Děti, sex a stres: Expertka radí, jak předejít problémům s početím ve vyšším věku

Hned na úvod rozhovoru přišla řeč na možná překvapivý, ale logický aspekt neplodnosti. „To nejjednodušší vysvětlení často bývá to nejpravděpodobnější. Není jedním z důvodů neplodnosti to, že spolu lidé v současné době málo spí?“ ptá se Pavel Vondráček.

„Ano, to je pravda. Nestačí spolu jen spát, je třeba mít při tom pohlavní styk,“ ironicky upřesňuje MUDr. Kateřina Veselá a dodává: „V řadě případů bychom se opravdu měli jako první zorientovat v tomto tématu a zeptat se toho páru, zdali mezi nimi sex probíhá a jak často se tak děje. Je to tématem řady vtipů mezi lékaři, slušných i méně slušných, ale něco pravdy na tom skutečně bude.“

Podle MUDr. Veselé má každý jedinec jinou potřebu a ne vždy je to u partnerů v rovnováze. Frekvence navíc klesá s věkem a délkou partnerství. Zejména tehdy, kdy se sex stane povinností kvůli plození (prokreaci) namísto radosti (rekreace). 

„Chápu, že vy muži nejste rádi nuceni k čemukoliv – a už vůbec ne k sexu kvůli plození. Takže když partnerka křičí, že má právě ovulaci, tak to asi přestává být hezké,“ vysvětluje lékařka. Svou roli hraje i změna role mužů ve společnosti, kteří podle ní někdy pomáháním s domácími pracemi oslabují své mužské ego a testosteron. Nezanedbatelný vliv na sexuální aktivitu mají i „kvalitní náhražkové a digitální aktivity“.

Vzhledem ke zmíněným trendům vidí Kateřina Veselá budoucnost oboru reprodukční medicíny jako stabilní. „Pokud nenastanou nějaké katastrofické scénáře, reprodukční medicína bude mít stále velmi pevné místo, protože současná situace se víceméně zhoršuje. 

Zhoršuje se tím, že lidé mají jiné aktivity, takže nezakládají rodiny nebo neplodí děti zavčas a odkládají to nejdůležitější rozhodnutí. A navíc se do toho pletou různé civilizační choroby. Nežijeme úplně přirozeně,“ vypočítává expertka na reprodukční medicínu.

Česká republika je navíc velmi vyhledávanou destinací pro léčbu neplodnosti pro cizince. Důvody? „V České republice máme relativně liberální legislativu, protože jsme tradičně zemí, kde náboženství nehraje prioritní roli a řada lidí se hlásí k ateismu. Náboženská víra u nás téměř neovlivňuje legislativu a řídíme se především myšlenkami léčby a pomoci bezdětným párům,“ vysvětluje MUDr. Veselá. K tomu se přidává rostoucí kvalita péče a jazyková vybavenost personálu.

Častou otázkou je, zda existuje rozdíl mezi dítětem počatým přirozeně a v laboratoři. „To dítě je stejné, nemá zvýšená rizika plynoucí z tohoto způsobu oplození,“ ubezpečuje lékařka. Naopak, moderní metody asistované reprodukce mohou přinést i jisté výhody.

Panuje mýtus, že při přirozeném početí oplodní vajíčko ta nejrychlejší a tedy „nejlepší“ spermie. „Na naší klinice pracuje univerzitní profesor Pavel Trávník, který stál u zrodu prvního dítěte ze zkumavky. Ten se vždy kouzelně chytá za hlavu a vysvětluje všem laikům i odborníkům, že přirozený výběr vítězné spermie nemá nic společného s genetickými vlastnostmi. Prostě se jedná jen o nejrychlejší spermii nebo o tu, která se k cíli dostala jako první,“ boří mýtus Kateřina Veselá.

Laboratorní metody mohou paradoxně být pro výběr geneticky kvalitní spermie efektivnější. „Výběr nejkvalitnější spermie existuje a je to trend současné doby.“

Stejně tak doktorka Veselá odmítá mýtus, že by žena chystající se na transfer embrya neměla používat parfém nebo si barvit vlasy. „Vůně k ženám patří a jsou například i součástí celostní medicíny. Pokud žena použije parfém, který neobsahuje vysloveně toxické složky, tak by se embryu nemělo vůbec nic stát.“

Kromě odkládání rodičovství hrají obrovskou roli civilizační vlivy. „Je to stres, málo pohybu, nevhodné složení stravy. Ale také cigaretka, doutníček, panáček, člověk si myslí, že se vlastně nic neděje,“ popisuje lékařka začarovaný kruh vedoucí až k metabolickému syndromu, který se negativně podepisuje i na spermiogramu, často dříve, než se projeví jiné zdravotní problémy.

