ROZHOVOR | Zatímco oči celého světa se upírají na eskalaci konfliktu na Blízkém východě, Rusko v tichosti zintenzivňuje své hybridní operace na evropském území. Od kybernetických útoků přešlo k fyzickým sabotážím a testování reakceschopnosti NATO. Do toho vstupuje Čína, která nás neohrožuje tanky, ale plíživou technologickou závislostí. „Problém je, že jednoho dne se probereme a zjistíme, že jsme plně v rukou Číny,“ varuje v otevřeném rozhovoru bezpečnostní expertka a dlouholetá diplomatka Martina Heranová z CEVRO Univerzity.
Martino, mám takovou tezi, že Rusové jsou schopní hrát velmi vysokou hru s relativně špatnými kartami, a to dlouhodobě. Celý svět teď upírá zrak na Blízký východ. Neotvírá se tím Rusku příležitost pod rouškou menšího mediálního pokrytí působit v Evropě agresivněji?
Rozhodně si musíme říct, že Kreml bedlivě sleduje, co se děje na Blízkém východě a jak probíhá americko-izraelská operace vůči Íránu. Teď samozřejmě přemýšlí, jak by se toho dalo využít na evropském bojišti. Nejen ve vztahu k Ukrajině, ale i k dalším cílům. Všichni víme, že Ukrajina je pouze začátek a v rámci cíle obnovení impéria se reálně uvažuje o další ruské expanzi.
To, že si vytvářejí prostor hybridními operacemi, vidíme velmi zřetelně od roku 2022. Počet útoků na evropské státy se dramaticky zvýšil. Je tedy otázkou, zda mohou využít zaneprázdnění USA blízkovýchodním konfliktem k tomu, aby situaci v Evropě ještě více vyhrotili.
Od trollích farem k výbušninám v letadlech
Můžeš udělat krátký historický exkurz, jak se ruské hybridní operace vyvíjely? Mám pocit, že to začalo trollími farmami, ale dnes už bouchají balíčky v letadlech a vidíme žhářské útoky.
Za počátek ruské hybridní války vůči Západu se často považuje rok 2007 a kybernetický útok na Estonsko. Pak jsme to vnímali jen sporadicky, dokud nepřišel rok 2014 a anexe Krymu. Tehdy šlo primárně o zahlcování informačního prostoru propagandou, snahu získat podporu a odradit Evropu od pomoci Ukrajině.
Zlom nastal v roce 2022 s plnohodnotnou invazí. Operace se výrazně proměnily. Ne že by předtím nebyly sabotáže – vzpomeňme na naše Vrbětice –, ale útoky jsou nyní častější a mají jiný modus operandi.
V čem je ten rozdíl? Vrbětice přece provedli přímo důstojníci GRU.
Přesně tak. Ale po roce 2022 je pro ruské zpravodajce mnohem obtížnější operovat na území evropských států. Proto si sabotéry najímají na dálku. Využívají k tomu síť Telegram, kde verbují buď obyvatele evropských států, často z řad menšin, nebo lidi ze třetích zemí. U nás jsme řešili případ člověka z Jižní Ameriky.
Tito najatí lidé pak provádějí sabotáže – zapalují nákupní centra, útočí na infrastrukturu nebo dopravní uzly. Vrcholem, který jsme zaznamenali loni na podzim, už bylo překročení hranice běžné sabotáže. Šlo o větší množství dronů, které se začalo objevovat nad evropskými státy.
To zní jako přímé ohrožení.
Nebyly to útočné drony v pravém slova smyslu, šlo spíše o testování. Testovali reakci Severoatlantické aliance, v podstatě testovali článek 5. A musíme si přiznat, že ta reakce byla slabá. Drony jsme sice zneškodnili – i když se vedly diskuse, zda je to bezpečné nad letišti – ale nenásledoval žádný trest. Neopětovali jsme to jinou formou, dokonce jsme ani nenavýšili podporu Ukrajiny jako odvetu. Rusko si z toho odneslo jasný vzkaz: můžeme vyslat drony a Evropa neudělá nic. Je velmi pravděpodobné, že nás budou testovat dál.
Rozhovor s analytikem Krausem: Írán po smrti vůdce, decentralizace revolučních gard a nový ropný šok
Evropské kontrarozvědky varují, že Rusko by sem chtělo dostat vojáky z ukrajinské fronty, aby tu dělali nepořádek. Kaja Kallas zmínila, že EU pracuje na legislativě zakazující vstup těmto lidem. Je to důležité?
Problém s přístupem Rusů do schengenského prostoru je dlouhodobý. Některé státy, jako Česko, víza výrazně omezily. Ale jiné, například Maďarsko nebo Slovensko, jsou mnohem benevolentnější. Nabízejí víza i velmi kontroverzním osobám. A jelikož jsme v Schengenu, tito lidé pak mohou cestovat bez kontrol. Než EU schválí novou legislativu, uplyne dlouhá doba a Rusko toho prostoru využije.
