KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Pařížský soud dnes odsoudil šéfku Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou k pětiletému zákazu kandidovat do politických funkcí – s okamžitou platností. Zásadně tak ohrozil její šance se v roce 2027 ucházet o prezidentský úřad. Le Penová je přitom nejsilnější kandidátkou na příští hlavu státu; podle průzkumů by ji dnes volilo v prvním kole přes 34 až 37 procent voličů – více než kteréhokoli jiného politika.
Soud dal za pravdu obžalobě, podle níž se Le Penová a dalších osm bývalých europoslanců Národního sdružení dopustilo značné a promyšlené zpronevěry veřejných peněz, když pobírali od Evropského parlamentu platy pro dvanáct asistentů, které pak byly používány k financování vnitřního fungování strany. Škoda, která tak europarlamentu vznikla, byla vyčíslena na více než čtyři miliony eur.
Le Penová byla vedle zákazu kandidovat do politických funkcí odsouzena ke čtyřem letům odnětí svobody, z toho ke dvěma podmínečně. Dvouletý trest si má odpykat v domácím vězení s bezpečnostním náramkem. Má také zaplatit peněžitý trest ve výši 100 000 eur. Zatímco tyto dva tresty nejsou pravomocné, zákaz kandidovat platí okamžitě.
Zákaz kandidatury lze zvrátit pouze úspěšným odvoláním. Le Penová se nepochybně odvolá, není však vůbec jisté, jestli se odvolací soud stihne vyjádřit do dvou let. Krom toho může samozřejmě rozsudek první instance potvrdit. Trest nijak neovlivní momentální postavení Le Penové jakožto poslankyně Národního shromáždění.
Podle šéfky senátu pařížského soudu Benedicte de Perthuis podepsalo 12 „asistentů“ fiktivní smlouvy s europoslanci, aniž pro ně pak pracovali. Ve skutečnosti to byli zaměstnanci strany ve Francii. Podle platného práva francouzská justice tvrdě trestá zpronevěru veřejných peněz. Pokud se jí dopustí lidé činní v politice, požaduje takřka bez výjimky pětiletý zákaz kandidovat, a to s okamžitou platností.
Francouzský chaos
Ačkoli se vědělo, že to takto může dopadnout, dokonce se to spíše čekalo, působí verdikt na velmi křehké francouzské politické scéně jako výbuch. Le Penová stojí v čele nejsilnějšího politického klubu v parlamentu a de facto rozhoduje o bytí a nebytí vlád jmenovaných prezidentem Emmanuelem Macronem.
Potopila už kabinet veterána republikánské pravice Michela Barniera. Nyní může totéž provést vládě, v jejímž čele stojí centrista François Bayrou, a uvrhnout tak Francii do politického chaosu. Jenže pokud by vyprovokovala nové parlamentní volby, které by se pak konaly pravděpodobně letos v létě, nemohla by v nich sama kandidovat.
Francouzská politická scéna bude nyní napjatě čekat, jak Le Penová zareaguje; u tribunálu dnes neřekla nic. Šéf Národního sdružení Jordan Bardella prohlásil, že „byla nespravedlivě odsouzena – nejen ona, ale celá francouzská demokracie“. Většina komentátorů naopak chválila odvahu soudců pařížského tribunálu – byli si nepochybně vědomi obrovské odpovědnosti, rozhodli však podle práva, což svědčí o nezávislosti francouzské justice, a tudíž i o zdraví francouzské demokracie.
Politikové se nicméně obávají, k čemu takový rozsudek povede. Premiér Bayrou se nechal předem slyšet, podobně jako jeden z jeho předchůdců Édouard Philippe, že vyloučení Le Penové z politického boje by bylo „anomálií“. „Pokud nebude moct kandidovat, hrozí šok pro veřejné mínění,“ podotkl Bayrou podle listu Le Figaro.
Le Penová byla na cestě na vrchol
Ještě nikdy se ve Francii nestalo, aby čelný kandidát na nejvyšší funkci v zemi byl předem vyloučen ze zápasu o Elysejský palác rozhodnutím justice. Pro Le Penovou to znamená s vysokou pravděpodobností konec jejích prezidentských ambic. O nejvyšší politickou funkci se ucházela třikrát, vždy neúspěšně, ale pokaždé úspěšněji.
Po hrubých chybách prezidenta Emmanuela Macrona v domácí politice, zejména neuváženém loňském rozpuštění parlamentu a vypsání voleb, se chovala stále více jako budoucí šéfka státu.
Významně otupila hroty rétoriky kdysi velmi krajně pravicové a rasistické Národní fronty, kterou převzala po svém otci Jeanu-Marie Le Penovi, aby jejího pokračovatele, Národní sdružení, učinila přijatelným pro více Francouzů.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zpřetrhala dřívější přátelské vazby na Putinovo Rusko. Z programu jejího hnutí vypadlo vystoupení z EU, ba dokonce i z eurozóny, kdysi prominentní. Mezi stranami krajní pravice v Evropské unii, které v Evropském parlamentu vesměs zasedají ve frakci Patrioti pro Evropu, se postoje poslanců RN blíží spíše českému ANO než třeba rakouským Svobodným.
Co bude dál?
Podle posledního průzkumu by v případě střetu s expremiérem Gabrielem Attalem v prvním kole prezidentských voleb uhrála 37 procent hlasů, proti jeho 20 procentům. Pokud by kandidoval Édouard Philippe, získal by 25 procent a Le Penová 34. Desetiprocentní hranici by překročili také současný ministr vnitra Bruno Retailleau a socialista Raphael Glucksmann. Stále tedy není jisté, že by ve druhém kole Le Penová zvítězila, je to však pravděpodobnější než kdy předtím.
Nyní se bude čekat na to, jak se zachová vedení RN. Mohlo by poslat do boje o Elysejský palác populárního Bardellu, který však ve svých 29 letech sotva vyvolá v lidech pocit zkušeného a moudrého politika vhodného pro takový úřad. Ve francouzském tisku se proto objevily spekulace, že by přece jen mohl kandidovat – a pokud by vyhrál, mohl by Le Penovou jmenovat předsedkyní vlády. Dostala by se tak oklikou k vysněné moci – stačilo by jen trochu „poštelovat“ francouzský politický systém.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
