Polský Sejm schválil zákon, který umožní využít evropský úvěrový program SAFE na modernizaci armády. Polsko může získat až 43,7 miliardy eur, tedy zhruba bilion korun. Jde o největší podíl ze 150 miliard eur, které Evropská unie vyčlenila na posílení obrany členských států.
Polský parlament otevřel cestu k jedné z největších investic do armády v moderních dějinách země. Sejm schválil zákon, který umožní využít evropský program SAFE (Security Action for Europe) na nákupy zbraní, modernizaci armády i posílení bezpečnostní infrastruktury.
Polsko může z programu získat až 43,7 miliardy eur, tedy přibližně jeden bilion korun. To představuje téměř 29 procent celkového rozpočtu programu, který má hodnotu 150 miliard eur a jehož cílem je posílit obranné schopnosti evropských států a podpořit zbrojní průmysl v Evropě.
Peníze mají být vyplaceny do roku 2030 a půjčka se bude splácet až 45 let. Pro současnou polskou armádu i domácí zbrojní průmysl jde o mimořádnou finanční injekci.
Sejm otevřel cestu k evropským miliardám
Rozhodnutí o spuštění programu padlo v druhé polovině května 2025. Stalo se tak na evropské poměry po velmi krátkých jednáních, když nápad byl zveřejněn v březnu, kdy Evropská komise představila bílou knihu o evropské obraně. Celý proces byl tedy proveden během polského předsednictví v Radě Evropské unie za aktivní časti polského eurokomisaře pro rozpočet Piotra Serafina, dlouhodobě blízkého spolupracovníka Donalda Tuska. Byl šéfem jeho kabinetu v době, kdy Tusk vedl Evropskou radu.
„Neexistuje účinnější a levnější zdroj financování obranných opatření a modernizace polské armády než program SAFE“ ujišťoval v Sejmu polský ministr financí Andrzej Domański. Zmocněnkyně vlády pro program SAFE Magdalena Sobkowiak-Czarnecka k tomu dodala, že úroková sazba půjčky činí 3 procenta. Jedná se ale zatím o výpočet postavený na základě historie dluhopisů EU. Formálně má být příjemcem peněz ze SAFE polská Národní a rozvojová banka (BGK) a onen schválený zákon Sejmu definuje i další technické parametry. Senát ještě doplnil a zpřesnil zákon a jeho kontrolní mechanismy a očekává se, že jej po opětovném schválení Sejmem dostane na stůl polský prezident již příští týden. Má třítýdenní lhůtu na to, zda jej podepíše nebo vetuje. Polská vláda chce, aby vstoupil v platnost již v březnu, protože v té době očekává podpis dvou smluv s Evropskou komisí týkajících se programu SAFE – smlouvy o půjčce a smlouvy o správě programu. Unijní předpisy předpokládají vyplacení první části z programu SAFE ve formě zálohy ve výši 15 % hodnoty úvěru ihned po uzavření smlouvy. Žádosti o další tranše budou podávány v říjnu 2026, dubnu 2027 a dále každých šest měsíců na základě dosažených milníků.
Obrovská injekce pro armádu i zbrojní průmysl
Peníze, které má Polsko k dispozici v rámci SAFE, tedy oněch téměř 44 miliard eur je přibližně a v závislosti na kurzu 180–185 miliard zlotých. Jedná se o prostředky, které je možno čerpat do konce roku 2030 a vynaložit na nákup zbraní, vojenského vybavení a projektů týkajících se bezpečnosti. Část bude také použita na nákupy pro policii, pohraniční stráž, bezpečnostní službu a na dopravní infrastrukturu související s armádou. Pro srovnání, celkový rozpočet Polska na obranu v roce 2026 činí 200,1 miliardy zlotých. Je ale třeba mít na paměti, že tato částka představuje výdaje nejen na potřebné nákupy, ale také na běžný provoz armády a ministerstva obrany, kam patří například platy téměř 200 000 vojáků.
V lednu Evropská komise schválila 129 ze 139 projektů, které předložilo Polsko (dva projekty neprošly ověřením, osm bylo sloučeno s jinými). Zbývá už jen jeho formální „potvrzení“ ministry členských států. Projekty připravilo hlavně polské Ministerstvo národní obrany, ale své přidalo také Ministerstvo vnitra a Ministerstvo infrastruktury. Polský návrh má asi 300 stran, ale je utajený. Kromě zástupců vlády byl předán k informaci prezidentskému Úřadu národní bezpečnosti a poslancům z výboru pro národní obranu a veřejné finance. Zástupci vlády a Generálního štábu polské armády argumentují, že zveřejnění celé žádosti by Rusům odhalilo nedostatky, které musí Poláci doplnit.
