Hradní klid před bouří: Babišovu vládu čeká první velký střet

V pátek za hlavou státu dorazili Adam Vojtěch, Robert Plaga a Jeroným Tejc, takto adepti na zdravotnictví, školství a spravedlnost. Dnes Karel Havlíček, Alena Schillerová, Aleš Juchelka, kteří aspirují na průmysl, finance a sociální věci. Zítra Lubomír Metnar (vnitro) a Zuzana Schwarz Bařtipánová. Pouze poslední jmenovaná, která má obsadit místní rozvoj, je ve vysoké politice nováčkem. Všichni ostatní už jsou v podstatě „matadoři“.

Můžeme si myslet o ANO, co chceme, ale jeho sestava ministrů je docela kvalitní. Byť s nimi jako pravičáci v mnohém nesouhlasíme. Zejména pokud jde o opětovné roztočení kolotoče zběsilého utrácení. Na druhé straně postoj ke Green Dealu či migraci zcela vyhovuje konzervativnímu myšlení. A pokud vítěz voleb dodrží předvolební sliby, neměli bychom se ani bát o západní orientaci země.

Personální problémy má vznikající vláda vlastně „jen“ dva. Ty uvozovky jsou namístě, protože první se týká přímo její hlavy. Andrej Babiš se zatím moc nemá k tomu, aby se zbavil střetu zájmů a bez toho jej Petr Pavel odmítá jmenovat premiérem. 

Nicméně pořád můžeme mít naději, že se to nějak vyřeší. V krajním případě tím, že předseda ANO za sebe nabídne náhradu (třeba dočasnou). Čímž by nijak neumenšil svou moc (spíše naopak).

Zatímco ovšem u aspiranta na předsedu kabinetu nejde o to, že by on sám nemohl zastávat tento post, když dá do souladu své podnikání a zájmy země, pak u jména Filipa Turka visí tučnější otazník. Těžko totiž může být někým jiným, než je – a prezident si evidentně nepřeje ve vládě osobu s takovouto pověstí. 

Motoristé na něm však tvrdohlavě trvají, což hrozí kolizí. O sobě může Andrej Babiš rozhodnout svobodně, zde ale má svázané ruce.

Za normální situace by takto silný lídr vetoval nevhodného kandidáta sám. V koaliční smlouvě k tomu má pravomoci – větší, než je u koaličních vlád obvyklé. Jenže bez Motoristů nemá většinu. Ba co hůř, nejspíše ani imunitu.

Tak přehodil problém na Hrad. Přičemž nastala paradoxní situace, kdy si Filip Turek vyměnil resorty s Petrem Macinkou – nyní by měl vést životní prostředí a stranický předseda zahraničí – což ale nezabralo a vzniká další komplikace.

Motoristé, kteří beztak nejsou považováni za zkušené politiky, tímto vlastně dokazují, že tu nejde ani o odbornost, ale jen a jen o to, kam se svým „čestným prezidentem“. Když jim hlava státu neustoupí (k čemuž se tedy nemá), udělají co? Budou hledat jinou osobou na zahraničí nebo na ekologii? (Ono totiž potom nebude mít smysl provádět onu rošádu.) A hypoteticky se může stát, že vyplní svou hrozbu „s Turkem, nebo vůbec“ – a půjdou do opozice.

Tady vidíme, co ohrožuje novou koalici. Kdyby šlo „pouze“ o střet zájmů, nebylo by to snadné, ale mnohem jednodušší. Jednalo by se totiž o jednu věc. 

Když připočteme hlasování o vydání k trestnímu stíhání, nevyzpytatelné „motorky“ a k tomu extrémní SPD, s niž donedávna nechtěli nic mít ani mnozí členové ANO (neboť zpochybňuje prozápadní orientaci zahraniční politiky), najednou je toho nějak moc.

Ještě si počkejme, co řekne Petr Pavel na kandidáty, které zjevně nevybíral ani tak Tomio Okamura, jako Andrej Babiš. A z nichž přinejmenším jeden - uchazeč o post ministra zemědělství Martin Šebestyán – budí pochybnosti napojením na vyplácení dotací Agrofertu v době, kdy na ně holding neměl nárok, a to právě z důvodu střetu zájmů jeho vlastníka. Za normální situace by už tohle byl velký skandál, ale mezi dalšími problémy této koalice zaniká...

V každém případě, to nejhorší nás čeká na konci týdne. Zde je názorně vidět kontrast mezi tím, jak pohodovou vládu mohlo ANO mít, kdyby šlo cestou jednobarevného menšinového kabinetu. O němž Andrej Babiš možná i snil. Nicméně tato možnost „nebyla v nabídce“ – vzhledem k mizerným vztahům mezi ním a čtveřicí ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostové.

Byl jsem to já, kdo jako jediný už rok před volbami upozorňoval, že takové uspořádání by mohlo být „nejmenším zlem“.

Respektuji ovšem suverénní právo stran jednat, jak uznají za vhodné. Ale přesto: nemáte pocit, že široká dohoda mezi končící vládou a hnutím ANO o toleranci jednobarevného kabinetu by byla pro všechny lepší? Jak pro ty, kteří pohráli, tak pro vítěze a hlavně pro občany?

Hradní idylka z počátku týdne určitě nevydrží do jeho konce. Ovšem to nakonec bude pouze „estetický“ problém. Přítěž SPD a Motoristů se časem může stát pro hnutí ANO nesnesitelně těžkou. Co pak?

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.