KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Už i Číňanů a Afghánců žije ve Vídni více než Čechů. Dominují Srbové. Vyplývá to z aktuálních dat o národnostním složení vídeňského obyvatelstva. Z neznámých důvodu mají najednou Češi o přistěhovalectví do Vídně nejmenší zájem ze všech národů bývalé monarchie.
Ještě kolem roku 1900 byla Vídeň po Praze druhým největším „českým městem“ v Evropě. Žádná další národnostní menšina s jiným jazykem než němčinou nebyla v metropoli Rakouska-Uherska tak početná jako právě Češi. Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo tehdy ve Vídni 256 000 lidí narozených v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku.
Česká stopa je dodnes v rakouském hlavním městě všudypřítomná. A to nejen při pohledu na česká jména na domovních zvoncích a vývěsních štítech obchodů a restaurací. K českému původu se hlásí řada vídeňských i rakouských politiků a významných osobností města.
Jedním z nejznámějších „Čechů“ ve Vídni je například Karl Kolarik, majitel nejslavnější vídeňské pivnice Schweizerhaus, kde se už přes 100 let točí Budějovický Budvar. A přestože rodina Kolariků žije v Rakousku už třetí generaci, její příslušníci, včetně hlavy rodiny, dodnes mluví česky.
To, jak významné bylo české přistěhovalectví do Rakouska, měl vyjádřit i Tomáš Garrigue Masaryk, když se snažil bránit protirakouským náladám po rozpadu monarchie těmito slovy: „Vždyť přece snad každý z nás má ještě tetu v Rakousku.“
Jenže v posledních letech význam „češství“ v rakouské metropoli významně upadá. A nikdo neví proč. Nejde o to, že by snad mizely české názvy nebo že by se méně lidí hlásilo k českému původu po babičce. Ale o to, že ve městě, vždy závislém na přistěhovalectví, klesá podíl českých přistěhovalců.
Ačkoli Vídeň každý rok vyhrává celosvětové žebříčky kvality života – a nejen z toho důvodu se město rozrůstá a míří do něj tisíce lidí z jiných zemí – Češi, tradiční přistěhovalci do Vídně (ať už za bydlením či za prací), svou dlouho výsostnou pozici mezi přistěhovalci opouštějí. Vídeň už zdaleka není česká.
Srbové předběhli Turky
Z oficiálních dat vídeňské radnice vyplývá, že zdaleka největší národnostní skupinou (po rodilých Rakušanech) jsou dnes ve Vídni Srbové.
Na začátku roku 2024 mělo srbský původ 99 627 obyvatel Vídně, až za Srby pak následují obyvatelé tureckého původu (76 620), dále potom rodilí Němci (71 473) a Poláci (55 223). Češi jsou svým počtem 11 842 osob tak málo početní, že se jejich kolonka ve statistice objevuje až po složitějším vyhledávání.
Z výsledků každopádně plyne, že čeští přistěhovalci, kteří tvořili dějiny Vídně a byli zdaleka nejpočetnější přistěhovaleckou skupinou, mají dnes o život a práci v rakouské metropoli (pro někoho možná paradoxně) zdaleka nejmenší zájem ze všech národů bývalé monarchie.
I Bosňanů (40 000), Maďarů (34 000), Chorvatů (32 000) a Slováků (20 000) dnes žije ve Vídni výrazně více než Čechů. Češi se dokonce propadli i za Makedonce (14 000) a Číňany (12 500).
Češi ztrácí vliv
Je však třeba připomenout, že se jedná o lidi, které vídeňská radnice definuje jako obyvatele zahraničního původu. To znamená, že se narodili v cizině nebo mají cizí občanství, přičemž může jít o kombinaci obou možností. Z více než dvou milionů obyvatel Vídně má dnes zahraniční původ 45,4 % obyvatel, tedy takřka každý druhý.
To mimo jiné ukazuje, jak je přistěhovalectví pro Vídeň důležité a jak formuje kulturu i podobu města. Češi, dříve nejvýznamnější přistěhovalecká skupina, každopádně svůj vliv díky dnešnímu nízkému podílu na imigraci do Vídně rapidně ztrácejí.
Na otázku, proč tomu tak je, nemají odborníci uspokojivou odpověď. Jedním z důvodů může být údajně fakt, že Češi vykazují oproti sousedním národům obecně nižší ochotu pracovat v zahraničí a stěhovat se za prací do ciziny.
Ať už jsou ale důvody dnešního nízkého, takřka minimálního podílů Čechů na přistěhovalectví do Vídně jakékoliv, jedna věc je jistá. Vídeň už není česká. Českou pozici, dlouho neotřesitelnou, obsadili Srbové. Ti se začali do Vídně stěhovat – podobně jako Češi – už v průběhu 19. století. Hlavní přistěhovalecké vlny ale přišly až v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století a pak během válek v bývalé Jugoslávii (1991 až 2001).
„O Vídni žertem říkáme, že je to třetí největší srbské město po Bělehradě a Novém Sadu,“ říká Bojan Vujič, srbský vědec, který žije a pracuje v Českých Budějovicích. Před 100 lety říkali něco podobného Češi. Dnes už to zdaleka neplatí. A je otázkou, jestli tím obě země něco neztrácejí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
