Vídeňští kontroloři chodí po bytech a zjišťují, zda majitel nevyužívá byt ke krátkodobým nelegálním pronájmům. Pokud je odhalen, hrozí mu pokuta až 50 000 eur (1,2 milionu korun). V Praze jsou podobná opatření vůči nelegálním pronajímatelům zatím nepředstavitelná.
Rakouská metropole, která patří k turisticky nejnavštěvovanějším metropolím Evropy, se zároveň chlubí tím, že se pravidelně umisťuje na předních místech světových žebříčků kvality života obyvatel. Aby to tak zůstalo a z města se nestal jako jinde turistický skanzen, vytáhla radnice do až nezvykle ostrého boje s nelegálním ubytováním turistů v domech zkolaudovaných k bydlení.
Po schválení série vyhlášek je možné ve Vídni od loňského léta dnes ubytovávat v soukromých bytech ve formě krátkodobých pronájmů (třeba přes Airbnb) pouze mimo přesně vymezené obytné zóny, a to navíc po maximálně 90 dnů v roce. Ve zcela výjimečných případech je možné získat výjimku na delší dobu, ovšem pouze s písemným souhlasem sousedů. V obytných zónách je krátkodobé pronajímání přes ubytovací platformy prakticky zapovězeno.
Ke kontrole dodržování zákazu krátkodobých pronájmů město v rámci městského stavebního inspektorátu zřídilo speciální referát kontroly krátkodobého pronájmu s rozsáhlými pravomocemi. „Zaměstnanci referátu kontrolují bytové jednotky v různých částech města každý pracovní den bez výjimky. A to s cílem zjistit, zda jsou užívány v souladu se zákonem,“ napsala na dotaz INFO.CZ mluvčí vídeňského stavebního inspektorátu Ciuo Hinterecker-Hu.
Nejde o žádné kontroly na dálku nebo jen prověřování různých udání. Kontroloři neboli „stavební policisté“ klepou i v brzkých ranních hodinách na dveře a dožadují se potvrzení, že člověk, který jim otevře, je majitelem nebo řádným nájemcem bytu a nikoliv klientem ubytovacích platforem jako Airbnb.
Vstup dovolen
Inspektoři už mají značnou zkušenost s tím, ve kterých domech by se mohly byty nelegálně pronajímat. Napovědět jim mohou schránky na klíče u bytů, nevyzvednutá pošta a další podezřelé okolnosti. Poslat inspektory do patřičných mezí nelze, a pokud ano, člověk musí počítat s postihem.
„Podle vídeňského stavebního zákona mají stavební policisté povolen vstup do budov, a v případě potřeby i do soukromých bytů,“ uvedla Hinterecker-Hu .
Vídeňská stavební policie primárně kontroluje byty soukromých vlastníků, kteří sice mají právo byt pronajmout (nájemcům s řádnou nájemní smlouvou), ale nemohou z něj prostřednictvím služby Airbnb udělat obdobu hotelu. To je, jak už bylo popsáno výše, dovoleno jen v některých vídeňských lokalitách, s řadou omezujících podmínek a s povinností vše hlásit magistrátu a zaplatit příslušné poplatky.
Člověk, který vlastní byt v obytné zóně, zkolaudovaný k bydlení, ho přes Airbnb prakticky pronajímat nemůže. Totéž platí i pro nájemce městských a dotovaných bytů.
Vídeň je světově výjimečná v tom, že více než 60 % procent obyvatel žije v takzvaných sociálních bytech s regulovaným nájemným. To zahrnuje 220 000 obecních bytových jednotek, přímo vlastněných radnicí a 200 000 bytů, jejichž stavbu či rekonstrukci město nějakým způsobem dotovalo z veřejných prostředků.
V těchto sociálních bytech jsou krátkodobé komerční pronájmy absolutně zakázány. Zákaz kromě „stavební policie“ kontroluje i správce městského bytového fondu, organizace Wiener Wohnen, která podle Hinterecker-Hu úspěšně spolupracuje i s detektivními kancelářemi.
„Pokud se podezření na nelegální krátkodobý pronájem potvrdí, vede to k tvrdým důsledkům: v takových případech Wiener Wohnen podává k soudu výpověď z bytu,“ vysvětlila mluvčí vídeňského stavebního inspektorátu. Tento tvrdý postup je ale údajně nutný k tomu, aby ve Vídni zůstalo zachováno cenově dostupné bydlení.
Rudá Vídeň
Podle Hinterecker-Hu jsou krátkodobé pronájmy, které svým vlivem na vylidňování městských center a ceny bydlení trápí řadu metropolí, včetně Prahy, pro Vídeň velkou výzvou. Zesílené kontroly, probíhající zatím 8 měsíců, odhalily i některé bytové domy, kde jsou takřka všechny bytové jednotky využívané nelegálně pro potřeby Airbnb.
„Často zůstanou jen jeden nebo dva řádní nájemníci, kteří jsou pak mnohdy různými opatřeními přesvědčováni k vystěhování,“ uvedla Hinterecker-Hu. Město ale podle ní podniká rozhodné kroky k tomu, aby nelegálním pronájmům a jejich negativním důsledkům pro běžný život v metropoli zamezilo.
Vídeň je pověstná vysokým stupněm regulace bytového fondu, započaté už v časech takzvané Rudé Vídně. Město tehdy investovalo značné prostředky do komunálního bydlení pro stále větší počet přistěhovalců a výstavba velkých bytových komplexů se sociálními byty pokračovala i po válce.
I dnes je Vídeň jedním z největších vlastníků komunálních bytů na světě. A i když radnice už sama prakticky žádné nové byty nestaví, přispívá za určitých podmínek na výstavbu developerům, kteří se ale zároveň zavazují k regulovaným nájmům i ponechání části nového bytového komplexu pro sociální bydlení.
Tato forma regulace leckomu připomíná socialismus, ovšem Vídeň s ní sklízí úspěchy. Na rozdíl od jiných evropských aglomerací zde totiž nevznikají díky této formě městského urbanismu prakticky žádná ghetta a vyloučené lokality.
Společnost Mercer už desetkrát zařadila Vídeň na první místo žebříčku světových metropolí z hlediska kvality života, loni skončila rakouská metropole na druhém místě. A to i přesto, že ve Vídni musí každý počítat s tím, že ho ráno klepáním na dveře může probudit „stavební policie“.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
