KOMENTÁŘ PETRA DIMUNA | Vláda Andreje schválila novelu trestního zákona, která by umožnila zabrání majetku bez toho, aniž by byl ve standardním trestním řízení zjištěn trestný čin a padl odsuzující pravomocný rozsudek. Soudy by mohly majetek zabavovat jen na základě domněnky o nelegálním původu majetku, popřípadě názoru o „hrubém nepoměru“ mezi legálními příjmy „majetkově podezřelé osoby“ a jejím skutečným majetkem. Návrh zákona odmítly Nejvyšší soud i Nejvyšší státní zastupitelství.
Trestní řízení je ovládáno některými zásadami, jako je presumpce neviny, že není trestného činu bez zákona či že v pochybnostech má soud rozhodnout ve prospěch obviněného. Stejně tak platí, že prokazovat porušení zákona musí obžaloba, tedy stát, nikoliv obviněný.
Pokud však bude schválena novela trestního zákona a dalších předpisů, kterou včera posvětila vláda Andreje Babiše, pak se tyto zásady prolamují. Nově by v případě „majetkově podezřelých osob“ soudy mohly majetek zabavovat bez toho, aniž by bylo zjištěno, že se dopustily jakéhokoliv trestného činu.
Postačilo by, že v rámci konkrétního trestního řízení byl zjištěn „podezřelý majetek“, aniž by s tímto trestním řízením měl jakoukoliv souvislost. A dokonce ani nemusí náležet osobě, proti níž se trestní řízení vedlo.
I z nedávné české historie přitom víme, jak nebezpečné je zavádět do trestního práva specifická řízení a instituty, které obcházejí základní zásady trestního práva. Nejenže mají tendenci se v praxi „oblíbit“, protože řízení zásadním způsobem zjednodušují a jsou nakažlivé i pro jiná řízení, než k němuž byla přijata, ale v případě „špatných časů“ se většinou zcela zvrhnou v nástroj pomsty.
Návrh jde nad rámec evropské směrnice
„Nová úprava umožní zahájit zvláštní řízení o odčerpání majetku (řízení in rem) po skončení trestní věci, pokud byl zajištěn podezřelý majetek alespoň v hodnotě 1 milionu Kč (nebo nižší v případě trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny) a dosavadní trestní sankce, jako je propadnutí nebo zabrání majetku, v jeho případě nelze použít. Řízení se zaměřuje na majetek, nikoli na vinu konkrétní osoby,“ konstatuje se v tiskové zprávě ministerstva spravedlnosti o schválení návrhu vládou.
Původně se mělo jednat jen o převedení příslušné evropské směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku. Ta zavazuje členské státy přijmout opatření umožňující konfiskaci majetku zjištěného v souvislosti s vyšetřováním trestného činu s horní hranicí trestní sazby minimálně 4 roky, pokud je soud přesvědčen, že pochází z trestné činnosti spáchané v rámci zločinného spolčení.
Vládou schválený návrh jde ovšem mnohem dále: možnost uložit „odčerpání majetku“ totiž neváže na „přesvědčení soudu“, že majetek pochází z trestné činnosti spáchané v rámci zločinného spolčení, ale postačí „přesvědčení soudu“, že pochází z jakékoliv trestné činnosti či dokonce činnosti jinak trestné.
Faktem je, že vláda Andreje Babiše si jen osvojila předchozí návrh vlády Petra Fialy. Ten byl ovšem po připomínkovém řízení, které proběhlo přesně před rokem, „zaparkován“ a někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek jej vládě nepředložil.
Zabavovat majetek půjde i bez důkazu, postačí „přesvědčení“
Jedním z důvodů mohlo být i to, že se k němu sešly zásadní připomínky. Včetně těch od Nejvyššího soudu (NS) a Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), podle nichž je návrh v podstatě nebezpečným.
Ty nová vláda ovšem vypořádala tak, že je ignorovala. Obě instituce namítaly, že návrh zavádí novou formu trestního řízení, v jehož důsledku se ukládá v podstatě majetkový trest. Což ovšem zasahuje základní ústavní právo vlastnit majetek, aniž by ovšem v rámci tohoto řízení platily omezující pravidla standardního trestního řízení.
Předně by soud nebyl vázán zásadou materiální pravdy, tedy zjištění skutkového stavu bez závažných pochybností. Nyní by pouze postačovalo nejasně definované „přesvědčení“ soudu o tom, že tomu tak je.
Návrh také v podstatě počítá s obrácením důkazního břemene: státní zástupce podá soudu návrh na zabavení podezřelého majetku (návrh operuje s termínem „odčerpání“) a dotčený „podezřelý majitel“ prokazuje, že ho nabyl legálně.
Pro účely tohoto zákona se také prolamuje důvěrnost daňového řízení, kdy by bylo možné získat informace, které nelze opatřit v rámci standardního trestního řízení.
A v neposlední řadě, možnost odvolání proti rozhodnutí o „odčerpání“ majetku je výrazně omezená: návrh počítá se stížností, avšak vylučuje podávat mimořádný opravný prostředek, dovolání, tudíž z rozhodování je vyloučen Nejvyšší soud.
Vláda přitom měla na stole i mnohem elegantnější a ústavně konformní řešení, jak danou směrnici do českého právního řádu převzít. Totiž zvolit formu civilního či správního řízení. Překvapivě ji navrhlo i samo NSZ, podle něhož by se mohlo jednat o formu civilního řízení. V rámci trestního řízení by byl majetek pouze zajištěn a dotčená osoba by pak před civilním soudem dokazovala vlastnické právo a formu nabytí.
Takové řešení však vláda bez přesvědčivého vysvětlení odmítla s tím, že si počká na to, jak se současný model osvědčí v praxi.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