Ďábel tkví v maličkostech a s argumentem utajení informací kvůli bezpečnostním otázkám lze v Polsku jen těžko zabránit divokým mediálním spekulacím. Podle jedné bývalý poslanec vládní Občanské koalice stojící dnes v čele firmy Polska Amunicia, kterou nedávno zprivatizovaly soukromé subjekty (koupily podíly od státu) za dva miliony zlotých zařídil, aby firma dostala přislíbeno v rámci SAFE dvě miliardy eur, tedy něco kolem deseti miliard zlotých.
Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki týden před svou demisí podepsal tajné usnesení schvalující nákup střel od společnosti Polska Amunicja v hodnotě až 14 miliard zlotých. Firma neměla žádné zkušenosti s výrobou střeliva. S nástupem Tuskovy vlády bylo ale vše zrušeno. Tusk za to dokonce napadl osobně Morawieckého: „To, že umíte obchodovat s respirátory, rouškami a vízy, všichni věděli už dlouho, ale že i se střelivem, a to za 14 miliard?“ posmíval se tehdy bývalému premiérovi. V důsledku toho se z Polska Amunicja stáhla Agentura pro rozvoj průmyslu a její podíly odkoupily soukromé subjekty: WB Electronics, Ponar Wadowice a TDM Electronics a dosadily do čela bývalého poslance Pawła Poncyljusze. Polská média spekulují, jak toho zbrojovka bez licence mohla v obou vládách dosáhnout.
Evropa potřebuje vlastní výrobu munice
V Evropě je výroba munice a střelného prachu omezena přísnými regulacemi a klíčové suroviny se dovážejí z Číny, která už omezuje dodávky například nitrocelulózy. Evropa zatím nemá dostatek vlastních kapacit a SAFE má přispět k jejich posílení, protože Green Deal, environmentální normy a vysoké ceny energií dnes činí výrobu neekonomickou. Rheinmetall (Německo) jako největší evropský výrobce zbraní, Eurenco a KNDS (Francie), norské Nammo i nakonec české CSG / MSM Group rozšiřují své výrobní kapacity, protože postavit novou fabriku na zelené louce v Evropě je téměř nereálné. Polská vláda loni podepsala s výrobcem hnojiv Grupa Azoty a s Polska Grupa Zbrojeniowa letter of intent, pro výrobu nitrocelulózy a střelného prachu. Jenže předlužené Azoty se potýkají s přežitím a složitě a za pomocí injekcí z polského státního rozpočtu jednají s bankami o restrukturalizaci a udržení alespoň základní výroby hnojiv. Ve své strategii do roku 2030 o nějaké nové výrobě neuvažují. Třeba bude Polska Amunicja úspěšnější.
Platí také omezení v podmínkách SAFE o pohybu pouze v evropském prostoru, které má chránit evropský trh a bránit před nákupy amerických či korejských zbraní. Zatím Poláci nakupovali zbraně v Jižní Koreji a půjčili si za úrok 6,5 %. Za americké tanky platí úroky 5-5,5 %.
Politické riziko: peníze mohou být podmíněné
Největším problémem pro polskou opozici je ale podmíněnost programu, tedy možnost ze strany EU zablokovat prostředky ze SAFE. Premiér Tusk hovoří otevřeně: „Žádné prostředky z Fondu obnovy a SAFE by se do Polska nedostaly, kdyby EU nebyla přesvědčena, že polské záležitosti jsou v dobrých rukou. Byli jsme to my, kdo navrhl SAFE.“ Tedy jinak řečeno, pokud Tusk prohraje volby v roce 2027 a vyhrají „ti špatní“, budou ony prostředky zablokovány jako ty z Fondu obnovy vládě Morawieckého. Poláci dodnes vzpomínají ve zlém na eurokomisařku Věru Jourovou, která jim definovala milníky změn v polském soudnictví, aby mohli čerpat prostředky z Fondu obnovy. Po jejich splnění přivezla další a pak pro jistotu definovala nesplnitelné. Je jasné, že to nebyla vina komisařky Jourové, ale politické rozhodnutí její šéfové a politického čela tehdejší eurounijní byrokracie. Po nástupu Tuska k moci byly milníky zakopány a peníze uvolněny. Ostatně, že by Orbán obdržel nějaké peníze ze SAFE je dosti nereálné.