Čína: Tichý zabiják a digitální špionáž
Pojďme k Číně. Rusko se snaží rozeštvávat a dělat hluk. Čína mi přijde, že chce být „kamarád naoko“, investuje, staví infrastrukturu. Je to jiný typ vlivové operace?
Přesně tak, přístup je odlišný, ale dopady mohou být u Číny mnohem významnější. Čína se snaží vystupovat jako stabilní hráč, garant mezinárodního práva. Tím získává body u států, které vidí USA jako destabilizující prvek. Dlouhodobě ale využívá svou ekonomickou sílu k prosazování mocenských zájmů.
Pro Evropu není hlavním rizikem, že by nám Čína stavěla dálnice – to zvládneme sami. Problémem je zahlcení prostoru čínskými technologiemi. Máme to v kritické infrastruktuře, v telekomunikacích, ale i v zelené energetice.
Mluvíš o solárních panelech?
Ano. Čína ovládá globální trh se solárními panely. Jiné než čínské v podstatě nemáme. Riziko spočívá v tom, že komponenty jako střídače mohou být na dálku kontrolovány. Kdyby na nás Čína chtěla zatlačit, může nám solární parky přetížit nebo vypnout, což by v širším měřítku způsobilo blackout.
Další kapitolou jsou čínská elektroauta. Sbírají obrovské množství dat a odesílají je do Číny. Poláci nebo Britové už omezují vjezd těchto aut k vojenským základnám, protože se bojí špionáže. Běžní občané o tom ale neví a vesele nakupují.
Zmínila jsi nákupy. Četl jsem, že aplikace Temu vyžaduje přístup ke kontaktům a fotkám v telefonu. Je to tak?
Děkuji, že jsi to zmínil. To je zásadní věc. Nejde jen o hardware, ale o aplikace. Temu a TikTok jsou obrovský problém. Když si je nainstalujete, odesílají data do Číny, která tak získá přístup k vašemu digitálnímu životu. Jste zcela vystaveni špionáži.
TikTok navíc slouží k šíření propagandy a dezinformací. A to nejen čínské, ale využívá ho i Rusko nebo Írán. Je to neregulovaná síť. Viděli jsme to teď u prezidentských voleb v Rumunsku, kde podpora extremistického kandidáta rostla právě díky TikToku.
Chápu to správně, že z dlouhodobého hlediska je Čína pro bezpečnost Evropy závažnější hrozbou než Rusko?
Musíme to rozlišit. Pokud mluvíme o konvenční hrozbě a válce, hrozbou číslo jedna je Rusko. Je to bezprostřední nebezpečí. V dlouhodobém horizontu je to ale jednoznačně Čína a její hybridní působení skrze technologie a ekonomiku. Zatím je to pod povrchem, ale jednoho dne se probereme a zjistíme, že jsme plně v rukou Číny.
Írán, USA a osamocená Evropa
V našem rozhovoru se dostáváme i k Blízkému východu. Írán využívá proxy skupiny a asymetrický boj. Hrozí nám v Evropě vlna íránského terorismu?
Írán se dlouhodobě soustředí na region Blízkého východu a své cíle – Izrael („Malý Satan“) a USA („Velký Satan“). Evropa stála stranou, protože se proti Íránu tolik nevymezovala. Írán využívá šíitské menšiny v regionu, jako je Hizballáh v Libanonu nebo Hútíové v Jemenu, protože ovládají i část území.
V Evropě tolik takových skupin nemá. Pokud by k něčemu došlo, cílily by spíše na americké nebo izraelské zájmy na evropské půdě, případně na vojenské základny, které USA využívají pro operace na Blízkém východě. Nemyslím si, že by Evropa byla primárním terčem masivního terorismu, pokud se sama nebude v konfliktu výrazně angažovat.
To nás přivádí k nové americké bezpečnostní strategii. Zaměření na Čínu a Arktidu, odklon od Evropy. Je to definitivní budíček, že se o sebe musíme postarat sami?
V té nové americké strategii je jedna věc, která je pro Evropu klíčová a děsivá zároveň. Rusko v ní už není zmíněno jako hlavní hrozba. Pro USA je prioritou Čína. Pro nás je ale Rusko stále existenciální hrozbou číslo jedna.
To je v přímém rozporu se strategickou koncepcí NATO. Dostáváme se do situace, kdy Spojené státy tlačí na mír mezi Ruskem a Ukrajinou a vyvíjejí větší tlak na Kyjev než na Moskvu. Pokud válka skončí mírem výhodným pro Rusko, Putin se oklepe, obnoví síly a připraví se na další expanzi směrem do Evropy. A USA už u toho v takové míře být nemusí. Je to na nás.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
