Plán výstavby obřího větrného parku s 260 m vysokými stožáry na rakouské straně Novohradských hor vyvolává velké vášně a pro značnou část místních obyvatel začínají být větrné turbíny stejně nesmiřitelným nepřítelem, jako pro ně byl kdysi jihočeský Temelín. O co přesně jde a jaké šance mají projekty v těchto kdysi zanedbaných a díky tomu i zachovale přírodních, ale zároveň i ideálně „větrných“ regionech (ne)uspět?
V rakouském regionu Mühlviertel sousedícího s Českem by mělo v příštích letech vyrůst celkem 60 větrných turbín, totálně narušujících krajinný ráz. A ohlas místních obyvatel tomu odpovídá.
„Všem by mělo být jasné, že se třemi větrnými turbínami globální klima nezachráníme. Naše krajina je ale to nejdůležitější, co můžeme předat budoucím generacím,“ prohlásil jeden z návštěvníků pondělní veřejné debaty o plánovaném větrném parku u vesnice Schenkenfelden, v těsném sousedství (dosud poklidného) lázeňského městečka Bad Leonfelden.
Atmosféra v sále hostince Pammer byla velmi bouřlivá. Investoři a úředníci se snažili některým nespokojeným obyvatelům vysvětlit, že plánovaný větrný park, mimochodem jen tři kilometry od českých hranic, bude pro region požehnáním.
Dodá potřebnou elektřinu, přispěje k ochraně životního prostředí a navíc – na což Rakušané dříve slyšeli – zabrání tomu, aby do Rakouska proudila energie ze zahraničních atomových elektráren.
Jenže ani tenhle „temelínský argument“, kdysi tak spolehlivě fungující, u mnoha obyvatel zejvně nezabírá: obávají se soustavného hluku, následků „víření vzduchu“ vrtulemi a především narušení přírodního krajinného rázu.
Nové turbíny mají být totiž vysoké 260 metrů, tedy viditelné desítky kilometrů daleko. A to by mohlo být pro region – žijící z velké části z turistického ruchu v předhůří rakouské části Šumavy – údajně smrtící.
Schenkenfeden přitom nepředstavuje jediný kontroverzní projekt větrného parku přímo u českých hranic. Ještě kontroverznější je zřejmě plán na výstavbu 22 obřích větrných turbín severovýchodně od vesnice Sandl. Tento park, vůbec největší v Horních Rakousích, by se měl nacházet přímo pod Kamencem, nejvyšším vrcholem Novohradských hor.
Změna rázu Novohradských hor
I tady přitom plán výstavby větrných turbín rozděluje obyvatelstvo prakticky na dvě poloviny. Starosta Sandlu projekt hájí, protože by údajně do strukturálně zanedbaného regionu, ležícího v dobách studené války u takzvané železné opony, přinesl pracovní místa i podnikatelské možnosti.
Odpůrci se ale obávají ohrožení okolní přírody, přes kterou vedou migrační trasy ptáků a je domovem mnoha vzácných živočichů, stejně jako narušení krajinného rázu. Park by rakouskou stranu Novohradských hor změnil k nepoznání.
V případě Sandlu se přitom nejedná jen o spor mezi místními obyvateli a investory. Projekt rozděluje i politiky. Výstavbu obřího větrného parku na rakouské straně Novohradských hor (pro někoho paradoxně) hájí především Zelení.
„Severovýchodní Mühlviertel je strukturálně slabý region. Je to však jedna z největrnějších oblastí v Horním Rakousku. A tyto podmínky je třeba využít,“ prohlásil Stefan Kaineder, hornorakouský radní pro životní prostředí za Zelené.
Větrné turbíny u Sandlu by podle něj dokázaly zásobovat asi 125 tisíc domácností a významně tak přispět k rakouským cílům v oblasti ochrany klimatu. „A mimo jiné by to bylo také silné opatření proti dovozu jaderné energie do Horních Rakous,“ uvedl Kaineder.
Jenže jak se zdá, mnozí Hornorakušané se začínají bát víc větrných elektráren než Temelína, proti kterému na přelomu tisíciletí tak mohutně protestovali a dokonce kvůli tomu řadu týdnů blokovali hraniční přechody s Českem. Teď jsou ale hlavním strašákem větrné turbíny.
Zóna bez větrníků
Dvě vedoucí strany vládní koalice v Horních Rakousích – tedy lidovci (ÖVP) a Svobodní (FPÖ) – prosazují, aby v rámci evropské směrnice o vytyčení takzvaných „akčních zón pro výstavbu obnovitelných zdrojů“ byla zhruba třetina území Horních Rakous vyčleněna jako zóna „bez větrných turbín“: jedná se jak o předhůří Alp, tak především oblast na rakouské straně Šumavy a Novohradských hor. V takovém případě by byl projekt obřího parku v Sandlu odsouzen k nezdaru.
„Je to oblast ochrany ptactva a druhů obecně; je to tam nemyslitelné. Jsme povinni zajistit určitý stupeň ochrany, jinak čelíme řízení o porušení zákona,“ řekl náměstek hornorakouského hejtmana za Svobodné Manfred Haimbuchner. Upozornil, že na ochraně přírody kolem bývalé železné opony se dohodly Horní a Dolní Rakousy s Českem, nelze tedy dohodu porušovat jednostranně.
Plán hornorakouské vlády na vyčlenění oblasti „bez větrníků“ však naráží na silnou kritiku jak ze strany opozice, tak některých místních starostů a investorů, kteří v něm vidí „brzdu rozvoje“ zanedbaných příhraničních oblastí.
Naproti tomu – jak ukázala veřejná debata v hostinci Pammer – pro řadu obyvatel Horních a Dolních Rakous jsou plánované obří „větrníky“ skutečnou hrozbou, které se nechtějí jen tak podřídit.
Předseda občanského sdružení Občané Schenkenfeldenu Michael Manzenreiter tvrdí, že kromě stínu, který vrhají větrné turbíny, a devalvace okolní půdy i kvality života místních lidí, by mohla mít výstavba větrného parku také negativní vliv na zabezpečení pitné vody z nedalekého lesa Miesenwald.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
