Los Emil vydělává v Rakousku miliony. Dokud nepadne

Los Emil byl na své pouti (zřejmě z Polska) poprvé spatřen na Opavsku, poté se takřka dva měsíce pohyboval po České republice, než zhruba před deseti dny přešel na rakouské území. 

Už v Česku se zvíře stalo celebritou, ale v Rakousku nyní vyvolal doslova mánii. A to také kvůli tomu, že navzdory předpokladům odborníků nezamířil například na Šumavu, kde na rakouské i české straně hor žije zhruba patnáctičlenná losí populace, ale přiblížil se až k Vídni.

Emil se tak pohybuje v hustě osídlené kulturní krajině, což zvyšuje možnost, že ho lidé mohou spatřit. A skutečně se tak děje. 

Tisíce lidé sdílejí fotografie a videa losa, který jednou plave přes řeku, jindy přechází silnici nebo se zatoulá přímo na předměstí města. Jeho nově založená skupina EMIL der Elch na Facebooku má (v době psaní tohoto článku) téměř šest a půl tisíce sledujících.

Emil se ale stal zároveň nesmírně cenným reklamním a obchodník trhákem. Důvod je jednoduchý. Za své využití v reklamě a marketingu si tato nově objevená celebrita nenárokuje žádnou odměnu a přitom její popularita dnes v Rakousku přesahuje popularitu popových hvězd.

Emil se tak objevuje v reklamě na rakouské kavárny, restaurace, obce a městečka ho používají k turistické prezentaci. „Nejlepší místo pro všechny!“ hlásila například radnice v dolnorakouském Oberwartu poté, co se v jejím okolí slavný los objevil.

Emilovu popularitu ale využívají i podnikatelé z míst, kde se Emil vůbec neukázal. Stačí jeho fotku zakomponovat do fotografie podniku, restaurace či galerie a přidat k ní popisek: „los Emil, náš nový host“. 

Bez přehánění se tak Emilův marketingový potenciál určitě pohybuje v milionech eur. Los Emil už se objevil i jako „návštěvník“ vídeňského Lugner City nebo host Café Landtmann, kde si měl objednat „jelení hřbet“.

Příběh putování osamělého losa Rakouskem (a předtím i Českem) má však i svou odvrácenou stránku. „Emil se nechová vůbec nijak zvláštně nebo jinak než jeho předchůdci, kteří takhle od nepaměti migrovali ze severu na jih. To, co se kolem něj dnes děje, je spíš obrazem toho, jak se změnila naše společnost,“ řekla INFO.CZ režisérka a dokumentaristka Hana Nováková, která o vztahu losů a lidí natočila dokument Amoosed.

To, kam se Emil dostal, podle Novákové svědčí o tom, že výstavba dálnic a dalších staveb bere divokým zvířatům tradiční migrační trasy a přivádí je do míst, kam by se ještě nedávno nevydávala. „Vlastně nám Emilova pouť ale také připomíná, že na tu krajinu má nárok také ještě někdo jiný než lidé,“ říká Nováková.

Další novinkou při tradičních losích putováních je pak vliv sociálních sítí. Jakmile je podobné divoké zvíře někým spatřeno, stane se z něj celebrita, sledovaná takřka v přímém přenosu. Los má oproti dřívějším dobám jen minimální šanci uniknout při svém migračním putování pozornosti.

To vytváří (jak ukazuje rakouská i česká zkušenost s Emilem) i velmi protichůdný tlak na to, jak se k putujícímu losovi postavit. Policie varuje, aby lidé losa nepronásledovali autem ani pěšky, protože – jak stojí v rakouské policejní výzvě – by takové jednání mohlo „vést k nebezpečným následkům pro zvíře i zúčastněné osoby“.

Lákadlo setkání s losem je ale pochopitelně veliké, což vede k nájezdům „lovců fotografií“ do míst, kde by se mohl Emil vyskytovat. I když tenhle „hon beze zbraní“ může podle odborníků nakonec skončit nějakou tragédií, možná losovi paradoxně zachránil život. 

Nebýt Emilovy nezměrné popularity, mohl se los stát v Rakousku už dávno obětí nějaké lovecké vášně. Takhle by se ale z každého, kdo by na zvíře vystřelil, stal veřejný nepřítel číslo jedna.

To ale vůbec neznamená, že los má vyhráno. Právě naopak. Nejsmutnější a také nejabsurdnější částí celého příběhu je jeho předpokládaný konec. I když se z Emila stal v Česku i Rakousku miláček národa, moc nadějí na šťastné dožití v přírodě nemá. Tam, kde se nyní pohybuje, žít nemůže.

„Jednoduše kvůli rozrůstání měst a všem těm silnicím. Pro tak velké zvíře tu není místo a ani klima není ideální; je tu prostě příliš teplo,“ řekla Claudia Bieberová, vedoucí Ústavu pro výzkum divoké zvěře na Veterinární univerzitě ve Vídni.

V Rakousku tak na jednu stranu tisíce lidí s dojetím sledují Emilovo putování, na straně druhé ale tak trochu čekají, jaká událost tuto losí pouť ukončí. Uspání, odchyt a převoz těchto velkých zvířat se nedoporučuje, stres by je mohl zabít. V roce 2016 takto uhynula losí samice s mláďatem, která byla odchycena v Brně.

„Nejpravděpodobnější je, že Emila někde na silnici srazí auto nebo ho někdo zastřelí,“ domnívá se Hana Nováková. Vídeňská radnice už má také krizový plán pro případ, že by los zamířil přímo do hlavního města. V úvahu pak zřejmě připadá jen rizikový odchyt nebo odstřel.

Pro Emila by bylo zjevně nejlepší, kdyby se sám a dobrovolně vydal směrem k Šumavě, kde na pravém břehu Lipna žije kolem 15 jeho souputníků, založil „rodinu“ a se svými potomky se pak dělil o svou zkušenost z neuvěřitelné cesty do Vídně. 

V takový „happy end“ ale věří jen nenapravitelní optimisté. S největší pravděpodobností bude pokračování Emilova příběhu mnohem smutnější. Stejně jako osud dalších podobných zvířecích celebrit, „umilovaných lidmi“ k smrti.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.