„Víme o tom, že civilizační vlivy dobré nejsou. A také víme, že muži v zimním období, kdy si topí do sedačky v autě, mají nižší kvalitu spermií nežli v létě. Negativní vlivy mají i některé vlny pocházející z digitálních přístrojů, třeba z mobilního telefonu, z tabletu, pokud se nosí poblíž pohlavních orgánů. Významnou roli hrají i genetické dispozice, se kterými se muž již narodí, a stárnutí, které kvalitu spermií obecně zhoršuje.”

Zajímavostí z jedné starší studie, kterou prováděla dcera Kateřiny Veselé, je, že nejlepší kvalitu spermií měli muži z vyšších nadmořských výšek s kvalitním životním prostředím, konkrétně muži z východní Moravy (zvláště pak z okolí Uherského Brodu) a ti, kteří pracovali manuálně venku (např. tesaři), zatímco nejhůře dopadli intelektuálové.

Jedním z klíčových doporučení MUDr. Veselé, které může znít kontroverzně, je tzv. „social freezing“ neboli preventivní zamražení (vitrifikace) vajíček u mladých žen. „Říkám mladým dívkám, že jestli pro sebe něco chtějí udělat, tak ať si k promoci nechají od rodičů dát jako dárek finance na vitrifikaci vlastních oocytů (vajíček).“

Proč? Na rozdíl od mužů, jejichž spermie se tvoří neustále, žena se narodí s konečným počtem vajíček, která vznikla už v době, kdy byla plodem v děloze své matky. „Naše vajíčka jsou o něco starší než my sami,“ podotýká Kateřina Veselá.

Kvalita těchto vajíček s věkem klesá. „Ženy od 33 let v průměru mají už zvýšený výskyt chromozomových vad v oocytech. A to je ten pravý důvod, proč reprodukce s rostoucím věkem vázne.“ Ideální čas pro zamražení je tedy do 30 let, nejlépe kolem promoce (cca 25 let). Později, například před čtyřicítkou, už to má menší smysl, i když je to stále lepší než nic. „Vitrifikace je pro ženy osvobozující,“ dodává expertka na reprodukční medicínu. Umožní totiž ženám hledat partnera bez tlaku tikajících biologických hodin.

Přestože stárnutí ovlivňuje kvalitu spermií pomaleji než kvalitu vajíček, i muži by podle lékařky měli zvážit preventivní zamražení: „I u mužů po 35. roce se kvůli stárnutí některé parametry spermií zhoršují. A co je zásadní? U mužů s rostoucím věkem narůstá riziko takzvaných mutací de novo ve spermiích.“ 

Jde o nové mutace, které muž sám nemá, ale mohou vzniknout při tvorbě spermií a vést k vážným onemocněním dítěte, která jsou navíc těžko odhalitelná předem. Dalším důvodem je riziko nemocí ve vyšším věku a jejich léčby. Obojí může plodnost negativně ovlivnit.

Pokud pár nezvolil prevenci včas, existují metody, jak riziko genetických vad snížit. „Nejdominantněji používanou metodou je preimplantační genetické testování,“ vysvětluje MUDr. Veselá. Embryo vytvořené v laboratoři se před zavedením do dělohy vyšetří na chromozomální vady. 

Další možností je tzv. prekoncepční testování rodičů, které odhalí, zda nejsou přenašeči běžných genetických chorob. Během těhotenství pak nastupuje prenatální diagnostika, dnes často i neinvazivní (z krve matky).

Při umělém oplodnění často vznikne více embryí, než je potřeba. Co s těmi „nadbytečnými“? „Není zde tendence vytvářet záměrně obrovský nadbytek embryí, ale spíše vytvářet takové množství, aby to páru postačilo k uskutečnění zájmu o jejich reprodukci,“ vysvětluje lékařka. 

Připomíná, že i při přirozeném početí mnoho těhotenství zanikne velmi brzy (tzv. biochemická gravidita), často právě kvůli genetickým chybám embrya. Klíčové podle ní je, že se embrya neselektují podle nemedicínských vlastností (např. podle barvy očí), ale z čistě medicínských důvodů.

Co když ani asistovaná reprodukce s vlastními buňkami nepomůže? Možností je využití darovaných vajíček nebo spermií (v ČR stále anonymní), adopce, nebo náhradní mateřství.

„Ženy se zpravidla smiřují s principem přijetí darovaných oocytů o něco lépe, nežli muži s principem přijetí dárcovských spermií,“ pozoruje MUDr. Veselá. Psychologové pak doporučují dítě vhodnou formou informovat o jeho původu.

