KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Kancléř, kterého ani v Rakousku skoro nikdo nezná, povede kabinet složený z pravičáků, sociálních demokratů a liberálů. Takový je výsledek jednání o nové rakouské vládě, jejíž křehkosti se obávají i mnozí Rakušané.
To, že se v Rakousku po nekonečných pěti měsících podařilo sestavit novou vládu, vypadá na první pohled jako dobrá zpráva. Tedy alespoň pro ty, kteří nefandí údajně populistické a xenofobní politice rakouské strany Svobodných (FPÖ).
Svobodní, vedení Herbertem Kicklem, totiž sice na podzim poprvé v historii vyhráli volby, ovšem na vládní účast jim to nakonec nestačilo. Na druhý pokus se na složení vlády dohodli lidovci, sociální demokraté a liberální hnutí NEOS.
To znamená alespoň na chvíli konec obav té umírněnější části evropských politiků z toho, že se do EU přes Rakousko infiltruje styl politiky, prezentovaný dnes americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Kicklovi se kvůli jeho vztahu v Rusku i poměrně radikálním názorům na migraci a ekonomiku přezdívá „Trumpův klon“.
Radost z toho, že Svobodní jsou prozatím z kola ven, ale nemusí trvat dlouho. Nový kabinet, který v pondělí složil v Hofburgu přísahu prezidentu Alexandru van der Bellenovi, je podle některých rakouských komentátorů tak křehký, že ani křehčí snad být nemůže.
Není to kvůli tomu, že v něm budou sedět lidovci společně se socialisty. To se stalo v rakouské historii mnohokrát. Jde o personální složení kabinetu.
Kancléřem se stal čtyřiašedesátiletý lidovec Christian Stocker, který byl doteď i pro většinu Rakušanů prakticky neznámou figurou. Dosud totiž působil v nepolitické funkci generálního tajemníka ÖVP a do čela strany byl dosazen až po nedávném odstoupení bývalého premiéra Karla Nehammera. Kvůli nedostatku stranické konkurence a nutnosti jednat o vládě se Stocker rychle (a zcela neplánovaně) dostal z úřednického křesla až do křesla premiéra.
Pravičáci s rudými
Samotná vláda představuje skutečně třaskavou směs různých názorů a postojů. Vedle konzervativního kancléře Stockera bude sedět jako jeho vicekancléř předseda rakouských sociálních demokratů Andreas Babler, kterému někteří kvůli jeho radikálním levicovým názorům přezdívají „rudý mesiáš“. Bablerovy postoje, třeba směrem ke zdanění velkokapitálu, odrazují dokonce i některé jeho spolustraníky.
Podobně „rudý“ je i nový rakouský ministr financí, levicově zaměřený ekonom Markus Marterbauer. A rudému správci rakouské státní pokladny má na vedlejší židli ministra hospodářství sekundovat „pravičák“ a lidovec Wolfgang Hattmannsdorfer, který byl dříve generálním tajemníkem Rakouské hospodářské komory.
K tomuto poměrně nesourodému spolku se přidávají zástupci liberálního hnutí NEOS, které se samo prezentuje jako zástupce nového, mladého Rakouska, toužícího vyvětrat zatuchlinu z tradiční rakouské politické kultury.
Může taková vláda fungovat? Je třeba připomenout, že před tímto nesourodým a velmi křehkým vládním spolkem stojí bez nadsázky řešení stále se horšící krize v rakouské ekonomice i společnosti. Ekonomika se propadá, počet bankrotů byl loni nejvyšší za desetiletí. Odborníci volají po naléhavých strukturálních, ale zároveň bolestivých reformách.
Měla by Konečná brát jen třicet tisíc? Komunisté v Rakousku rozdávají velkou část svých platů chudým
Z tříd mizí němčina
K tomu se přidávají problémy s migrací a zejména s integrací cizinců do vzdělávacího systému. Ve školách přibývá školních tříd, v nichž většina dětí neumí dobře německy. Rakušany stejně jako Čechy čeká nutná reforma důchodového systému a především řešení státního dluhu.
Do roku 2028 musí Rakousko ušetřit 24 miliard eur (620 miliard korun), aby se dostalo zpět pod požadovanou „maastrichtskou“ hranici maximálního přípustného zadlužení ve výši 3 % HDP. „Je otázkou, zda občané, zvyklí na státní výhody, budou mít pochopení pro politiky, kteří už nemají co rozdávat,“ řekl INFO.CZ rakouský politický komentátor Manfred Maurer.
V nové rakouské vládě mají všechny tyto ekonomické i sociální problémy řešit společně pravicoví politici se socialisty a liberály, což podle Maurera představuje skutečně časovanou bombu, připravenou kdykoliv vybuchnout. A tento názor není zdaleka ojedinělý.
I komentátor Edmund Brandner z listu Oberösterreichische Nachrichten se v rozhovoru s INFO.CZ obává, že nová rakouská trojkoalice nemusí mít dlouhého trvání. „Pokud by se tento nesourodý spolek rozpadl, byla by to jednoznačně voda na mlýn pro rakouské Svobodné,“ uvedl Brandner.
Svobodní v průzkumech veřejného mínění po oznámení o nové rakouské vládě bez jejich účasti nadále posilují. A jakýkoliv rozpor v křehké trojkoalici, který by mohl vést k rozpadu kabinetu a novým volbám, by už „rakouského Trumpa“ Herberta Kickla na jeho cestě nezastavil. „Vládě s účastí FPÖ bychom se takřka jistě nevyhnuli,“ domnívá se Brandner.
Lakmusovým papírkem funkčnosti a soudržnosti nové rakouské vlády mohou být na konci dubna zemské volby ve Vídni. Pokud by Svobodní v čele s Kicklem výrazně uspěli i v rakouské metropoli, přezdívané „Rudá Vídeň“, pak by mohla i rakouská spolková vláda čelit podle komentátorů odstředivým silám a hrozbě rozpadu. A Herbert Kickl s takovou variantou zjevně počítá.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
