KOMENTÁŘ MARTINA HAMPEJSE | Francouzský parlament schválil přelomový zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let i telefonů ve školách. Prezident Macron chce nekompromisně klepnout Big Tech přes prsty a ochránit mentální zdraví nejmladších. Ačkoliv podle kritiků chybí celkem podstatné detaily a hrozí zásah Ústavní rady, Francie razí nekompromisní cestu: technologičtí giganti se musí přizpůsobit.
V dubnu 2019 přednesl americký novinář Conor Friedersdorf v časopise The Atlantic poněkud bláznivou myšlenku: „Měli bychom zakázat dětem přístup na internet.“ Web byl podle něj „místem, kde je násilí surovější než v jakémkoli mládeži nepřístupném filmu“. Pro ochranu těch nejmladších by bylo podle něj nutné vytvořit oddělený internet se službami určenými výhradně dospívajícím a dětem, jejichž zařízení by byla odříznuta od tradičního webu.
„Facebook, Instagram, YouTube a další webové stránky ‚pro dospělé‘ by byly vyhrazeny pro osoby starší 16 let. Přístup k internetu pro dospělé by se stal novým rituálem přechodu do dospělosti, obdobou prvního auta,“ argumentoval novinář.
O sedm let později už tento návrh nepřipomíná sci-fi, ale spíše proroctví. V úterý totiž ve Francii prošel parlamentem návrh, který zakázal dětem do 15 let sociální sítě. Text také zavádí zákaz používání mobilních telefonů na středních školách (lyceích), přičemž školní řád jednotlivých zařízení může stanovit výjimky.
Detaily vymyslí sociální sítě samy
První otázka, která vám vytane v hlavě, je: Jak toho chtějí zákonodárci docílit? To upřímně zatím jasné není. Francie neřeší detaily. Francie – slovy Emmanuela Macrona – „ukazuje cestu“ dalším.
Reforma je založena na systému ověřování věku, který mají zavést samotné platformy. Pro nezletilé ani jejich rodiče nejsou stanoveny žádné sankce.
„My všichni Francouzi budeme muset v nadcházejících čtyřech měsících prokázat svůj věk. Pokud nám bude méně než patnáct let, účet bude zrušen,“ vysvětlila ministryně pro digitální záležitosti Anne Le Hénanffová. Podle ní by měl být systém „funkční“ v daném termínu několika týdnů.
Elysejský palác si totiž přeje, aby zákaz začal platit od začátku školního roku a v následujících měsících došlo k „uzavření již existujících účtů uživatelů mladších 15 let“ na platformách jako Facebook, Instagram nebo TikTok. A to navzdory tomu, že ono „jak“ stále není jasné.
Skončí to u Ústavního soudu?
Než začnete lamentovat, že to přece není možné, že je to omezení svobody, cesta do pekel a Francouzi jsou blázni: Ta debata ve velkém ve Francii proběhla. A proběhla i během projednávání zákona v obou komorách.
Zaznívala silná kritika. Jednak málokdo věří, že se povede systém kontroly zavést. Senátorka za stranu Zelených Mathilde Ollivierová se ptala: „Jak můžeme vážně věřit, že během několika týdnů […] bude takto složitý systém funkční? Kdo bude v praxi věk ověřovat?“, a označila text za pouhé „gesto na efekt“.
Systém ale nebude vytvářet vláda, takže má skutečně šanci vzniknout. A pak, jak uvedla ministryně Le Hénanffová: tyto nástroje „existují“, a zmínila zejména systémy France Identité, Docaposte nebo evropskou aplikaci představenou Evropskou komisí.
Druhá část kritiky směřovala na problém samotné kontroly identity. Zaznívalo, že internet by měl být anonymní, protože když nebude, bude možné si došlápnout na ty, kteří nebudou říkat věci pohodlné vládě. Například socialista Arthur Delaporte vyjádřil obavy ohledně „respektování soukromí“ a také svobody „informací a projevu“ nezletilých. Do samotného obsahu na sítích ale vláda mluvit nemůže a nehodlá. A dokonce přidala do zákona výjimku o obsahu, který má děti vzdělávat – jako jsou encyklopedie atd.
Krajně levicový poslanec Louis Boyard pak tvrdil, že vláda chce „obrovskou část internetu podrobit kontrole totožnosti“ a socialističtí poslanci uvedli, že proti zákonu podají podnět k Ústavní radě, což je obdoba Ústavního soudu ve Francii.
Výsledkem ale byla shoda na tom, že nelze některá rozhodnutí nechat na rodičích, protože velké platformy mají přílišnou sílu a je nutné je omezit. Nejsou důležité zisky sociálních sítí, prioritou jsou děti, jejich mentální zdraví, a proto není vhodné, aby byly vystavovány zhoubným sítím.
Francie, myslím, ukazuje cestu, jak se nemazat s Big Tech. Mimochodem se čeká i na rozhodnutí soudů, které určí zda a kolik mají velké platformy platit médiím za obsah. A pokud se ukáže, že je to dobrá cesta, mohly by Francii následovat i další země. V otázce sítí se to už děje.
Červnový přehled agentury Reuters ukazuje, že myšlenka zavedení zákonného zákazu registrace na některých platformách pro věkovou hranici od 13 do 16 let si nachází čím dál větší podporu po celém světě, od Malajsie až po Slovinsko.
Ověř, nebo zhyň
Zajímavé rozhodně bude, jak rychle s nějakým řešením přijdou Meta, Google a TikTok. Dlouhodobě totiž razily politiku s názvem „To se nedá“, potažmo v oblasti médií bylo jejich řešení „Tak to radši vypneme“. Něco takového v současnosti nehrozí – Francie je dost velký trh, takže opustit ho nehodlají.
Zároveň musejí jednat rychle, protože dle zákona by se v následujících čtyřech měsících měl ověřit věk všech lidí ve Francii, nebo mají profily zaniknout. Povede to k lepšímu obsahu? Bude to mít za výsledek méně botů a méně nenávisti? Bylo by to hezké.
S čím nyní přijdou sociální sítě, zatím nevíme. Jistě ale něco vymyslí. A pak dozajista uvidíme inovace na straně mladých.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a nemusíte ani ukázat občanku. Díky.
