GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Guvernér Aleš Michl je stále před polovinou svého mandátu v čele centrální banky (ČNB), přesto už zvládl instituci poměrně výrazně posunout. Pozornost – aktuálně celého světa – vyvolávají především změny ve struktuře devizových rezerv, kam chce Michl nově zařadit i bitcoin.
Role guvernérů centrálních bank je pro veřejnost většinou nudná, šedá a nevýrazná. Jejich starostí je především cenová a měnová stabilita, což jsou ve svém technickém provedení oblasti dalece vzdálené titulním stránkám deníků a časopisů.
A když už se o inflaci skutečně píše, odpovědnost za ni veřejnost stejně háže spíš na předsedu kabinetu než na guvernéra centrální banky. Ostatně, heslo „Michlova drahota“ se do kolektivního povědomí nijak výrazně nezapsalo.
Bývalý investor Aleš Michl nicméně opakovaně dokazuje, že do kategorie guvernérských šedých myší – v dobrém či ve zlém – nepatří. Někdejší spoluzakladatel investičního fondu Quant a poradce Andreje Babiše je rád vidět a rád na sebe strhává pozornost, což mu v rozhovoru pro deník Financial Times vyšlo dokonale.
Michl řekl, že by chtěl zařadit bitcoin do devizových rezerv centrální banky – a tento titulek obletěl celý svět. Už jen proto, že by ČNB k tomuto kroku sáhla jako první centrální banka na Západě.
K čemu devizové rezervy, kterých má centrální banka přibližně za 140 miliard eur, slouží? Jde o masivní polštář různých instrumentů, který ČNB aktivně i pasivně využívá pro svou měnovou politiku.
Banka díky devizovým rezervám může na trh dodávat likviditu v zahraničních měnách v případě, že by z jakéhokoliv důvodu docházelo k jejich nedostatku. Pro příklad netřeba chodit daleko, ČNB musela devizových rezerv využít hned po jmenování Aleše Michla guvernérem, protože česká koruna v reakci silně oslabila. Banka odprodejem deviz korunu ochránila.
Devizové rezervy, které se dělí do likviditní a investiční části, jsou tak z povahy poměrně konzervativní oblastí – to se však s nástupem Aleše Michla do čela ČNB změnilo.
Patrné je to například v tom, že banka pod Michlovým vedením výrazně do investiční části devizových rezerv nakupuje akcie – tituly jako Palantir či NVidia. Od chvíle, kdy se Michl stal v létě 2022 guvernérem, se podíl devizových rezerv držených v akciových titulech zvýšil o polovinu – z 15 procent na aktuálních 22,3 procenta.
Michl se nijak netají tím, že během svého šestiletého mandátu chce podíl akcií v devizových rezervách dále zvyšovat – a to až ke 30 procentům. Držení části rezerv v méně konzervativních instrumentech, jako jsou právě třeba akcie, není apriori špatně, mainstreamem mezi centrálními bankami ale není.
Příklady nicméně najdete na obou koncích spektra: například švýcarská centrální banka drží v devizových rezervách asi čtvrtinu akcií, Evropská centrální banka však má v této kolonce čistou nulu.
Bitcoin a „zlatý poklad“
Za doby úřadování Aleše Michla v ČNB kromě akcií narostl „zlatý poklad“. Zatímco před jeho nástupem držela banka ve zlatě jen 0,4 procenta devizových rezerv, podle posledních dat z loňského podzimu jde už o 2,8 procenta – tedy sedminásobně více.
Zlato je sice s představou veřejnosti o centrálních bankách poměrně výrazně spojené – typicky „Fort Knox a zlatý poklad“, nicméně z pohledu centrálních bank o příliš šikovný instrument nejde. Je totiž drahý na skladování a z pohledu likvidity poměrně nešikovný.
„Do rezerv jej v ČNB řadíme hlavně z evidenčních důvodů, skutečný účel držby zlata je však spíše pro numismatické (ražba pamětních mincí), resp. archivní účely,“ uvedl už dříve vysoký úředník ČNB Jakub Matějů. A i když se pod vedením Aleše Michla pohled centrální banky na zlato postupně mění, nevýhody zlata zůstávají.
Michl chce po akciích a zlatu udělat ještě jeden velký krok. V aktuálním rozhovoru pro Financial Times zopakoval svou dřívější úvahu, podle které by centrální banka měla v devizových rezervách držet až pět procent bitcoinu. I když centrální bankéři na Západě v těchto intencích více či méně veřejně uvažují, pokud by se k tomuto kroku ČNB odhodlala, šlo by o naprosté novum.
ČNB by byla první západní bankou, která by k takovému kroku přistoupila. Aktuálně totiž bitcoin na státní úrovni drží jen dvě země – Honduras a Bhútán. Stojí přitom za pozornost, že Michl by podle svého výroku preferoval, aby ČNB držela větší podíl devizových rezerv v bitcoinu než ve zlatě.
Z logiky věci by zařazení bitcoinu – byť do investiční části rezerv – byl poměrně kontroverzní krok. Bitcoin je stále velmi volatilním aktivem s neprůhledným pozadím a řadou negativních implikací – od zdrojové náročnosti, nedostatečné společenské adopce až po jeho využívání zločinem. Tato měna – či de facto komodita – má sice velký potenciál zhodnocení, jenže tvorba zisku zkrátka mezi primární úkoly ČNB nepatří.
Navíc, pokud by ČNB na bitcoin skutečně naskočila, dostala by se, jak upozornil ekonom Lukáš Kovanda, do sporu s Evropskou centrální bankou. „Podle ECB je vnitřní hodnota bitcoinu nulová. Představuje riziko pro společnost a životní prostředí a jeho stále poměrně vysoká cena je odrazem manipulací na neregulovaném trhu, živné to půdě různým šarlatánům. Tržní kapitalizace bitcoinu prý určuje rozsah společenské škody, k níž dojde, až se celý ten domeček z karet zhroutí,“ uvedl Kovanda.
Konzervativní guvernér centrální banky by tak bitcoin do svých devizových rezerv rozhodně nedával – a když už, tak ne v tak velkém množství. Jenže Michl není – navzdory svým slovům během jmenovacího ceremoniálu – konzervativním guvernérem. Jeho mentalita investora a investičního bankéře je stále patrná, a i když se od svého fondu Quant už odstřihl, je možné, že vnitřně mu tento svět chybí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
