních týdnech, dostal nový rozměr. Sedmdesát až osmdesát procent obyvatel poloostrova je nyní bez elektrické energie. Světlo svítí jen ve dvou menších oblastech a v Kerči - a pouze proto, že tam vedou silová vedení přímo z ruské pevniny, která Ukrajina zatím nepřerušila. Ukrajinskými drony byly zasaženy transformátorové stanice a rozvodná zařízení po celém poloostrově a satelitní data požárů to potvrzují.

Záznamy ze samotného Krymu prakticky přestávají přicházet - místní nemají proud, nemají internet a stále více z nich poloostrov opouští. Magyar Birds ale nezastavují: noční nálety na elektrickou infrastrukturu provádějí prakticky každý den. Jen videoarchiv z jedné noci trvá čtyři minuty a zachycuje výbuchy rozvodných zařízení jeden za druhým.

Guvernér Krymu: „Vím, co je třeba udělat." A nic neudělá.

Rusy dosazený šéf Krymu vydal veřejné prohlášení, které je ukázkovým příkladem toho, jak vypadá řízení v krizi, když člověk nemá žádné skutečné páky. Ujistil občany, že ví, co je třeba udělat a jakým směrem se vydat. Ocenil práci záchranných složek. Avizoval, že je k dispozici čtyřiadvacet hodin denně a téměř nespí. A slíbil, že to společně zvládnou.

Co konkrétně udělá, aby Krym měl zase elektřinu a zásoby, prozradit nedokázal – protože to prostě není v jeho moci. Ukrajinskými drony zničené transformátorové stanice neopraví žádným prohlášením. Jediný způsob, jak situaci vyřešit, by bylo ukončit válku. O tom ale gubernátor Krymu nerozhoduje.

Kemping u pump

Palivová krize, o které jsme podrobně psali minulý týden, se prohlubuje do nových bizarních podob. Část Rusů přijala jednoduchou strategii: když autu dojde benzín ve frontě u čerpací stanice, prostě tam zůstane stát. Lidé k mrtvým autům přitáhnou stan a čekají, až přijede cisternový vůz – aby byli první v pořadí. U některých čerpacích stanic tak vznikly improvizované tábořiště.

Simonjanová radí: vydrželi jsme rok 1992, vydržíme i tohle

Státní televize povolala do studia Margaritu Simonjanovou, která přišla s argumentem, jenž bude patrně zapsán do análů propagandistické kreativity. Lidem chybí benzín? To nic, v Krasnodaru v roce 1992 vydávala potravinové lístky a jako dítě nosila vodu v kbelících z cisternového vozu zaparkovaného několik bloků od domu. Vydrželi jsme to tehdy, vydržíme to i teď.

Analytická hodnota tohoto sdělení je nulová, propagandistická je záporná. Simonjanová v podstatě formulovala dva argumenty zároveň: za prvé, že situace není tak špatná jako v roce 1992 – a zároveň, ať prosím nikdo nevíří vášně jako v roce 1917, protože by mohlo být hůř. Tedy: situace je špatná, ale ne tak špatná jako tehdy, a i tak byste se neměli bouřit, protože co kdyby přišlo něco horšího. Přesvědčivé.

Su-35 za sto milionů dolarů sestřelen Ukrajinci, Ka-52 vlastní raketou

Na frontě v tomto týdnu přibyly dvě vzdušné ztráty, které Rusko bude nerado komentovat. Stíhací letoun Su-35 v hodnotě přibližně sto milionů dolarů byl sestřelen po ukrajinském vzdušném manévru: jeden ukrajinský letoun předstíral útok řízenou klouzavou pumou, čímž vylákal Su-35 k zásahu – a tam na něj čekal druhý stroj. Rusko potvrdilo, že se pilot katapultoval a přežil, letoun nikoli. Průzkumný dron zachytil hořící trosky v poli.

Ještě trapnější je druhý případ: útočný vrtulník Ka-52 byl sestřelen v blízkosti Voroněže při pátrání po ukrajinskych dronech – ale nikoliv ukrajinskými silami. Zasáhla ho přenosná protiletadlová střela z pozemní ruské jednotky, která ho zřejmě zaměnila za nepřítele. Ka-52 nemá katapultovací sedadla ve standardním slova smyslu – o osudu posádky nejsou zprávy, které by nasvědčovaly přežití.

Tisíc mrtvých ruských vojáků denně: dronová zeď drží

Rusko ztrácí na frontě přibližně tisíc vojáků denně – a devět z deseti z nich padne zásahem dronu. Infiltrační taktika drobných postupů o dvacet nebo třicet metrů se v praxi ukázala být slepou uličkou, ale Rusko ji nemění, protože by přiznání selhání znamenalo přiznat, že celá strategie nefunguje. Takže posílá další vlny.

Kompilační videa tohoto týdne přinesla dokumentaci zničení odpalovacího zařízení systému S-400, protiletadlového komplexu Pancir-S1, radaru P-14 a dalšího speciálního vybavení. Pancir-S1 má chránit ruské síly před ukrajinskými drony – a přesto ho drony ničí jeden po druhém. Rusko za posledních zhruba dvanáct měsíců přišlo o přibližně pět set systémů protivzdušné obrany. Produkční kapacita ruského zbrojního průmyslu pokrývá patnáct až dvacet kusů měsíčně. Matematika je krutá a nevychází.

Sečteno a podtrženo: Azovské moře je zavřeno pro ruskou námořní dopravu, Krym svítí jen tam, kde vedou kabely z pevniny, gubernátor poloostrova skoro nespí a ví, co je třeba dělat, ale neví jak. U čerpacích stanic lidé staví stany a blokují cisterny, Simonjanová připomíná rok 1992 jako argument pro pokračování války a Su-35 za sto milionů dolarů skončil v poli po tom, co ho Ukrajina nalákala do léčky. Nade vše je důležité, že Rusové stále nenašli účinné opatření proti útokům na svou logistiku. Teď je třeba nepolevovat a ničit a ničit. Sláva Ukrajině!

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a stejně nepochopíte mentalitu Rusáků. Díky.

sinfin.digital