KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Levicový recept na drahé bydlení? Vyvlastňování bytů. Právě toto slibuje před volbami levice v Berlíně. Převod zhruba 220 tisíc bytů považuje Die Linke za podmínku své účasti v příští zemské vládě. Jenže regulace nabídku nových domů nevytvoří.
Vracíme se do éry, kdy levicové strany reagují na zdražování a růst životních nákladů tlakem na vyvlastňování a zestátňování. Po Londýně, kde nový labouristický premiér slibuje vyvlastnění největší vodárenské firmy a státem regulované a dotované autobusy za dvě libry po celé zemi, bude teď vyvlastňování i hlavním tématem zemských voleb v Berlíně. Volí se přesně za měsíc – 20. září.
Favorit průzkumů, krajně levicová strana Die Linke, má jasnou nepřekročitelnou podmínku pro vstup do zemské vlády. Naposledy to opět zdůraznila spolupředsedkyně strany Ines Schwerdtnerová v rozhovoru pro Stern.
Podle představ Die Linke by měly být vyvlastněny všechny společnosti, které v Berlíně vlastní alespoň tři tisíce bytů. Celkově by se to mělo týkat až 220 tisíc bytů v německé metropoli s 3,9 miliony obyvatel. Na ráně jsou hlavně velcí pronajímatelé Deutsche Wohnen nebo Vonovia.
Jednotlivé předvolební průzkumy pro Berlín se mezi sebou dost liší. Podle jejich váženého průměru PolitPro k 18. srpnu vede právě Die Linke s 19,9 procenta. Následovaná CDU s 19,3 a AfD s 17,6 procenta. Za nimi jsou Zelení s 16,6 a SPD s 13,2 procenta. Z rozložení sil je zjevné, jak těžko se bude berlínská vláda skládat. Proto Die Linke předem radikálně vytyčuje hranice.
Nájmy rostou a rostou
Nápad na vyvlastnění není nový. Levice s ním v Berlíně přichází pravidelně. V roce 2021 o něm dokonce nechala uspořádat referendum, v němž bylo 59 procent hlasujících pro. Nebylo ale právně závazné. A právě proto, že se podobné nápady vrací pravidelně, připravuje naopak současná vládní koalice křesťanských a sociálních demokratů zákaz zestátňování prosazený přes zemské zákony. Vidí, že vyvlastňovací pokušení jsou právě v Berlíně velmi silná dlouhodobě.
Berlín, který má v přepočtu na obyvatele méně bytů než jiná německá města a méně se jich tu staví, zažíval dlouhodobě rychlý vzestup nájmů. Ty se zvyšovaly dlouhodobě v průměru o 8,4 procenta ročně. Nejrychleji z největších osmi německých měst.
Pro srovnání: v Mnichově, který je výrazně bohatší, rostly ve stejném období nájmy o 5,4 procenta. V Hamburku o 4,7 procenta. Průměr osmi zmiňovaných velkých německých měst bez Berlína byl jen 3 procenta. Berlínské nájemné tak dlouhodobě stoupalo skoro třikrát rychleji než v jiných velkých městech.
Pak přišla zemská levicová vláda ve složení SPD, Zelení, Die Linke se speciálním zákonem, který zmrazil nájmy na úrovni roku 2019. Letos v první polovině roku tak nájmy ve stávajících bytech klesly o 4,3 procenta. U nových spadly ceny o 0,8 procenta. To je ale dané především tím, že byty teď nikdo kvůli zmrazené výši nájmů nechce pronajímat a sehnání nového bydlení je velmi složité.
Podobnost s Prahou
Prudký růst cen bytů v Berlíně je kombinací velmi rychle rostoucího počtu obyvatel a slabé výstavby nových bytů. Za posledních deset let přišlo do Berlína téměř 400 tisíc lidí. Počet obyvatel stoupl na 3,91 milionu lidí. 976 tisíc z nich jsou cizinci. Jen v roce 2025 přibylo dalších 15 312 lidí. Pro srovnání: ve výrazně bohatším Mnichově s výrazně silnější ekonomikou to bylo jen 8 653 lidí.
Berlín je jediným hlavním městem v Evropě, které není výrazně bohatší než jiná města v zemi. Velká část lidí tady pracuje pro stát. To všechno vytváří ekonomickou a politickou konstelaci, z níž se rodí plány na vyvlastňování.
To ale jako nikde na světě problém s cenami nájmů nevyřeší. Když je něčeho málo, je to drahé. A když přibývá lidí mnohem rychleji než bytů, nájmy nemůžou nerůst.
Na Berlíně je vidět, jak nebezpečná konstelace to je. Podobnou bohužel zažívá i Praha a různé podivné nápady na státní zásahy do trhu s byty se před volbami budou objevovat i u nás.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
