Konec éry Bělobrádka, Jurečky a Výborného. KDU-ČSL předává žezlo nové generaci

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Lidovce v pátek a v sobotu čeká klíčový sjezd. Strana balancující na třech procentech preferencí na něm bude hledat nové vedení i cestu z aktuálního politického marasmu. Naděje se upínají hlavně k jihočeskému hejtmanovi Janu Grolichovi, řada delegátů si však uvědomuje, že krajský a celostátní úspěch a politika obecně jsou dvě zcela rozdílné disciplíny. 

Pohledem do sněmovních lavic to tak možná nevypadá, přesto je to tak: lidovci mají problém. Jejich podpora se v posledních letech masivně propadá, preference v průzkumech se točí kolem tří procent, v poslední době už ani to ne. Ve volbách to ještě nebylo tak vidět: v posledních dvou sněmovních kláních se skryli za Spolu a voliči je odměnili masivním kroužkováním, v krajských volbách zase strana těží z koncentrované členské základny, takže hlavně na jižní Moravě dokázala udělat parádní výsledek. 

Přesto řada delegátů jede na ostravský sjezd s tím, že příště už to vyjít nemusí. Projekt Spolu je aktuálně u ledu a pětiprocentní hranice se pro stranu, která má v Česku největší členskou základnu, aktuálně jeví jako nepřekonatelná překážka. Straně chybějí noví voliči a schopnost je oslovovat, ale i charizmatičtí lídři, kteří se dokáží prosadit v moderní politické kampani proti populistickým stranám. 

Sněmovna káže vodu a pije víno. Poslanec Činčila kritizuje švarcsystém i pokrytectví politiků

Odpověď lidovců na novou politickou situaci je jasná: Jan Grolich. Jihomoravský hejtman a aktuálně největší lidovecká hvězda je den před sjezdem zároveň jediným kandidátem na předsedu – a podle kuloárních informací to tak taky zůstane. „Všichni vědí, v jaké jsme tu situaci a že tu není čas na nějaké vnitřní hry, které by Honzovi oslabovaly jeho mandát,“ říká před sjezdem jeden z delegátů. 

Nástup Jana Grolicha do vedení strany – který hraničí z jistotou – rámuje konec jedné lidovecké etapy. Posledních šestnáct let stranu vedli v zásadě tři lidé, kteří nyní v nejvyšších patrech končí: Pavel Bělobrádek, Marian Jurečka a (nadvakrát) Marek Výborný. Tato skupina politiků dokázala kdysi zvadlou stranu v roce 2013 vrátit do Sněmovny a nyní předává žezlo dál. 

Otazník visí jen nad Marianem Jurečkou, který ve svém kraji získal nominaci na řadového místopředsedu strany. Zda ji však využije a bude se o post ucházet Jurečka ani na opakované dotazy INFO.CZ neodpověděl. 

Dá se však očekávat, že delegáti by jeho pokračování v nejvyšších patrech lidoveckého vedení nebyli příliš nakloněni. V kuloárech strany se mluví o tom, že pokud má Grolich uspět, musí lidovce dostat do „bodu nula“ – a k tomu se potřebuje alespoň formálně odstřihnout od minulých lídrů. Ti nekončí, stále budou pracovat a pomáhat – jen už to nebude z těch nejviditelnějších stranických funkcí a v takové intenzitě jako nyní.

Kam kráčíš, KDU?

Klíčovou otázkou sněmu bude i to, co nástup Jana Grolicha znamená pro směřování strany. Ta je historicky vystavěná na konzervativním, křesťansko-demokratickém programu a silném hodnotovém ukotvení. Delegáti se tak budou chtít dozvědět, jakým směrem se strana pod Grolichovým vedením vydá a zda půjde pouze o změnu formy, nebo i obsahu. Ostatně není tajemstvím, že v posledních letech se ve straně začaly objevovat nezanedbatelné progresivní proudy, které mají s někdejším konzervativním ukotvením jen máloco společného.

Delegáti také od Grolicha budou chtít slyšet jasné odpovědi na „velká“ témata jako je válka na Ukrajině, krize v Íránu, nebo třeba reforma veřejnoprávních médií, v tomto smyslu se tak Grolich delegátům představí. Tyto věci jihomoravský hejtman ze své funkce často řešit nemusel, od předsedy lidovců se však jasné stanovisko očekává. Zároveň to naznačí cestu, kudy chce Grolich jít. „Část strany si myslí, že aby se na celostátní úrovni dělaly výsledky jako na jižní Moravě, musíme dělat politiku jako na jižní Moravě. Jenže to nejde, jsou to dvě úplně odlišné disciplíny,“ tvrdí jeden z delegátů.

Grolich na misi záchrany lidovců nebude sám. Na post prvního místopředsedy se chystá mladá lidovecká naděje Benjamin Činčila, který je zároveň nositelem snahy o návrat ekonomické kompetence dovnitř KDU-ČSL. Na post sice získal nominaci i neúspěšný kandidát do eurovoleb František Talíř, u něj se však počítá mnohem spíše s pozicí řadového místopředsedy.

Ve volbě místopředsedy by kromě Talíře měli uspět i současná místopředsedkyně Monika Brzesková, která za Spolu jasně zabodovala v Moravskoslezském kraji, plzeňská zastupitelka Libuše Hubáčková a místopředseda Václav Pláteník. Formálně se na post řadových místopředsedů hlásí ještě Jakub Formánek a již zmiňovaný Jurečka, jehož výsledek, pokud svou nominaci zvedne, bude pro všechny zajímavé sledovat.

Lidovci zradili svou misi: Od konzervativních hrdinů k liberálním impotentům

Zatímco volba nového vedení se uskusteční v pátek, v sobotu se bude jednat o další klíčové změně: úpravě stanov. Návrh počítá s větší centralizací pravomocí pro klíčové orgány strany, od čehož si lidovci slibují větší flexibilitu, akčnost, politickou schopnost. Klíčovým leitmotivem je zrušení jednoho z vrcholných orgánů strany – celostátní konference, jejíž pravomoci by měly přejít na celostátní výbor. Ten by měl být nově zeštíhlený a měl by lépe reprezentovat stranické směřování.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

sinfin.digital