Los Emil má být konečně uspán a převezen z Rakouska na Šumavu. Přežije to?

Kdyby nešlo o losa, připomínala by příprava Hornorakušanů na Emilův příchod nějakou bojovou operaci. Los, který přešel z Polska přes Česko do Rakouska, už takřka dva měsíce putuje Rakouskem, přičemž se v posledních týdnech pohybuje v Dolních Rakousích. 

Naposledy byl spatřen ve Wolfsbachu v okrese (Amstetten), což je ale jen zhruba 10 kilometrů od hranic s Horními Rakousy. A je tedy velmi pravděpodobné, že los tuto pomyslnou hranici mezi dvěma rakouskými spolkovými zeměmi překročí.

Na rozdíl od svých dolnorakouských kolegů, kteří losovi prakticky nechali volnost a zastavovali kvůli němu vlaky i provoz na silnicích, se však hornorakouská vláda rozhodla pro to, co jednou stejně muselo přijít. Tedy problém, spojený s putováním losa kulturní krajinou, nějak vyřešit.

Země prakticky jen kvůli Emilovi zřídila „speciální pracovní skupinu pro losy“, ve které jsou myslivci, veterináři, ochránci přírody i úředníci. Podle hornorakouské radní za lidovce Michaely Langer-Weningerové (ÖVP) má skupina jediný cíl.

Pokud Emil překročí hornorakouskou hranici, může počítat s volným pohybem a ochranou pouze tehdy, když se vydá ideálním směrem na Šumavu. Jakmile by ale Emil zamířil jinam, nebo třeba jako dříve v Dolních Rakousích by se nebezpečně přiblížil k silnici či železnici, čeká ho střela z uspávací pušky.

„Plánujeme ho v bezpečném terénu uspat, připojit vysílačku a přepravit směrem k českým hranicím, kde v Národním parku Šumava žije malá populace losů a on by tam mohl najít partnerku,“ řekla Langer-Weningerová. Důraz je podle ní kladen na blahobyt a ochranu losa Emila, ovšem stejně tak je nutné zabránit možným nebezpečným situacím, například v silniční nebo železniční dopravě.

Otázkou přitom zůstává, proč případně uspané zvíře chtějí rakouští veterináři převézt jen k hranicím, ale ne až přímo na pravý břeh Lipna, kde skutečně losi žijí. Takový oficiální převoz divokého zvířete do sousedního státu je ovšem podle ředitele Hornorakouského mysliveckého svazu Christophera Böcka tak byrokraticky náročný, že se mu chtějí Horní Rakousy vyhnout. Los bude muset hranici přejít zřejmě sám.

Byrokratickou náročnost případného převozu do Česka potvrzují i čeští odborníci. „Pokud by měl být los nebo jiné divoké zvíře, které nemá žádnou registraci ani zdravotní dokumentaci, oficiálně převezen přes hranice do jiného státu, má příslušná dokumentace k vyřízení asi 140 stran,“ řekl INFO.CZ Tomáš Förchtgott ze spolku Horse Emergency. 

Odborníci se podle něj už dlouho snaží, aby byla legislativa v tomto směru zjednodušena, zatím se tak ale nestalo. „Jedinou cestou, jak převoz zrychlit a zjednodušit, je tak dohoda mezi veterinárními správami o tom, že se jedná o nouzový stav, vyžadující okamžité řešení,“ uvedl Förchtgott.

Byrokracie ale podle něj není jedinou možnou překážkou pro Emilův úspěšný přechod na „losům zaslíbenou“ Šumavu. Uspání každého velkého zvířete, včetně koně, je totiž rizikové a zvíře ho nemusí vždy přežít. Zvlášť velké riziko představuje výstřel z uspávací pušky pro divoká zvířata, u kterých nemají veterináři předem informace o jejich váze a zdravotní stavu.

Přesto je Tomáš Förchtgott přesvědčen (i když si to mnozí milovníci zvířat nemyslí), že pokus o uspání a převoz Emila byl a je jedinou možností, jak zvířeti zachránit život a nechat ho dožít v divoké přírodě. 

„Představa, že by los, který se zatím živí ovocem, mohl i v následujících měsících bez problémů procházet kulturní krajinou, je iluzorní,“ řekl Förchtgott. Mladý los se podle něj může kvůli nedostatku potravy i marnému hledání partnerky stát agresivním, stejně tak neustále hrozí jeho střet s autem či vlakem.

Ani případný úspěšný příchod Emila na Šumavu ale podle Tomáše Förchtgotta neznamená, že má los vyhráno. „Emil si zvykl na to, že ho lidi neohrožují a naopak mu odstraňují z cesty všemožné překážky. Otázkou proto zůstává, zda bude ochotný zůstat v divočině a chovat se znovu jako plaché zvíře,“ upozorňuje Förchtgott.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.