CYKLISTIKA MARKA KERLESE | V roce 1926 se v ukrajinském Charkově začalo vyrábět legendární kolo, které zná v Česku snad úplně každý, kdo se narodil ještě za socialismu. Ukrajiny se sice už druhý rok nevyrábějí, ovšem pomalu, ale jistě se z těchto kol stávají vzácné sběratelské kousky.
Heslo „chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina“ se v Česku za socialismu vžilo tak, že vešlo do lidové slovesnosti. V době všeobecného nedostatku byla totiž tato kola sice poměrně dobře dostupná, jízda na nich ale nebyla jednoduchá.
Rám robustního bicyklu vážil takřka 16 kilogramů, kolo nemělo pochopitelně v tehdejší době žádnou přehazovačku, disponovalo pouze jedním převodem.
Sportovní kola domácí značky Favorit s lehčí konstrukcí a přehazovačkou byla pochopitelně mnohem žádanější, ovšem zato výrazně dražší a těžko dostupná.
Zatímco běžný model Favoritu, na který se dlouho čekalo, stál v roce 1976 kolem 1200 korun (při průměrném hrubém platu 2400 korun), Ukrajinu bylo možné pořídit za necelou pětistovku.
A já si dodnes jako kluk pamatuji, jak jsem brečel, když mi táta místo očekávaného, ale nedostatkového „závodního“ Favorita (ten jsem dostal mnohem později) koupil těžké kolo s nápisem Ukraine na štangli. Dodnes se tátovi za ten nevděk v duchu omlouvám.
Ukrajina měla totiž kromě nevýhod také své výhody. Robustní, jednoduchá konstrukce vydržela dlouho. Důkazem odolnosti těchto kol zůstává fakt, že v Česku dodnes jezdí některé „Ukrajiny“ prakticky ve stejném stavu, v jakém je jejich majitelé koupili třeba před 40 lety.
A znám cyklisty, kteří si kdysi vysmívaný bicykl sovětské výroby nemohou jako dopravní prostředek do města vynachválit. S jízdou někde po šumavských kopcích je to pochopitelně horší.
Důležitou otázkou ale zůstává, co se s výrobou Ukrajin stalo po rozpadu sovětského bloku.
Cesta kolem světa
Charkovský cyklistický závod (ChVZ) byl v době socialismu jedním z největších výrobců kol v takzvaném socialistickém táboře a také významným exportérem. Za dobu své existence vyrobil přes 30 milionů bicyklů.
Jeho historie spadá až do dob carského Ruska, kdy v roce 1915 carské Rusko rozhodlo kvůli válce o přesunu výroby kol z Rigy do Charkova. Po bolševické revoluci se stal z charkovského závodu první závod na sériovou výrobu bicyklů v Sovětském svazu.
V roce 1926 pak místní inženýři vyvinuli proslavený model „Ukrajina“. Pro ty, kterým toto kolo kvůli jeho váze a robustnosti přijde nevhodné do členitého terénu, je tu jedna zajímavost.
Tak jako slavní čeští cestovatelé Zikmund s Hanzelkou jezdili po světě s vozem značky Tatra a propagovali tak celý český průmysl, měl své cestovatelské propagátory i Charkovský cyklistický závod.
Krátce před uvedením kola Ukrajina na běžný trh se tři studenti sovětského Státního institutu tělesné kultury rozhodli podniknout cestu kolem světa právě na nově vyrobených kolech charkovského závodu.
Jejich cesta trvala tři roky. Procestovali Rusko, Čínu, ale i země Asie, Evropy a Ameriky. A dokázali tak to, co dnes mnoho lidí považuje za nemožné: objet zeměkouli na Ukrajinách.
Přes počáteční úspěch výroby byl provoz charkovského závodu během druhé světové války pozastaven a obnoven až v padesátých letech. Na počátku sedmdesátých let vyráběl ChVZ přes 800 000 kol ročně!
Krátce před olympiádou v Moskvě v roce 1980 závod dokonce vyvinul na svou dobu unikátní sportovní kola „Moskva-80“ a „Champion Shosse“, určená špičkovým závodníkům. Projekt se však nepodařilo dotáhnout do konce a vedení závodu ho ukončilo.
Ukrajina versus Čína
Ještě v osmdesátých letech ale Charkovský cyklistický závod vyráběl 52 modelů jízdních kol různých tříd, byly mezi nimi na svou dobu oblíbené modely Ukrajina, Sputnik, Sport, Tourist a Record.
Po rozpadu Sovětského svazu a celého sovětského bloku to však začalo jít s ukrajinským výrobcem kol z kopce. Podobně jako jiní výrobci v Evropě musel čelit narůstající asijské konkurenci i novým požadavkům zákazníků.
Závod se zmenšil a řadu let ještě fungoval jako „montovna kol“ z asijských dílů. V roce 2024 na něj ale soud kvůli dluhům vyhlásil bankrot.
Výroba kol na Ukrajině tím ovšem neskončila. Největšími výrobci jízdních kol na Ukrajině jsou Ardis (Kyjev) a další charkovský výrobce Velotrade (Charkov), založené v 90. letech. Velotrade po zahájení ruské agrese přeorientoval svou výrobu tak, aby vyhovovala potřebám ukrajinské armády. Pod slavnou značkou Ukrajina se každopádně už kola na Ukrajině nevyrábějí.
Slávu kdysi vysmívaných bicyklů ale nadále šíří tisíce cyklistů, kteří tohle legendární kolo stále využívají nebo ho našli někde ve sklepě po dědečkovi. Kvůli své vyhlášené odolnosti se tato kola objevují na stezkách a silnicích ještě mnoho let poté, co by jiné značky už dávno skončily ve šrotu.
To ale nic nemění na tom, že se z Ukrajin stávají pomalu, ale jistě sběratelské kousky, jejichž cena právě kvůli historické hodnotě zřejmě poroste. Ti, kdo „chtějí poznat, co je dřina“, by si měli s nákupem v bazaru zřejmě pospíšit.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a třeba si na kole v jižních Čechách dáte Budvar s Markem Kerlesem! Díky.
