Bankovní loupež v Německu ukázala, že bezpečnostní schránky nejsou bezpečné

Pod polštář či do slamníku, do domácího trezoru, zakopat na zahradě, nebo odnést do banky? Podobnou otázku zřejmě řeší řada lidí, kteří vlastní nějaké hmatatelné cennosti včetně bankovek, ale nechtějí je proměnit na „virtuální“ peníze na bankovním účtu. 

Určitě se nad touto otázkou zpětně zamýšlí i bývalý ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, u kterého policie nalezla 80 milionů v hotovosti. Prý z rodinných úspor. Neudělal by býval lépe, kdyby tyto peníze uložil do nedobytné bezpečnostní schránky v bance?

Loupež ve spořitelně v německém Gelsenkirchenu, která má pro úložky ve schránkách podobná pravidla jako banky v Česku, zklamala všechny, kdo věřili v naprosté bezpečí takto uložených cenností. Ovšem, a to je důležité, nikoliv jen kvůli tomu, že schránky byly vykradeny. Zejména jde totiž o to, jak jsou cennosti ve schránkách pojistěny a jaké banka nabízí odškodnění. A právě tohle zjištění bylo pro řadu lidí překvapivé.

Co se vlastně stalo? V noci na 29. prosince se dosud neznámí lupiči probourali podzemím do trezoru spořitelny jedné z poboček Sparkasse v Gelsenkirchenu a postupně (možná během několika dnů) odnesli obsah z více než 3200 bezpečnostních schránek. Podle prvotních informací policie si tak měli přijít na lup v hodnotě 30 milionů eur, dnes už se ale hovoří o minimálně 100 milionech (2,5 miliardy korun).

Skutečná výše škody ale pochopitelně záleží na tom, co uvedou poškození. Úložky do bezpečnostních schránek v bance podléhají v Česku i Německu bankovnímu tajemství, banka neví, co má klient ve schránce uloženo. Pouze je předem bankou informován o tom, co do schránky dávat nesmí (například zbraně).

Podle německých médií byla ale většina okradených klientů překvapena tím, na jak nízké odškodné mají zákonný nárok, pokud je schránka vykradena. I když je maximální částka pojistného uvedena na smlouvě o pronájmu, klienti si toho údajně nevšimli a byli nepříjemně překvapeni tím, že od banky mohou dostat maximálně 10 300 eur (250 000 korun). Řada poškozených přitom uváděla, že ve schránce měla cennosti v hodnotě přesahující půl milionu eur (12,5 milionu korun).

Pro srovnání s Českem například Komerční banka nabízí službu pronájmu schránky na cennosti do hodnoty maximálně 10 milionů korun, do této výše garantuje tedy i případné odškodné za krádež. Klient může mít nad tento rámec ještě vlastní pojistku.

Ve všech případech ale platí (jak ukázal německý příklad), že pokud je schránka vykradena nebo poškozena, je na klientovi, aby bance a pojišťovně věrohodně prokázal, co v ní měl uloženo. „V případě pojistné události tohoto typu je důkazní břemeno opravdu plně na straně klienta,“ napsal INFO.CZ mluvčí Komerční banky Jan Šašek.

Po loupeži v Gelsenkirchenu tak různé spotřebitelské organizace a odborníci radí klientům, aby si při ukládání cenností do bezpečnostních schránek natočili celý akt na kameru, schovávali pečlivě účty a doklady, zajistili si svědky. Jinak jim po případné krádeži v bance zbudou jen oči pro pláč.

To, co dělá z loupeže v Gelsenkirchenu mysteriózní případ, je však kromě způsobu jejího provedení právě otázka, co měli klienti ve vykradených schránkách uloženo a co budou schopni a ochotni oficiálně doložit. Deník Bild například přišel s informací, že podle zjištění policie zřejmě schránky obsahovaly i výnos z trestné činnosti a takzvané černé peníze. Proto je případ také předmětem šetření finanční policie.

Ještě pikantnější je však i další podezření, spojené s původem peněz ve vykradených schránkách. Některá média přišla na základě svědeckých výpovědí a zákulisních informací se spekulací, že v řadě schránek si cennosti v tomto případě schovávali i lidé, kteří pobírají v maximální možné výši sociální dávky. Pokud by se prokázalo, že ve skutečnosti vlastní nějaké cennosti, kterou mohou prodat, na výplatu nejvyšší podpory by neměli nárok. Proto si raději zlato, šperky, hotovost či cenné papíry ukládají do bezpečnostních schránek v bance.

Úředníci ale na dotazy novinářů odpovídají s tím, že kontrola schránek není v jejich pravomoci. „Kvůli předpisům o ochraně osobních údajů nemůžeme vyšetřovat ani se ptát, kteří z našich klientů vlastní bezpečnostní schránky a jaké cennosti v nich byly uloženy,“ řekla deníku Focus ředitelka Úřadu práce v Gelsenkirchenu Anke Schürmann-Ruppová.

To ale nic nemění na tom, že pokud měl někdo z příjemců sociálních dávek pronajatou bezpečnostní schránku v místní Sparkasse, loupež mu udělala čáru přes rozpočet. Pokud je pojištěný a doloží pojišťovně, jaké cennosti měl ve schránce uloženy, pojišťovna ho částečně odškodní. Zároveň ovšem přijde o sociální dávky a může být ještě souzen za podvod. Co si zvolí?

Do podobné situace se dostali všichni, kteří dnes nedokáží doložit legální původ toho, co si do schránky uložili. A v německých médiích se množí titulky: „Jak bezpečné jsou bezpečnostní schránky?“ Pokud měl totiž někdo pocit, že nejlepší ochranou peněz a cenností, včetně těch získaných nelegálně, je jejich anonymní uložení v bezpečnostní schránce v nedobytném trezoru banky, pak byla totiž jeho důvěra v tento způsob úschovy značně otřesena.

Někteří odborníci se především podivují nad tím, že místnost se schránkami nebyla v bance lépe zabezpečena. Chyběly například detektory pohybu a vibrací, proto nic nebránilo lupičům, aby se do místnosti probourali ze sousedního podzemního parkoviště, procházejícího právě stavebními úpravami. Množí se také spekulace, že lupiči měli „své lidi“ přímo v bance.

Advokátní kancelář Kuhlmann ve městě Datteln už uvedla, že v zastoupení některých poškozených klientů připravuje žalobu vůči spořitelně. Ať už ale žaloba dopadne jakkoliv, jedna věc je jistá už dnes. Na případné plné odškodné za vykradené schránky budou mít nárok pouze ti, kdo mají v tomto případě čisté svědomí. A otázkou zůstává, kolik takových poškozených klientů s čistým svědomím se nakonec přihlásí.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.