KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Nedělní volby v rakouské metropoli znovu přesvědčivě vyhráli sociální demokraté. Ve světě plném nevídaných politických turbulencí a nejistoty je to vlastně dobrá zpráva.
Socialisté ve Vídni neprohráli už od druhé světové války a ani nedělní sčítání hlasů na tom nic nezměnilo. Ačkoliv si rakouská sociální demokracie (SPÖ) oproti minulým volbám mírně pohoršila, celkově se stala s necelými 40 % zdaleka nejsilnější stranou ve městě.
Na druhém místě skončili nacionalisté ze strany Svobodných (FPÖ). Ti sice ziskem bezmála 21 % takřka zdvojnásobili výsledek z minulých voleb, ovšem na tradičního vítěze SPÖ to zdaleka nestačilo. Třetí skončili Zelení (14,19 %) a až čtvrtí rakouští lidovci (9,71 %), pro které to byl vůbec nejhorší výsledek v historii. Do zastupitelstva se dostalo s takřka totožným výsledkem ještě liberální hnutí NEOS (9,81 %).
I když celkové výsledky může dnes ještě mírně ovlivnit definitivní sečtení korespondenčních hlasů, nic to nezmění na tom, že Vídeň minimálně dalších pět let zůstane nedobytnou baštou sociální demokracie.
WIEN | Hochrechnung Landtags- und Gemeinderatswahl FORESIGHT/ORF, 20:37 Uhr
— Österreich Wählt (@Wahlen_AT) April 27, 2025
SPÖ: 39,5% (-2,1)
FPÖ: 20,4% (+13,3)
GRÜNE: 14,6% (-0,2)
NEOS: 9,9% (+2,4)
ÖVP: 9,6% (-10,8)
KPÖ: 4,1% (+2,0)
HC: 1,1% (-2,2)
Sonstige: 0,9% (-2,3)
Änderungen zu 2020#ltwWien #WienWahl pic.twitter.com/zzgjZQoisq
Proč? Odpověď na tuto otázku je klíčová pro ty, kteří by chtěli vídeňský úspěch socialistů napodobit. Patří mezi ně i šéfka české SOCDEM Jana Maláčová, která si příklad Vídně a zejména její bytové politiky dokonce dala do volebního programu.
Jenže tak jednoduché to zase nebude. To, co z Vídně dělá nedobytnou baštu sociálních demokratů, je kombinace řady faktorů, které jsou dohromady jen těžko napodobitelné. Tím prvním je tradice, druhým bytová politika a třetím vliv přistěhovalectví.
Vliv Rudé Vídně
Základem popularity sociálních demokratů ve Vídni je projekt takzvané Rudé Vídně. Aby město dokázalo zajistit důstojné podmínky pro válečné navrátilce a přistěhovalce, začalo po první světové válce tehdejší sociálně-demokratické vedení radnice budovat ve Vídni rozsáhlé komplexy sociálních bytů.
A tento unikátní socio-ekonomický experiment pokračuje s mírnými obměnami dodnes. Vídeň je jedním z největších vlastníků komunálních bytů na světě (vlastní jich 220 000), ale radnice zároveň ovlivňuje i soukromou výstavbu.
Nejde přitom o to, že by dnes ve Vídni byly nějak výrazně nízké nájmy a ceny bytů. Jsou sice nižší než třeba v Salcburku nebo Innsbrucku, ovšem ani tak nejde o malé částky. Nejdůležitější na vídeňském „bytovém socialismu“ zůstává fakt, že radnice jeho prostřednictvím výrazně ovlivňuje městský urbanismus.
Nedochází tady jako v jiných velkých aglomeracích ke vzniku „ghett“, stejně tak ale tady nevznikají žádné čtvrti „pouze pro bohaté“. To vede k tomu, že Vídeň opakovaně vítězí v různých světových žebříčcích kvality života jako nejlepší město pro život. A sociální demokracie toho dokáže v každých volbách náležitě využít.
Vliv přistěhovalectví
Ve Vídni, která je pověstná dlouhodobě vysokou mírou přistěhovalectví, včetně toho z Česka, je ale důležitá také otázka integrace přistěhovalců.
Není pravda, že by se rakouské aglomeraci zcela vyhýbaly například střety s islamisty nebo teroristické útoky. Jejich míra je ale v porovnání s Berlínem, Paříží či Londýnem výrazně nižší. A sociální demokracii se vlastní personální i volební politikou zjevně daří přesvědčit voliče o tom, že je to také její zásluha. Navíc svou roli hraje i tradice.
„Proč volím sociální demokracii? Protože ona byla kdysi jediná, která nás, chudé přistěhovalce z Česka, vzala mezi sebe,“ řekl mi už dříve vídeňský mediální podnikatel českého původu Eduard Harant.
Podobný pocit sounáležitosti se sociální demokracií mají i mnozí jiní potomci přistěhovalců do Vídně. K nedělnímu vítězství ve volbách dovedla rakouskou sociální demokracii manažerka volební kampaně s česky znějícím příjmením Barbara Novak (na úvodní fotografii).

I když tak minulé celostátní volby vyhrála loni v září v Rakousku ultrapravice v podobě FPÖ a sociální demokracie se propadla se ziskem 21 % až na třetí místo, Vídeň zůstává nevídaným ostrůvkem voličské stability v politicky rozkolísané Evropě. Obsazení pozic na druhém a dalších místech se mění, o vítězi ale není pochyb. A to už bezmála 80 let.
Křeslo vídeňského starosty tak už takřka jistě obhájí současný sociálně-demokratický starosta Michael Ludwig. A strana si při hledání koaličního partnera může vybrat hned ze čtyř možností. Naposledy vládla s hnutím NEOS, předtím se Zelenými.
Jak každopádně vyplývá z výše uvedeného, pokud by se snad čeští sociální demokraté chtěli odrazit ode dna napodobením politiky svých vídeňských kolegů, hesla o dostupném bydlení „à la Vídeň“ na to ani zdaleka nestačí. Vídeňská sociální demokracie je totiž jako značka výlučný fenomén dokonce i v samotné sociální demokracii.
To ale nic nemění na tom, že Vídeň jako jeden z mála ostrůvků politické stability ve střední Evropě může mít svůj význam i pro ty, kteří mají jinak zcela odlišné voličské preference.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.











