KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská unie by mohla vygenerovat až 800 miliard eur na naléhavé potřeby obrany, včetně vojenské podpory Ukrajiny. Pětibodový návrh v tomto smyslu představila dnes brzy ráno předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Poslala ho také šéfům států a vlád „sedmadvacítky“, kteří se jím budou zabývat ve čtvrtek na mimořádné schůzi Evropské rady zasvěcené převážně válce na Ukrajině.
Její oznámení kontrastuje se zprávami z Washingtonu, podle nichž prezident Donald Trump v noci na dnešek rozhodl pozastavit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, a to včetně zbraní již nakoupených a odeslaných na základě rozhodnutí jeho předchůdce Joea Bidena.
Toto gesto je považováno za dozvuk páteční „televizní hádky“ s prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, při které Trump svého hosta obvinil z nevděčnosti.
V reakci na to Evropská komise především – podle očekávání – navrhuje změkčit pravidla Paktu stability a růstu, která zavazují členské státy nepřekračovat tříprocentní deficit státních rozpočtů. Ve prospěch výdajů do obrany budou moci aktivovat takzvanou „únikovou klauzuli“, což znamená, že při investicích tímto směrem bude sice spuštěna procedura překročeného deficitu, ale bez následků.
Pokud by členské státy podle Von der Leyenové zvýšily vojenské výdaje o 1,5 procenta HDP, za čtyři roky by vygenerovaly na 650 miliard eur.
O této možnosti se mluvilo při nedávném neformálním summitu v Bruselu 3. února. Souhlasily s ní všechny vlády s výjimkou Německa a Nizozemska. Po německých volbách je zřejmé, že pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz nebude takovému zpružnění pravidel odporovat. Tato nová možnost by měla podnítit zejména ty státy, které jsou zároveň v EU a v NATO, a dosud nevydávají na obranu ani dvě procenta HDP.
Všeobecně se očekává, že se v červnu jejich lídři na summitu NATO v Haagu dohodnou navýšit povinné výdaje na 3 nebo až na 3,5 procenta. Ve většině případů se to neobejde bez zadlužování, ale mimořádná doba si žádá mimořádné oběti. Pro státy, které už beztak praktikují vyšší než tříprocentní rozpočtový schodek, bude nicméně obtížné se dál zadlužovat.
Na evropské úrovni by měl podle Von der Leyenové také vzniknout „nástroj obrany“ zvaný ReArmEurope, vybavený 150 miliardami eur v podobě půjček členským státům. Byl by určen pro společné nákupy zbraní a zbraňových systémů, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelectvo, drony nebo obrana proti kybernetickým útokům.
Vlády by sdružovaly poptávku a nakupovaly společně, což by sráželo ceny a posilovalo evropský průmysl. Takto nakoupené zbraně by mohly být okamžitě dodávány bojující Ukrajině.
We are living in dangerous times.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) March 4, 2025
Europe‘s security is threatened in a very real way.
Today I present ReArm Europe.
A plan for a safer and more resilient Europe ↓ https://t.co/CYTytB5ZMk
Von der Leyenová neřekla, kde chce oněch 150 miliard vzít. Předpokládá se, že fond by tvořily především nespotřebované prostředky na půjčky z postcovidového Fondu obnovy, tedy nějakých 100 miliard eur.
Není jasné, zda by si zbývajících 50 miliard chtěla Komise půjčit a pak je nabízet vládám, nebo zda použije nějaký jiný nástroj. Vzhledem k tomu, že novinářům nebylo umožněno klást otázky, zůstává původ těchto peněz zatím nejasný.
Členským státům EU má být také umožněno, aby na investice do obrany převedly nevyčerpané prostředky z kohezní politiky, tedy z fondů určených pro chudší regiony v Unii. Komise dodatečně oznámí nové „možnosti a podněty“ pro vlády, které se budou chtít vydat touto cestou.
Když se o této variantě jednalo minule, stavěla se řada zejména jižních zemí proti; trvaly na tom, aby kohezní peníze sloužily nadále výlučně podpoře zaostávajících regionů.
Lze předpokládat, že v pokročilém stádiu čerpání ze sedmiletého rozpočtu EU, který končí v roce 2027, nezůstávají na kohezních účtech žádné velké sumy. Ani jinde nejsou žádné další „zbytky“ či „marže“, které by se daly na obranu použít. Navíc jde o velmi vysoké sumy, pokud má být úsilí na úrovni hrozeb, kterým Evropa čelí.
Komise také předloží nápady, jak mobilizovat soukromý kapitál urychlením vzniku tzv. Unie úspor a investic a jak lépe zapojit Evropskou investiční banku. Jde o to najít shodu členských států na úpravě mandátu EIB, aby mohla nabízet půjčky pro nákup zbraní a jiné vojenské investice.
Celkově by bylo podle Von der Leyenové možné zmíněnými cestami rychle najít na účely zbrojení v EU až 800 miliard eur.
Doba je zlá
„Prožíváme nejdůležitější a nejnebezpečnější časy. Nemusím popisovat závažnost hrozeb, kterým čelíme, nebo zničující důsledky, pokud by se tyto hrozby staly realitou,“ uvedla dnes Von der Leyenová.
Podotkla, že už nejde o to jen přemýšlet, zda nějaká hrozba existuje a zda bychom neměli spojit síly, abychom jí čelili – ale o to, zda je EU „schopna zareagovat s nezbytnou rychlostí a nasazením“.
Neblahou novinkou pro Evropu je to, že zmíněná hrozba přichází jak z Moskvy, tak z Washingtonu. Prezident Trump je očividně naladěn tak, že chce usilovat o mír s Ruskem bez ohledu na postoje Ukrajiny a Evropy. Jeho pozastavení vojenské pomoci Ukrajině je dalším krokem, jak srazit tuto zemi na kolena a přimět ji přijmout podmínky, které případně USA vyjednají s Ruskem.
Uvidíme, zda Trump dnes v projevu ke Kongresu o stavu Unie oznámí ještě něco dalšího. Musíme mu bohužel bedlivě naslouchat, protože Putinovo Rusko se s nikým jiným bavit nebude – ani s francouzským prezidentem, ani s britským premiérem, a už vůbec ne se Zelenským.
Má-li tato válka skončit, budou to muset vyjednat Spojené státy tak, jak samy budou chtít. Potom přehodí horký brambor Evropě. Tedy – ať válka potrvá nebo tak nějak skončí, je budoucí postavení Evropy přímo závislé na její vojenské síle.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.