Státní zástupce nesouhlasí se zastavením stíhání exsoudce Kydalky: Na soudce musí být větší přísnost

Šéf státních zástupců na Praze 4 Jan Vychyta se nevzdává v úsilí o potrestání bývalého soudce, dnes důchodce Kamila Kydalky za to, že měl před dvěma lety poskytnout novinářům usnesení pražského Vrchního soudu v případu Čapí hnízdo. 

Vychyta proti rozhodnutí soudu z minulého týdne, kterým bylo trestní stíhání Kydalky zastaveno, podal stížnost. Navrhl také, aby o ní nerozhodovali soudci MS V Praze, kde Kydalka dlouhá léta soudil.

Vychyta podle zjištění INFO.CZ primárně nesouhlasí s tím, že soudce Milan Rossi, který ve věci rozhodl, nespatřuje v jednání Kydalky naplnění ani materiální, ani subjektivní stránky přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací. Poměrně ostře také zhodnotil kvalitu usnesení, kdy je podle něj nutné argumentaci soudu často „domýšlet“.

Soudce v usnesení z minulého týdne sice připustil, že je užití zásady subsidiarity trestní represe na Kydalkův případ „hraniční a sporné“, ale ani přesto nespatřuje v jeho jednání naplnění základních znaků zažalovaného činu. Nelze totiž podle něho pominout, že se dotčené trestní řízení nacházelo ve fázi řízení před soudem, ani absence úmyslu řízení ovlivnit. 

Ve prospěch Kydalky podle soudce svědčí i krátká časová prodleva mezi údajným poskytnutím usnesení novinářům a jeho oficiálním rozesláním stranám řízení. A naznačil, že pokud by Kydalka nerezignoval na funkci soudce, řešila by se věc v kárném řízení. 

Státní zástupce Vychyta však takovou úvahu soudu považuje za chybnou. Podle něho je trestná jakákoliv neoprávněná manipulace s daty, a to bez konkrétního následku, což má dokládat i konkrétní judikatura Nejvyššího soudu, kterou měl soud pominout. Navíc v tomto případě měly být informace poskytnuty zcela vědomě médiím, a to v neanonymizované podobě, včetně údajně choulostivých zdravotnických informací některých osob.

Zásadně nesouhlasí státní zástupce Vychyta s názorem soudu o nízké společenské nebezpečnosti činu. A to především proto, že na soudce musí být podle Vychyty obecně mnohem přísnější požadavky. Dopustí-li se porušení důvěrnosti trestního řízení soudce, jde podle Vychyty automaticky o jednání společensky škodlivé.

„Výsady spojené s funkcí soudce však mohou být v demokratické společnosti legitimní a dlouhodobě udržitelné pouze za předpokladu, že budou vyváženy povinnostmi výrazně přesahujícími povinnosti ‚běžných služebníků státu‘. Každý jednotlivý soudce by tak měl představovat nejen etalon nezávislosti a nestrannosti (což je podmínkou sine qua non výkonu soudnictví), ale rovněž mravní integrity a úcty a respektu k právnímu řádu,“ uvádí ve stížnosti.

Podle státního zástupce může mít důsledné posuzování a postihování případů porušení důvěrnosti trestního řízení navíc „nezanedbatelný generálně preventivní účinek“. Pokud by totiž soudy neshledaly v poskytování informací ze spisu v průběhu soudní fáze trestního řízení za jednání trestné, může to naopak vést k vynášení takových informací finančně podhodnocenými zaměstnanci soudů.

Závěrem pak státní zástupce navrhnul, aby stížnost neprojednával MS v Praze, kde Kydalka dříve působil a jehož předsedkyně navíc podle něho trestní řízení iniciovala.

Jak navíc zjistilo INFO.CZ, ve stejném čase jako Kydalka se mělo o usnesení VS v případu Čapí hnízdo v neveřejné databázi zajímat více osob, které k tomu podle policie „neměly pracovní důvody“. Konkrétně se jedná o čtyři soudkyně trestního úseku MS v Praze a čtyři zaměstnankyně.

V případě čtyř soudkyň se ovšem vedení MS za ně postavilo, neboť k tomu podle sdělení mluvčí soudu důvod měly. „Všechny vámi uváděné soudkyně byly dotázány na důvod svého přístupu k předmětnému rozhodnutí. Uvedly, že tak činily z důvodů studijních, což je důvod legitimní,“ napsala INFO.CZ zástupkyně mluvčí MS v Praze Kateřina Eliášová.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.