GLOSA PAVLA VONDRÁČKA | Ne, titulek není chyba editora a není to ani překlep. Je to jen esence pirátské politiky. Včera odpoledne jsem na pražském ostrově Štvanice dostal od mladého okovaného piráta letáček v amatérské retro grafice devadesátých let, který mne pod sloganem TOHLE SI DNES NENECH UTÉCT! lákal na start volební kampaně a představení plánu Pirátů na 100 dní po volbách.
A ten start měl začít v 16 hodin. Přesně v 16 hodin!
Dochvilnost je výsada králů, ale žádná česká politická strana není vzdálenější konzervativnímu formalismu a dodržování pravidel než anarchizující Piráti. A tak svou kampaň odstartovali s tříminutovým zpožděním, což je ve srovnání s mnohaletým zpožděním digitálního stavebního řízení, které měli ve vládě na starosti, jen úsměvný detail.
Ovšem mediálně inflační tvrzení, že „ďábel se skrývá v detailu“, má stále svoji platnost, stejně jako další rčení, že „šaty dělají člověka“ a že „první dojem rozhoduje“.
Samozřejmě že většina účastníků byla oblečena v plandavé uniformě, tedy černých kalhotech nebo kraťasech s ponožkami vytaženými proklatě vysoko, v černých a bílých mnohokrát recyklovaných tričkách s optimisticky ironickými vzkazu lidstvu.
Typická výrazná uniforma je však vlastní všem stranám, mezi nimiž vynikají sympatizanti okamurovské SPD, kteří jsou věrni svému agrostylu, a voliči Stačilo! upřednostňující styl retro z konce osmdesátých let minulého století.
To nechci ironizovat, není to podstatné. Mnohem důležitější je vzkaz, který strana vyšle na naprosto nejdůležitější volební akci, kterou je start kampaně. Nechci srovnávat české Piráty s tím, co jsem zažil a viděl na vlastní oči: s dokonalou organizací bavorské CSU, se startem kampaně britských labouristů a to ani nepřipomínám americkou politickou kulturu volebních show, kde vše funguje jako skvěle namazaný stroj.
Po včerejším zážitku bych ale pirátským expertům nesvěřil opravu toalety na Ministerstvu pro místní rozvoj, natož řízení ministerstva.
Strana, která nedokáže na své první volební akci odprezentovat v pořádku ani své volební heslo, bude mít vždy pověst patlalů – a pověst, jak všichni víme, je lepkavá. Na hlavním pódiu jsme si tak mohli přečíst tyto věty: MÁME SPOLEČNÉO VÍC, NEŽ SI MYSLÍTE. LETOS PIRÁTI. NAKOPNEME ZMU.
Písmena H, Ě a N se schovala za sloupy, které podpírají stage, a trapnost chvíle nezachránil ani DJ Gadjo CZ, který se staral o rozhicování nálady.
Čert vem ztracená písmena, mějme přece nadhled. Ale ten čert se opravdu skrývá v detailu a první rande mezi mužem a ženou (nejen) má stejný dopad na budoucnost jako první rande mezi nerozhodnutým voličem a jeho potenciální stranou.
Čert dokonce vem zmuchlané tváře Zdeňka Hřiba a Pavla Bulíčka na volební plachtě, vybledlé obličeje středočeských pirátů na okně volebního Nissanu nebo bezradnost Mikuláše Ferjenčíka, který nechápal, že lidské tělo má jen dvě ruce, kterými držel karton plechovek s energetickým nápojem a nemohl tedy stisknout napřažené ruce k pozdravu od jeho přívrženců.
To jsou spíše roztomile upatlané scénky z politické periférie. Dokonce mi ani moc nevadil arogantní dým z cigarety Ivana Bartoše, jsem na znečištěné ovzduší z rodného hornického Sokolovska zvyklý, ale vadil mi jiný detail – burger za 250 korun prodávaný z food trucku a především absence pirátského propagačního materiálu, kterým jsem chtěl obdarovat své sousedy na chalupě ve Třech Sekerách u Mariánských Lázní, kteří jsou ortodoxními fanoušky ANO.
Babišovo ANO totiž takové amatérské chyby nedělá a tak rozdává koblihy zdarma, stejně tak politický merch. Piráti jsou ale kolenovrti a za jejich propagační materiály musíte tvrdě zaplatit – hrací kostka za 25 korun, magnet za 30, blok papíru za 220, spona kráva za 90, kosmetická taštička za 220 atd. Vše s motivem pirátské vlajky.
To se snad zbláznili? V originále jsem použil jadernější slovo. Vzpomněl jsem si totiž na nedávné německé parlamentní volby a na až inflační záplavu podobných suvenýrů, jimiž zvláště němečtí Zelení zaplavili ulice a náměstí ve snaze získat voliče a do mozku jim vtisknout název své strany.
Čeští Piráti si ovšem na rozdíl od nich vše nechají zaplatit, i za tu placku s duhovým jednorožcem žádají desetikorunu. Možná je to výraz jejich volání proti korupci, vzkaz, že své voliče neuplácejí, a že u nich je to naopak.
Akce se odehrávala pod betonovou lávkou HolKa, jež spojuje pražské čtvrti Holešovice a Karlín a jejíž postavení si tak bývalý primátor Hřib a další piráti tak trochu přivlastňují.
Je to ale stejně trapné, jako když v roce 1990 Československá strana socialistická v kampani před prvními svobodnými volbami neustále využívala motiv balkonu Melantrichu na Václavském náměstí, z něhož hovořil Havel a Dubček, a myslela si, že když propůjčila balkon svého sídla, tak jí voliči propůjčí důvěru ve volbách – nestalo se.
Pokud by se někdo rozhodoval, komu dát hlas na základě detailů a prvního dojmu z kampaně, Piráti by to být nemohli. Více než profesionalita se z akce vypařoval odér amatérismu, šumařství a vlastně takového příjemného politického českého kutilství.
V tomto případě řčení Nomen omen neplatí, protože kdo zná historii slavných pirátů Francise Drakea, Martina Frobishera nebo Johna Hawkinse, tak ví, že jejich výpravy a nájezdy byly dokonale zorganizované, dotažené do posledního detailu a že jen tak mají šanci na úspěch. Ale s takovou odfláklostí, kterou včera čeští Piráti předvedli, nikdy loď jménem ANO nepotopí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