Náhradní mateřství, kdy dítě odnosí jiná žena, je v České republice také možné. Zkušenosti jsou podle lékařky vesměs dobré. „Jde o to uskutečnit opravdu pečlivý výběr jak toho páru, tak zejména náhradní matky. Důležité je pracovat s nimi, být v úzkém kontaktu. Osobně jsem se nesetkala s případem, kdy by náhradní matka nechtěla dítě páru dát.”

Zákon v ČR umožňuje asistovanou reprodukci pouze heterosexuálním párům (muž a žena), kteří přitom nemusí být manželé. „Dvě ženy bohužel o asistovanou reprodukci požádat nemohou. Mně to připadá jako jeden z největších renonců naší legislativy,“ kritizuje MUDr. Veselá.

Podle ní by měly mít toto právo i osamělé ženy a lesbické páry. Současná praxe vyžaduje, aby žena z lesbického páru přišla s mužem (např. kamarádem), který formálně podepíše žádost. Lékařka věří, že je jen otázkou času, než se legislativa změní.

Velkým tématem je onkofertilita – zachování plodnosti u pacientů s rakovinou. „Těhotenství ani porod dítěte nemění negativně prognózu základního onemocnění u onkologických pacientek. To je velmi důležité,“ zdůrazňuje MUDr. Veselá na základě studií.

Ani hormonální stimulace při odběru vajíček riziko návratu nemoci nezvyšuje. „Dokonce se zdá, že existuje určitý protektivní vliv těhotenství, porodu a kojení na některé typy nádorů,“ podotýká lékařka.

Od roku 2022 navíc pojišťovny hradí onkologickým pacientům (mužům i ženám) zamražení jejich reprodukčních buněk před léčbou. Kliniky jako Repromeda mají pro tyto pacienty zavedené zrychlené programy. Navíc, pokud je nádor dědičný, lze pomocí genetického testování vybrat embryo, které danou mutaci nezdědilo.

Antikoncepce je metoda dočasného omezení plodnosti. „Myslím, že užívat antikoncepci po dobu dvaceti let není dočasně,“ varuje lékařka. „Ženy by měly vědět, že více než desetileté užívání antikoncepce organizmus skutečně změní. To, co má přirozeně probíhat – neprobíhá. Když vysadíme po tolika letech antikoncepci, je jasné, že trvá velmi dlouho, než se přirozené procesy vrátí zpět. A někdy se bohužel po dvacetiletém braní antikoncepce procesy zpět už nevrátí.“

Má onanie (masturbace) vliv na kvalitu spermií? „Můj osobní i odborný názor je ten, že pravidelná ejakulace u mužů je nezbytná pro udržení adekvátní kvality spermatu,“ říká MUDr. Veselá. Orgány, které se nepoužívají, ztrácejí funkci. Frekvence je však individuální a s věkem klesá. Co se týče objemu ejakulátu, ten je také individuální (obvykle několik mililitrů) a sám o sobě nerozhoduje.

Nadváha, jak už bylo zmíněno výše, škodí. Stejně tak kouření, drogy a nadměrný příjem alkoholu. Běžnou dávku piva či vína denně vypitého však lékařka nedémonizuje, pokud je to s mírou.

MUDr. Kateřina Veselá se netají svým zájmem o celostní (např. čínskou) medicínu. „Mně to doplnilo spoustu bílých míst na mapě medicínských znalostí. Vidím rozumnou fúzi západní a východní medicíny jako řešení.“ 

Zatímco akutní stavy (infarkt) vyžadují západní medicínu, celostní přístup je podle ní skvělou prevencí I podporou při léčbě chronických stavů a při rekonvalescenci. Cituje čínskou poučku: „Dítě je tak zdravé, jak byli zdraví jeho rodiče v době jeho početí.“

Častým jevem jsou starší muži (i 70+) mající děti s výrazně mladšími partnerkami. „Co si o tom člověk může myslet?“ zamýšlí se lékařka. Přemítá, že může jít o různé druhy přitažlivosti, ale zároveň dodává: „Reprodukční medicína a asistovaná reprodukce pomůže těmto partnerům stát se rodiči, což by třeba za normálních okolností možné nebylo.

Ale nepoceňujme některé muže, kteří třeba i v sedmdesáti letech jsou stále schopni dítě zplodit přirozeně. Možná je to i žádoucí v době, kdy mladá generace zvýšený zájem o sex neprojevuje,” sarkasticky komentuje současnou společenskou náladu Kateřina Veselá.

Celý podcast s MUDr. Kateřinou Veselou si můžete poslechnout ZDE. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.