Poprask v Rakousku: Škola hledá učitele/ku s dobrou turečtinou, politici se zvedají ze židlí

Důvodem toho sporu je inzerát, který zveřejnilo vedení základní školy při Pedagogické fakultě v dolnorakouském Badenu. Škola prostřednictvím inzerce shání učitele tělesné výchovy na částečný úvazek s prací na 12 hodin týdně. 

Na tom by nebylo nic provokativního, kdyby jedním z požadavků na případné uchazeče nebyla i velmi dobrá znalost turečtiny. A to v mluvené i psané formě.

Jakmile se inzerát dostal na veřejnost, vyvolalo to mezi některými rakouskými politiky doslova pozdvižení. Podle nich přece není možné, aby na státní základní škole v zemi, kde je úředním jazykem němčina, měl mít mezi uchazeči o práci učitele přednost člověk s dobrou turečtinou.

„Vyučovacím jazykem na rakouských základních školách je němčina, takže velmi dobrá znalost turečtiny není pro výkon tohoto povolání povinná a ve skutečnosti představuje diskriminaci vůči našemu vlastnímu obyvatelstvu,“ napsal například Helmut Fiedler, mluvčí dolnorakouské organizace rakouské Strany svobodných (FPÖ) pro oblast vzdělávání. 

Pokud podle něj škola shání pedagogy, důraz by měl být kladen na pedagogickou kvalifikaci a znalost německého jazyka, nikoliv na vynikající turečtinu.

Podobný názor mají i rakouští lidovci, kteří jsou dnes na rozdíl od Svobodných v Rakousku vládní stranou. „V rakouských školách by se měla učit němčina, nikoli mluvit turecky. Proto je současný inzerát na Baden Praxis-Volksschule velmi iritující,“ uvedl předseda dolnorakouské regionální organizace rakouské Lidové strany (ÖVP) Matthias Zauner Zauner. Vyzval ministra školství za hnutí Neos Christopha Wiederkehra (Neos), aby donutil školu k úpravě inzerátu.

Škola se však brání, že nic špatného neudělala. Ředitel školy Erwin Rauscher uvedl pro deník Kurier, že inzerát přece vůbec nijak nepodrývá výuku němčiny. Její výuka by měla být kvalitní a všechny děti by měly umět dobře německy.

Do školy, kterou vede, ale chodí podle Rauschera 200 dětí s 20 různými mateřskými jazyky. V Rakousku to není nijak ojedinělý případ. „Snažíme se o dobrou komunikaci. Pokud děti dokážou s někým ve škole mluvit i ve svém mateřském jazyce, není to nevýhoda,“ říká Rauscher.

Lepší komunikace s dětmi, které se teprve učí mluvit dobře německy, může být podle něj i určitým mostem k jejich integraci i integraci jejich rodin. To ale, jak tvrdí Rauscher, nic nemění na tom, že vyučovacím jazykem je němčina. Ředitel proto pozval všechny kritiky inzerátu, včetně politiků, aby se přišli podívat na jednu z vyučovacích hodin ve škole, plné migrantů.

S trochou nadsázky by se dal celý spor přirovnat k tomu, jako kdyby česká škola s vysokým podílem ukrajinských dětí hledala učitele tělocviku s tím, že výhodou pro uchazeče by byla znalost ukrajinštiny. Vyvolalo by to podobnou debatu jaká právě nyní zasáhla Rakousko?

V Rakousku je přitom debata o výuce dětí cizinců ve státních školách ožehavým tématem, které výrazně ovlivňuje i politiku. Celkem pětina obyvatel Rakouska (20,2 %) se totiž narodila jinde než na rakouském území, přičemž největší podíl z toho tvoří Němci. Lidí s německým občanstvím žije v Rakousku 239 tisíc.

Hned za nimi ale následují Rumuni (156 tisíc) a až poté Turci (125 tisíc). Právě u Turků, Syřanů a Afghánců jsou ale (alespoň podle politických reakcí) největší problémy s jazykovou integrací – tedy s tím, aby jejich děti uměly dobře německy.

Z českého pohledu může být zajímavé, že počet obyvatel Rakouska, kteří se narodili v Česku, trvale klesá, a Češi hrají mezi migranty v Rakousku zanedbatelnou roli. Dnes žije v Rakousku podle oficiální údajů trvale jen necelých 7000 lidí s českým občanstvím, což je několikanásobně méně než třeba Maďarů (112 tisíc), Srbů (122 tisíc) nebo Chorvatů (109 tisíc). 

Upadá tak i vliv češtiny, která byla vzhledem k vysokému počtu českých migrantů ještě před sto lety ve Vídni druhým nejpoužívanějším jazykem hned po němčině.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.