Bělouš po více než sto letech vyhrál České derby. Portal zlomil legendární smůlu

České derby se v Praze běhá od roku 1921 a za více než sto let své existence si vytvořilo celou řadu tradic a pověr. K těm nejsilnějším patřilo přesvědčení, že bělouši tento dostih prostě nevyhrávají. Tato víra byla natolik zakořeněná, že se postupně proměnila téměř v neotřesitelnou pravdu. Až letos ji zboural bělouš Portal, který pod žokejem Petrem Foretem zvítězil s překvapivou lehkostí.

Generace dostihových fanoušků a pravidelných návštěvníků Chuchle vyrůstaly s vědomím, že bílí koně mohou triumfovat v těch největších dostizích doma i v zahraničí, včetně Velké pardubické, ale v Českém derby jako by nad nimi visela neviditelná kletba. U nejvýznamnějšího klasického dostihu pro tříleté koně až do letošního roku platilo jediné: bělouš ho zkrátka nevyhraje.

Během předchozích 105 ročníků přitom nechyběly okamžiky, kdy se zdálo, že se prokletí konečně zlomí. Na startu se opakovaně objevovali bělouši v roli favoritů a v posledních letech to platilo dokonce čím dál častěji – největšími favority byli ve třech z posledních pěti ročníků. Jenže pokaždé se ukázalo, že očekávání a realita jsou dvě rozdílné věci. Vítězství zůstávalo v nedohlednu.

Až do letošního, sto šestého ročníku. Právě v roce, kdy chuchelské závodiště zároveň slaví 120 let své existence, padla jedna z nejstarších a nejodolnějších legend českého turfu.

O bělouši Portalovi, kterého pro majitele a chovatele Jiřího Trávníčka připravuje ve Zhoři u Jihlavy bývalý špičkový žokej Dalibor Törok, se jako o možném kandidátovi na přední umístění mluvilo už od začátku sezony. Důvodů bylo několik, včetně jeho původu. Jeho otec, bělouš The Grey Gatsby, vyhrál francouzské derby a dobře si vedl i Portalův pravý bratr, jen o rok starší, který loni v Českém derby zaujal a později triumfoval ve St. Leger.

Přesto mnohé překvapilo, když sázková kancelář Tipsport vypsala Portala do role favorita. Mezi turfmany to naopak ještě posílilo starou pověru, že čím větší jsou očekávání kolem bělouše, tím neúprosněji se připomene prokletí, které je v Českém derby provází.

Nestalo se. Bookmakeři se tentokrát nemýlili. Portal po trochu vlažnějším startu cválal většinu dostihu v zadní části pole a nikam se netlačil. V cílové rovině ale předvedl mohutnou akceleraci, rychle se dostal do čela a své vítězství si s přehledem pohlídal před sympaticky finišující drobnou kobylkou Mia Sally a dvojicí hřebců s podobně znějícími jmény Clairemon a Klermont.

Navíc bylo patrné, že vítěz neukázal všechno, co v něm je. Portal působil dojmem koně, který má stále určité rezervy, a jeho triumf v Českém derby tak nemusí být vrcholem kariéry, ale spíše vstupenkou k dalším velkým cílům, možná i na mezinárodní scéně.

Dostihy ale nejsou jen sportem výsledků a statistik. Jsou především zásobárnou příběhů. A letošní ročník Českého derby jich nabídl hned několik. Ten nejsilnější je samozřejmě zřejmý: Portal se stal prvním běloušem, který tento slavný dostih vyhrál. A jistě tím potěšil nejen naši redakční kolegyni Lenku Zlámalovou, známou svou náklonností k bílým koním a vytrvalou vírou v jejich šance, ale především se nesmazatelně zapsal do historie českého turfu.

Další výraznou stopu v kronice derby zanechali žokej Petr Foret a trenér Dalibor Törok. Foret patří dlouhodobě mezi nejlepší české jezdce a Törok je nejen bývalým špičkovým žokejem, ale také synovcem rekordmana v počtu vítězství v Českém derby, legendárního Vlastimila Smolíka. Pro tento realizační tým navíc nejde o první velký triumf. Stejná dvojice slavila vítězství už před čtyřmi lety, kdy po strhujícím finiši ovládla derby klisna Queen of Beaufay.

Za zvláštní zmínku stojí také majitel a chovatel Jiří Trávníček. Jeho příběh je totiž ukázkou člověka, který se dlouhodobě a trpělivě drží své vize a nakonec sklízí úspěch. Někdejší úspěšný podnikatel se chovu plnokrevníků věnuje řadu let a v posledních sezonách vybudoval hřebčín, jehož odchovanci se prosazují nejen na domácích drahách, ale i v té nejsilnější světové konkurenci.

Výmluvným příkladem je hřebec Rashabar, který byl prodán do Anglie a následně se představil i v prestižním americkém dostihu Breeders' Cup. Takové úspěchy ukazují, že české dostihové prostředí stále dokáže vychovávat koně i lidi schopné obstát na nejvyšší mezinárodní úrovni.

Obrovský chovatelský úspěch Jiřího Trávníčka má ale v českém kontextu i jednu paradoxní rovinu. Jeho hřebčín totiž nestojí v České republice, ale v Normandii, a jeho odchovanci proto nastupují jako koně francouzského chovu.

Právě tento příběh však názorně ukazuje, že čeští chovatelé schopnosti, znalosti i cit pro plnokrevníka rozhodně neztratili a dokážou být konkurenceschopní i v mezinárodním měřítku. O to bolestněji působí skutečnost, že zanikl jeden z nejstarších plnokrevných hřebčínů ve střední Evropě – Napajedla. Jeho uzavření dnes zpětně vypadá jako promarněná příležitost a citelná ztráta pro celý český turf.

Trio Trávníček, Törok a Foret navíc zjevně prožívá mimořádně úspěšné období. Ještě minulý týden byl jejich svěřenec Dino, vítěz loňské Velké jarní ceny a další kůň připravovaný ve Zhoři u Jihlavy, jen nepatrný krok od triumfu ve francouzském dostihu grupy 3, tedy v jedné z nejvyšších kategorií mezinárodního dostihového sportu.

Právě to jen dál potvrzuje zvláštní paradox českého turfu. Na jedné straně země přichází o tradiční hřebčíny, jako byla Napajedla, a čas od času se dostává do krizových situací i samotný provoz závodišť. V Praze například loni dlouho hrozilo, že se sezona vůbec nerozběhne, protože se pořadatel nedokázal dohodnout se státem na pronájmu pozemků.

Na druhé straně čeští chovatelé, majitelé, trenéři i jezdci dosahují stále výraznějších úspěchů v mezinárodní konkurenci. Úspěchů, které by jim mnohé jiné, nesrovnatelně štědřeji podporované sporty mohly jen tiše závidět.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a pochopíte, že nelze žít bez koní. Díky.