Od roku 1959, kdy byla dokončena přehrada Lipno, nepřitékalo v červnu do nádrže méně vody než letos. České „moře“, které po desetiletí symbolizovalo vodní jistotu jižních Čech, zažívá něco, co současná generace nepamatuje.
Stavy řek na Šumavě jsou v těchto dnech alarmující. A právě to je na celé situaci nejznepokojivější. Vysychají totiž toky v oblasti Šumavy a Novohradských hor, tedy v jedné z nejvodnatějších částí republiky, kde se voda vždy považovala za téměř samozřejmost. Nejde přitom o důsledek několika horkých týdnů nebo jednoho nepovedeného jara. Říční sucho se v regionu plíživě usadilo už loni a od té doby prakticky nepolevilo.
„To říční sucho skutečně trvá už od loňska, byť se mohlo zdát, že loňské léto bylo poměrně deštivé,“ řekl INFO.CZ mluvčí správy Národního parku Šumava Zdeněk Dvořák. Rozložení a intenzita srážek totiž ve skutečnosti nestačily k tomu, aby řeky doplnily své zásoby. Letos už podle něj situace přerostla v extrém.
Nejlépe je to vidět na Teplé Vltavě. Úsek od Soumarského mostu směrem k obci Pěkná, obvykle oblíbený mezi vodáky, bylo letos možné splout pouze dvakrát – jednou v květnu a podruhé minulou neděli po vydatné bouřce. Splouvání je zde přitom povoleno jen tehdy, když hladina na Soumarském mostě dosáhne alespoň 51 centimetrů. Letos se tak stalo pouze ve dvou případech, a to včetně května, kdy by hladinu řek měly ještě zvyšovat vody z tajícího sněhu.
„Za šestnáct let, kdy je splouvání Teplé Vltavy regulováno, tady takové sucho nebylo,“ řekl Dvořák. Jinými slovy: i řeka, která na jaře obvykle ožívá vodou z tající šumavské zimy, letos připomíná spíše konec parného srpna.
Ještě výmluvnějším symbolem současného sucha je samotné Lipno. Největší česká přehrada, které se ne nadarmo říká české moře, zažívá něco, co od svého vzniku nepamatuje.
Jejím hlavním přítokem je Teplá Vltava a stav vody se tradičně sleduje na vodočtu v Lenoře. Když zde v červnu 2014, během tehdejšího velkého sucha, klesl průtok na 1,1 metru krychlového za sekundu, odborníci hovořili o historickém minimu. Méně vody – pouhých 0,8 kubíku za sekundu – zaznamenala Lenora podle starších a ne zcela přesných měření pouze v roce 1950. To, co tehdy vypadalo jako extrém, se však dnes stává novou realitou.
Průtok Teplé Vltavy v Lenoře se nyní v různých částech dne dostává pod jeden kubický metr za sekundu poměrně běžně. Hladinu jen krátce zvednou občasné bouřky, které ale situaci dlouhodobě neřeší. „Dá se skutečně říci, že tohle říční sucho na Teplé Vltavě a jejích přítocích je největší minimálně od roku 1950,“ řekl INFO.CZ hydrometeorolog Tomáš Vlasák z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.
A protože právě Teplá Vltava napájí Lipno, promítá se její stav přímo do přítoku do přehrady. Červnový přítok vody do nádrže je letos s naprostou jistotou nejnižší za celou dobu existence Lipna. Od roku 1959, kdy byla přehrada dokončena, do ní v červnu nikdy nepřitékalo tak málo vody.
Sucho trápilo Česko vždy
Právě současná situace ale zároveň ukazuje, jak zásadní význam má Lipno a celá vltavská kaskáda. Podle manipulačního řádu totiž musí přehrada do Vltavy vypouštět minimálně šest kubických metrů vody za sekundu. Jinými slovy: Lipno dnes v některých okamžicích pouští do řeky až čtyřikrát více vody, než kolik do něj přitéká.
Přehrada tak doslova žije ze svých zásob. Udržuje Vltavu pod hrází v přijatelném stavu, zásobuje řeku vodou a umožňuje její využití, včetně vodácké sezony. Za tuto službu však platí vlastní hladinou. Nejen na Lipně, ale i v dalších českých přehradách totiž při nízkých přítocích a stabilních odtocích vody postupně ubývá. Zatím však není důvod k panice. Díky velikosti a kapacitě českých nádrží nebyli vodohospodáři nuceni omezovat odtoky ani měnit manipulační řády.
„Sucho prozatím nevyvolalo změnu manipulačního řádu u žádného z vodních děl Vltavské kaskády, ani u jiných, k nimž má státní podnik Povodí Vltavy právo hospodařit,“ napsala INFO.CZ mluvčí Povodí Vltavy Pavla Mertl.
Jak dlouho tento komfort vydrží, bude záležet především na průběhu léta. Pokud by totiž deště nepřišly ani v dalších týdnech, začnou se zásoby vody v českém „moři“ tenčit stále rychleji.
Už dnes je ale jisté, že pouze díky Lipnu a celé vltavské kaskádě se na Vltavě neodehrává něco, co bylo po staletí běžnou součástí českých suchých let. Historické prameny totiž ukazují, že nedostatek vody býval pro české země téměř katastrofou.
Když ještě neexistovaly přehrady, řeky se během dlouhých období bez deště měnily v zapáchající stoky a některé úseky se daly místy přebrodit.
Pražský tisk například v srpnu 1904 popisoval Vltavu jako „zapáchající řeku, v níž voda hnije, je zelená jako tráva a plná leklých ryb“. Tehdy Vltavou protékalo jen necelých 11,5 metru krychlového vody za sekundu, tedy téměř pětkrát méně než dnes. A podobně nízké průtoky Praha v minulosti zažila opakovaně.
„Dunaj v Bratislavě nebo ve Vídni nikdy nevyschne, zato v Česku nedostatek vody v řekách při dlouhotrvajícím suchu skutečně vždy představoval vážný problém,“ řekl už před mnoha lety autorovi tohoto článku Jan Daňhelka, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu.
Letošní Lipno tak není jen příběhem rekordně nízkých přítoků do největší české přehrady. Je také připomínkou, jak křehká je vodní jistota v zemi, která nikdy nepatřila k vodnatým evropským velmocím. A že ani české moře neumí vodu vytvořit – umí ji pouze na čas zadržet.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete mít sucho v hrdle.