Jak se ukazuje, propagandistická hesla polské vlády o tom, že 89 % prostředků ze SAFE půjde do polského zbrojního průmyslu postupem času přestávají platit. Najednou se počítá například i s projekty podpory polských dceřiných společností německé Rheinmetall či nových ukrajinských závodů v Polsku pro výrobu dronů. O polské pobočce CSG Polska se zatím nehovoří, ale bylo by s podivem, kdyby se velké polské plány českých zbrojařů nějak nedotkly. Program SAFE v zadání totiž upřednostňuje žádosti podané skupinami zemí EU před žádostmi jednotlivých států, ty jsou přípustné pouze v prvním roce fungování programu
Německo se programu neúčastní – a přesto vydělá
Země, které se účastní programu SAFE: Polsko – ~€43,73 mld., Rumunsko – ~€16,68 mld., Francie – ~€16,22 mld., Maďarsko – ~€16,22 mld., Itálie – ~€14,90 mld., Belgie – ~€8,34 mld., Litva – ~€6,38 mld., Portugalsko – ~€5,84 mld., Litva – ~€5,68 mld., Bulharsko – ~€3,26 mld., Estonsko – ~€2,66 mld., Slovensko – ~€2,32 mld., ČR – ~€2,06 mld., Chorvatsko – ~€1,70 mld., Kypr – ~€1,18 mld., Finsko – ~€1,00 mld., Španělsko – ~€1,00 mld., Řecko – ~€0,79 mld., Dánsko – ~€0,05 mld.
Programu se neúčastní Německo, Nizozemsko, Švédsko, Rakousko, Irsko, Slovinsko, Lucembursko a Malta hlavně kvůli tomu, že disponují možností mít ještě levnější úvěry nebo menší státy chtějí být prostě neutrální.
Německo ale ovlivňovalo schvalování projektů v Polsku nepřímo (např. německý velvyslanec byl přítomen na jednání o zákonu v Sejmu). Země jako Polsko nebo Česko si berou půjčky na nákupy od německých dodavatelů například tanků Leopard, což zvyšuje německý export a závislost východní Evropy. Neúčast Německa paradoxně posiluje německou dominanci v obranném sektoru EU, a to bez fiskální zátěže. Tento fakt byl probírán na nedávném zasedání polské prezidentské Bezpečnostní rady státu a polský prezident Karol Nawrocki na jednání zdůraznil, že nehodlá podporovat německý průmysl z polských půjček. Zadlužení Polska roste rychlým tempem, a i když jsou velké armádní zakázky placené z mimorozpočtového Fondu pro bezpečnost a obranu, polští ekonomové hlasitě varují před ústavním prahem zadlužení 60 % HDP, který má Polsko letos překročit. Šéf polské opozice Jarosław Kaczyński pak dramaticky prohlašuje, že: „Polskou nezávislost nelze koupit a peníze jak ze SAFE, tak Fondu obnovy jsou mechanismem vydírání v rukou eurokratů a polští vlastenci s tím nemohou souhlasit.“
Jenže polský pragmatismus, když jde o velké peníze, je znám. Zmocněnkyně vlády pro program SAFE Magdalena Sobkowiak-Czarnecka navíc prohlásila, že i kdyby polský prezident vetoval zákon o správě peněz ze SAFE přes polskou Národní a rozvojovou banku, polská vláda úvěr podepíše a právní mechanismus čerpání povede přes onen mimorozpočtový Fond pro bezpečnost a obranu. Jen to bude prý „právně kostrbaté“ protože Fond může financovat pouze vojenské projekty. Polská vláda navíc vyslyšela hlasy opozice a prostřednictví pozměňovacího návrhu polského Senátu zesílila protikorupční dohled polských služeb pro sledování toku peněz ze SAFE. Bývalý polský premiér Morawiecki kritizoval program za nedostačující pro skutečné posílení bezpečnosti Polska v horizontu 15 let, protože nákupy u firem z Německa, Francie, Švédska či Británie podle něj nestačí a zmínil také absenci záruk toho, že peníze poplynou polskému zbrojnímu průmyslu. Nepřipojil se tedy k zaťatému patriotismu u vědomí toho, že tak či onak se Tuskově vládě podaří do konce roku 2027 vyčerpat nejméně polovinu prostředků ze SAFE a stane se to silným předvolebním tématem.
Prezident stojí před těžkým rozhodnutím
Polský prezident stojí před rozhodnutím, které mu nelze závidět. Pokud podepíše zákon, politicky posílí vládu Donalda Tuska, bude kritizován polskými patrioty, svými voliči a rozhodně si nepolepší u svých amerických přátel. Pokud se rozhodne vetovat zákon, půjde hlavně o rozpor s jeho vlastními volebními sliby, kdy sliboval, že prioritou pro jeho rozhodování bude zájem Polska a všech polských občanů. Aktuální bezpečnostní zájmy Polska mají svou cenu, a to pravděpodobně misku vah převáží.
